Když prožíváme mši svatou tak nás ta mše svatá vždy jakoby víc obrací k myšlence na Pána Boha. Jsme vtahováni pohlížet na Pána.
Při mši svaté máme pozvednout oči k nebi, ale nohama zůstat pevně na zemi. Máme se přibližovat k tajemství, které se nám při mši svaté jakoby trochu poodhaluje. A to tajemství nás má naplnit velkou touhou být těmi, kteří toto tajemství nesou dál. Stejné tajemství je přítomné i v našem životě. Když odcházíme z dobře prožité mše svaté, uvědomujeme si, že to Boží je stále blízko. Pak to proměňuje i náš život mezi ostatními. Nemáme šanci být stále na mši svaté, ale do našeho běžného života máme vnášet to, co jsme prožili při mši svaté, přiblíženi k tomu Božímu tajemství. A každá mše svatá nám dává šanci se takto přibližovat k tomu, že Bůh je s námi.