Zemřel Benedikt XVI. - 265. hlava Katolické církve. Vedl ji necelých osm let, od 19. dubna 2005 do 28. února 2013.
Následujících téměř deset let strávil v ústraní kláštera Mater Ecclesiae uprostřed Vatikánských zahrad.
Ve věku 95 let byl nejdéle žijícím papežem v historii Církve.
Svět si ho bude pamatovat jako „
toho, který odstoupil“. Ano, šlo o historický okamžik, ale zůstat jen u toho by bylo málo.
Na Petrův stolec nastoupil po velkém papeži Janu Pavlovi II. jako „
jednoduchý, pokorný dělník v Pánově vinici“.
Narativ o Božím rotvajlerovi se brzy ukázal jako bezzubý – plachým úsměvem a nesmělým pohledem připomínal spíše beránka vedeného na porážku.
Každý rok pro něj představoval další krok na vrchol – nikoli slávy ani moci, ale na vrchol Golgoty. Tam, kde ho čekal On.
„
Na začátku toho, že je někdo křesťanem, nestojí etické rozhodnutí nebo velkolepá myšlenka, ale spíše setkání s událostí, s Osobou,“ napsal ve své první encyklice
Deus caritas est (
Bůh je láska).
Ta Osoba ho fascinovala od dětství. Nacházel i dělil se o ni na stránkách učených knih. Každé setkání s Ním během modlitby a mše svaté bylo pro něj událostí. Ne kvůli sobě, ale kvůli Němu si na jejím slavení dával tak záležet.
V přednáškách, spisech a polemikách mladého teologa, v doktrinálních rozhodnutích kardinála – prefekta Kongregace pro nauku víry či v homilích a katechezích papeže mu nikdy nešlo jen o čistou teologii. Bylo to zanícené „
hledání Pánovy tváře“, jak to sám vyjádřil v knižní trilogii
Ježíš Nazaretský.
Žil tím, co ohlašoval. A ohlašoval to, co žil.
Nebyl bouřlivou řekou jako jeho předchůdce i nástupce, ale tichou vodou, která uhašovala žízeň po Bohu. Byl do něj bytostně ponořen, proto mohl být zřídlem pro druhé.
Když na sklonku života
čelil poslední zkoušce, nově vyznal, že Bůh je nejen spravedlivým soudcem, ale zejména přítelem, bratrem a obhájcem, který na něj klade svou pravici a říká mu: „
Neboj se! To jsem já...“
Výstup papeže Benedikta XVI. dnes dosáhl svého konečného cíle.
V tuto chvíli už stojí v okně domu nebeského Otce, vidí nás a žehná nám.
Imrich Gazda
Převzato z
www.postoj.sk/,
článek z 31. 12. 2022 naleznete
zde.
