Nabízíme pár řádků o odpuštění k zamyšlení....
David Torkongton v knize Prorok vypráví příběh řádové sestry, která pracuje v nemocnici v Ugandě. Prožila ve svém životě strašné drama. Banda zlodějů dobytka ze sousedního kmene přepadla její rodinu. Před jejíma očima rozsekali mačetami otce, potom probodli kopím její čtyři bratry. Matka utekla do pralesa, kde se pomátla, vrátila se v duchu do dob svého mateřství a celé dni krmila své imaginární děti.
Dva oky po této strašné události sestra procházela mezi lůžky v nemocnici a poznala vůdce bandy, který zmasakroval její rodinu. Nyní umíral na následky zranění, která mu způsobili jiní zloději dobytka. Šest dní chodila sestra kolem něho a nezmohla se na nic než na nenávist. Pociťovala dokonce něco jako sadistickou příjemnost. Jednoho dne jí bandita poznal. Kdykoliv šla kolem, snažil se jí něco říct, ale vydával jen neartikulované zvuky, protože měl probodenou šíji. Věděla, co chce, ale odpuštění bylo to poslední čeho by byla schopna.
Ale jednou v noci ji přepadly výčitky svědomí. Uvědomila si, že žije v klamu, převlečená za učednici Ježíše Krista, jehož život a příklad nedokáže následovat. Modlila se o sílu k odpuštění, ale zdálo se jí to beznadějné. Odpuštění byla hranice, kterou nedokázala překročit.
Příštího dne, když přišla na sál, pocítila, že musí něco udělat. "Nejsem schopná ho milovat ani mu odpustit, ale musím udělat něco, čeho jsem schopna. Moje srdce je těžké jako kámen. Nemohu pohnout srdcem, ale mohu pohnout rukou!"
Přistoupila k jeho lůžku. Mechanicky vložila své ruce do jeho dlaní. V tom okamžiku se v jejím nitru stalo něco zvláštního, pocítila, jak její kamenné srdce měkne. Náhle zakusila hlubokou lásku, která ji uvnitř zaplavila a přelévala se k tomu umírajícímu člověku. Tu aniž by si uvědomovala, co dělá, sklonila se a políbila ho na čelo. Byl to polibek autentické křesťanské lásky, o které si myslela, že jí není schopna. Později řekla, že si nedělá iluze o tom, co se stalo. Nemilovala sama toho člověka a neodpustila mu. Udělal to za ni NĚKDO, kdo jí dal ten dar, po kterém tak zoufale toužila.
Zdroj: Světlo, Týdeník Matice Cyrilometodějské, č. 20, XI. ročník, 2003, str. 5
