Původ a charakter svátku
Obětování Panny Marie, poslední mariánský svátek v liturgickém roce, který má nižší slavnostnost než ostatní a je v kalendáři zapsán velmi pozdě, přesto patří mezi nejdražší svátky pro duchovenstvo a osoby zasvěcené Bohu.
Tak jako na Východě vznikl kult Panny Marie, vznikl i tento svátek, který se tam slavil už v 7. století.
Na Západě ho jako první přivítala Francie, a to na římském dvoře v Avignonu v roce 1372 a o rok později v kapli královského paláce Karla V., který v dopise ze dne 10. listopadu 1374 adresovaném mistrům a studentům navarrského kolegia vyjádřil přání, aby se slavil v celém království.
Dnešní svátek připomíná nejpozoruhodnější a
jedinečnou událost v dětství Panny Marie: její obětování v chrámě Joachimem a Annou a její zasvěcení Bohu. O této skutečnosti nás informují apokryfy a zejména Jakubovo Protoevangelium, jehož první část pochází ze 2. století. Pozdější spisy příběh přikrášlily tisíci krásnými, ale fantastickými detaily, kterých se rychle chopili básníci, malíři a hagiografové. Církev přijala pouze skutečnost obětování v chrámu.
Zasvěcení Marie.
Když to svatý Joachim a svatá Anna uznali za vhodné, vzali svou holčičku do chrámu a tam ji, jak věří mnozí svatí, zasvětili Pánu, který jim ji daroval v jejich stáří.
Maria potvrdila zasvěcení, které učinili její rodiče, zasvěcení, které učinila již v okamžiku svého neposkvrněného početí, a bezvýhradně se odevzdala a celý svůj život chtěla být Pánovou služebnicí.
"
Panna Maria," řekl svatý František Saleský, "
dnes přináší takovou oběť, jakou od ní chce Pán, protože kromě své osoby, která převyšuje všechny ostatní, s výjimkou jejího Syna, přináší vše, čím je, všechno, co má, a to je to, co žádá Bůh" (Opere, t. ix, s. 236).
Převzato z
FC - Podcasty otca Radovana,
článek z 21. 11. 2022 naleznete
zde.
