Nevím, kdo tato slova: "V božím stvoření nejsou žádné chyby." napsal, ale určitě je to silné!
„V roce 1979 jsem řídil Wendy's v Port Richey na Floridě. Na rozdíl od dneška s personálním zabezpečením nikdy nebyl skutečný problém, ale hledal jsem někoho, kdo by pracoval tři hodiny denně jen přes oběd. Prošel jsem všechny své žádosti, ale většina z nich hledala plný úvazek nebo alespoň 20 hodin týdně. Jednu jsem však našel zahrabanou na dně čtyřpalcového stohu; někdo, kdo hledal jen částečný úvazek přes oběd. Jmenoval se Nicky. Nepotkal jsem ho, ale myslel jsem, že mu zavolám a uvidím, jestli by se mohl zastavit na rozhovor. Když jsem mu zavolal, nebyl tam, ale jeho máma řekla, že si mám být jistý, že tam bude.
V dohodnutém čase vešel Nicky. Jeden z těch momentů, kdy mi buchot srdce svíral hrdlo. Nicky měl Downův syndrom. Jeho fyzický vzhled to prozradil a jeho řeč jen posílila zřejmé. Byl mladý a nevinný a já jsem nikdy nekomunikoval na profesionální úrovni s osobou s mentálním postižením. Neměl jsem ponětí, co mám dělat, tak jsem šel do toho a vyzpovídal jsem ho. Byl to úžasný mladý muž. Skvělé vyhlídky, role vysvětlena, Nicky nadšený.
Jen z důvodů, které Bůh v té době už věděl, jsem ho najal. 3 hodiny denně, 3 dny v týdnu provozovat gril. Dal jsem personálu vědět, co může očekávat. Jak se dalo očekávat, posádka se ujistila, že jsem dostal zprávu: „
nikdo nechce pracovat s retardem.“
Dodnes toto slovo považuji za urážlivé. Měli jsme setkání posádky, vyčistili vzduch a připravili se na jeho příchod. Nicky přišel do práce přesně včas.
Byl tak nadšený, že bude pracovat. Fixoval pohledem ručičky na hodinách, doslova řečeno třásl se očekáváním. Postavil se a začal trénovat. Nemohl mít víc úkolů, ale stačilo přece být na grilu. Nyní k té fascinující části…..
V té době neexistovaly žádné obrazovky počítače, ze kterých by se dalo pracovat. Každou objednávku volala pokladní. Vyžadovalo to velké soustředění ze strany všech výrobních zaměstnanců, aby byla objednávka v pořádku.
Zatímco Nicky trénoval během své první změny, sendvič vedle něj se zeptal grilmana/trenéra, co je na dalším sendviči. Nicky odpověděl: „
Single, bez kyselé okurky, bez cibule.“ O pár minut později se to zopakovalo. Tehdy jsme zjistili, že Nicky má skrytou a cennou dovednost.
Zapamatoval si všechno, co slyšel!
Fotografický neomylný sluch! Jaký nádherný dar dovedností. Trvalo to 3 dny a každý výrobce sendvičů požádal o spolupráci s Nickym. Okamžitě ho přijala celá posádka. Po změně se připojí ke zbytku své rodiny a bude pít kolu, jako kdyby to byla voda! Tehdy objevili další rys podobný Rainmanovi. Nicky byl chodící/mluvící věčný kalendář! S věčným kalendářem jako referencí seděli celé hodiny a ptali se ho, který den v týdnu je 22. prosinec 1847. Nikdy se nespletl. Tato neskutečná vlastnost posádku hypnotizovala.
Jeho máma by ho přišla vyzvednout o druhé. Vícekrát se tam posádka vrátila s tím, že ho zatloukaly, že ještě nemůže jít. Jednou pro něj přišla zadním vchodem a jeho máma řekla něco, na co nikdy nezapomenu. „
Ať tam zůstane, jak dlouho chce. Nikdy ho nikde nepřijali tak, jako tady.“
Omluvil jsem se a vysušil jsem si oči, pokorný a se zlomeným srdcem na lekci, kterou jsem se právě naučil.
Nicky měl na tento obchod hluboký vliv. Jeho přítomnost změnila mnoho lidí. Dnes každým vláknem svého těla věřím, že Nickyho angažování nebyla náhoda.
Boží načasování a vůle jsou dokonalé.
Tyto Vánoce doufám, že všichni pochopíme, co slavíme. Všichni jsme jako Nicky. Každý máme své nedostatky. Každý máme své silné stránky. Ale všichni jsme hodnotní. Bůh nás tak stvořil a Bůh nedělá chyby. Nicky určitě neměl chybu. Byl to cenný dar, za který jsem navždy vděčný. Oslavujeme narození TOHO, který nám všem vyrovnal podmínky. Bohu je jedno, jestli jsi bohatý nebo chudý, republikán nebo demokrat, černý nebo bílý. Je mu jedno, jestli je vaše chromozomová struktura dokonalá. Je mu jedno, jakého vzdělání jste dosáhli.
Záleží mu na tvém srdci. Chce, abychom všichni milovali a vážili si daru, který nám ON dal na Vánoce, svého syna, Spasitele, naši spásu. Jeho Syn, který se narodil, aby zemřel za naše hříchy. Abychom zaplatili náš dluh. Aby nám poskytl cestu do věčnosti. Takže tyto Vánoce si prověřme naše srdce. V každém z nás je kousek Nickyho a mám podezření, že někde ve vašem životě je Nicky, který hledá příležitost, aby Vás objal.
Díky Bohu za to. Díky Bohu za Jeho dokonalý dar, Ježíše Krista.“
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek z 10. 12. 2022 naleznete
zde.
