Tato poučení pocházejí z textů polské mystičky Alice Lenczewské, obdařené mystickým darem rozhovorů s Pánem Ježíšem. Na doporučení arcibiskupa Andrzeje Dzięgu texty přezkoumala teologická komise a uznala, že se shodují s naukou Církve.
† Tvým posláním je svědčit o Mně. Dělej to při každé příležitosti. Hledej takové příležitosti a vytvářej je. Lidem je třeba pomáhat. A je třeba spěchat, aby to stihli, než skončí jim daný čas. Než skončí čas daný tomuto světu. Málo už je toho času. Velmi málo…
Posilování působení Zlého
† Cílem působení satanových sluhů ve světě je navštívení co největšího počtu duší a jejich uvržení do hrtanu Zlého. (…) Život na zemi je přípravou na věčný život a zároveň svobodným výběrem kvality onoho života ve sjednocení s Bohem nebo se satanem. Já používám Lásku a Pravdu, protože jimi jsem, a vedu k jednotě. Můj nepřítel využívá nenávist a lež, které jsou podstatou jeho existence, a vede k rozpadu.
Je třeba se tedy obléct do úplné duchovní zbroje (Ef 6,10-18), o které hovoří svatý Pavel, a odmítnout všechno, co jen trochu připomíná zlo. Oblasti života, které jsou obzvláště napadány, jsou: srdce, mysl a tělo.
Srdce skrze pýchu, marnivost, tvrdošíjnost, strach, odmítnutí duchovna, vulgárnost, egoismus.
Mysl skrze hloupost, povrchnost, iluze, lež, nedůvěru, temnotu.
Tělo skrze uznání jeho za nejvyšší hodnotu.
Tělo ženy – skrze jeho komercionalizaci a uznání jej za zdroj útěch. (…) Plody jsou zřejmé dokonce i pro nepříliš myslící lidi, i když je prováděno systematické snižování vnímavosti, roste necitelnost či prohlubování pocitu bezmoci, aby si lidé přivykali na perverznost, zlo, krutost a uznávali to všechno za normální nebo za příznaky civilizačního pokroku … To je totální ohlupování lidí a postrkování je do pasti satana, a navíc se zdůvodněním, že tam sami chtějí.
Vy, věrné děti moje, jste povolány, abyste spolu se Mnou a Marií vítězili skrze své odevzdání se a hrdinskou obětavost, abyste se podíleli na obnovení tvářnosti země a na mém triumfu v lidských duších.
Vítězství přijde skrze Marii
† Neposkvrněné Srdce mé Matky zvítězí. Ona je Matkou Církve, která je vždy svatá nezávisle na hříších, na zradě mnoha dětí Církve. Svatostí Církve jsem Já, moji apoštolové, moji oddaní sluhové, kteří v oběti mučednictví jsou základy i zdmi i sklepem mé svatyně. V ní jsem živý a skutečný a v ní prostřednictvím svých sluhů živím své děti, vracím život a přivádím do Otcova domu.
Moje Církev trpí, jako jsem trpěl Já, je zraněná a krvácí, jako jsem Já byl zraněn a jak jsem cestu na Golgotu značil svou Krví. A je poplivaná a zneuctěná, jako bylo popliváno a stýráno moje Tělo. A sklání se, potácí se a padá jako Já pod břemenem kříže, protože také nesu kříž mých dětí po léta i epochy. A zvedá se, a jde ke zmrtvýchvstání přes Golgotu a ukřižování tak jako mnoho svatých. (…)
Cesta ke spáse vede skrze očištění od satanského jedu prvotního hříchu světa i každého dítěte této země. Bude dáno očištění, které vynese lži synů temnoty na světlo Boží Pravdy, a
každý člověk podle vlastní vůle, tváří v tvář té Pravdě, bude muset zvolit buď království mého Otce, nebo odevzdání se na věčnost otci lži. A svět bude osvobozen od pavoučí sítě Velké Neřestnice – církve antikrista a těch, kteří mu sloužili mezi mými dětmi.
Maria je ta, skrze kterou prochází obrození mé Církve, aby se zatřpytila plným leskem Boží svatosti. Přítomný čas vyžaduje od dětí hrdinskou pravdu, víru, naději a lásku. Třeba rozeznávat znamení času ve světle modlitby a slova Božího a plnit výzvy mé Matky i výzvy mého milovaného sluhy Jana Pavla II., modlit se a konat pokání na úmysl zachránit mé ztracené děti.
Růženec – archa záchrany
† Dnes, jako kdysi nad Jeruzalémem, pláče Ježíš nad celým světem. Jako plakal nad Sodomou a Gomorou, od kterých je dnešní svět ještě horší. Tak, jako předtím Bůh ochraňoval lidi Jemu věrné a hříchem se neposkvrňující, nešpinící, tak nyní touží zachránit ty, kteří ochraňují jeho lásku. Tím, čím byla archa pro Noemovu rodinu, čím bylo pro Lota opustit město určené ke zkáze, je dnes růženec.
Růženec, který se modlíme spolu s Marií před Srdcem Ježíše Milosrdného, je záchranou jako archa pro tvou duši a pro duši těch, které toužíš zachránit od přívalu zla, které zalilo svět.
Růženec tě vyvádí z toho, co má být spáleno na popel, aby už neničilo lidské duše stvořené pro svatost v Bohu.
Doba oběti Církve
,br>
† Křesťané a Církev musí být ukřižováni, aby se naplnila moje oběť a aby nastalo zmrtvýchvstání lidstva v Duchu Svatém. Budu znovu umírat ve svém lidu, aby Duch Svatý obrodil lidstvo.
Je doba oběti Církve – doba oběti křesťanů. Doba oběti kříže mého těla, kterým je Církev. Proto
je třeba svědectví víry, modlitba na úmysl záchrany lidstva a světa před zatracením v satanovi.
Církev musí odumřít, aby se znovu obrodila zmrtvýchvstáním v plnost Boží moci a zatřpytila se leskem Ducha Svatého. Neboj se Kříže. Stůj pod ním s důvěrou a s láskou hleď na blížící se úsvit zmrtvýchvstání.
Čas milosti trvá - je to čas na obrácení, na vzpamatování se, na záchranu mnoha skrze oběť mých synů a dcer - dětí Lásky.
Každý, kdo se postaví pod Křížem, kdo přijme Kříž, je spojený s Marií – Matkou bolesti, která pomůže vytrvat v lásce a v obětování. Skrze Ni znovu přijdu na svět v záři a síle jako Vítěz a Král.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek z 18. 11. 2022 naleznete
zde.
