Když v říjnu letošního roku došlo k zákeřné vraždě dvou návštěvníků gej baru na Zámecké ulici v Bratislavě, nemálo lidí bylo šokováno nejen odporným skutkem mladého pachatele, který o sobě prohlašoval, že je ateista –, ale také nečekanými nenávistnými reakcemi přívrženců progresivního politického proudu vůči – křesťanům a konzervatismu.
Vypadalo to, jako by vražda dvou mladých lidí byla pro ně vítanou záminkou pro vyřízení si účtů zejména s křesťanstvím, když konečně mohli odhodit všechny zábrany a dát volný průchod projevům nenávisti, pohrdání, urážek a agresivity vůči všem, kteří měli nějaké výhrady k jejich představám o světě. Jejich postoj vystihl redaktor deníku Standard.sk Michal Čop: "
Pokud zastáváte konzervativní názory, máte na rukou krev."
Vrcholem bylo pro-LGBT usnesení Evropského parlamentu, které za útok proti osobám LGBTI+ považovalo ještě i novelu Ústavy SR z roku 2014, která definovala manželství jako jedinečný svazek muže a ženy, ba obvinilo i „
zástupce církví“ jako elementy, které „
živí atmosféru nenávisti a nesnášenlivosti“!
Proč to progresivci dělají?
Konzervativci a křesťané jsou zaraženi, nejde jim to do hlavy, nevěřícně kroutí hlavami, diví se, neumí pro to najít vysvětlení a s námahou hledají slova na svou obranu, která protivníci a novináři z liberálně-progresivních médií pak stejně překrucují. Proč to progresivci dělají? – ptají se. No proč? Pokud člověk jen trochu hlouběji sleduje vývoj ve světě a především v Evropě za poslední desetiletí, ba vlastně staletí, a pokud ho vnímá i duchovně, má vysvětlení, které je prosté: „
Protože víc nenávidí Církev, křesťanství, křesťanskou civilizaci než jim záleží na „právech“ LGBT osob.“
Nebo
kdo jsou ty „LGBT osoby“? Bohužel jsou to pěšáci zneužití v ideologickém boji. Vždyť písmena LGBT neoznačují lidi, ale ideologii, podobně jako dělnické hnutí, pod kterým se komunisté maskovali mnoho desetiletí, nebylo dělnické, ale komunistické, stejně jako pod feminismem nechápeme ženy obecně, ale stoupenkyně feministické ideologie, a podobně jako nacionalismus, socialismus nebo etatismus nejsou lidé, ale ideologie.
Tak jako komunisté potřebovali proletariát jako armádu k uskutečnění pozemského ráje, který jim tato víra slibovala, i dnešní revolucionáři používají sexuální menšiny jako
beranidlo k demolici starého pořádku, společenský rozvrat a likvidaci institucí společnosti jako je rodina, Církev, demokratický politický systém. Protože až když „rozboří světa starý základ“, mohou na jeho ruinách vybudovat „krásný nový svět lásky, tolerance a harmonie“. Je to součást Revoluce, jejíž principy, postupy a taktiku geniálním způsobem popsal brazilský myslitel Plinio Correa de Oliveira v díle
Revoluce a Kontrarevoluce. Pojem Revoluce podle Oliveiru není třeba chápat jako všeobecné hnutí zaměřené na svržení moci či právního řádu, ale jako staleté úsilí
usilující o zničení všeho, co přežilo z křesťanské civilizace a jehož posledním cílem je Církev.
Vzpoura proti křesťanské morálce a víře
Nezřízené vášně povzbuzované působením sil temnoty neustále pobízejí lidi a národy ke zlu. Tyto tendence využívají slabost lidského rozumu. Člověk si jedna-dvě vymyslí sofismy, aby ospravedlnil své špatné jednání či špatné mravy. Obzvláště dvě vášně – pýcha a smyslnost – podněcují ke vzpouře proti křesťanské morálce a víře. Tendence, kterou vyvolává pýcha a smyslnost,
usiluje svrhnout každou nerovnost, autoritu a hierarchii. Křesťanství připouští pouze jako formu neškodného folklóru.
To, že revolucionářům nejde v první řadě o práva sexuálních menšin, ale o něco jiného, dokazuje i
všemožná podpora islámu liberální levicí, která se tváří, jako by nevěděla, že pro islámský zákon zvaný šaría je homosexualita ohavná forma smilstva, která se trestá smrtí a že minimálně ve čtyřiceti islámských státech je homosexualita trestána odnětím svobody a popravou.
V současné Saúdské Arábii a
Íránu, kde se Mohamedovy zákony uplatňují nejpřísněji, jsou homosexuálové sťati, oběšeni a ukamenováni. V dalších muslimských zemích se za homosexuální chování ukládá trest smrti.
Ba americký LGBT magazín
out.com nazval Trumpa rasistou, protože řekl Íránu, aby přestal zabíjet a věznit homosexuály!
Jediným bodem diskuse v islámu není to, zda je třeba homosexuála popravit, ale
jak to udělat.
Zafar Bangash, imám a novinář, který působí jako předseda Islámské společnosti v Kanadě,
otevřeně vyzval ke kamenování homosexuálů: „
Moji bratři a sestry, s nimi není co spolunažívat. Třeba vzít kameny a ukamenovat tyto lidi za ohavnost, kterou páchají.“
Každý, kdo i jen povrchně sleduje situaci v zemích přijímajících migranty z muslimských zemí, vidí, že LGBT osoby jsou v Evropě neustále terčem útoků.
Ve Francii Alžířané zlomili muži nos kvůli jeho sexuální orientaci.
https://rmx.news/article/france-4-algerians-already-scheduled-for-deportation-beat-a-man-over-his-sexual-orientation-in-hauts-de-seine/
Jenom v Berlíně každý den dojde k více než jednomu útoku na homosexuály, v drtivé většině ze strany muslimských migrantů. Vyjádří se k tomu obhájci práv homosexuálů? Samozřejmě, že ne. Vždyť muslimové jsou spojenci liberální levice, která v nich vidí spojence v rozbíjení křesťanské civilizace a Západu.
Koho využívá moderní liberální levice?
Je to určitý druh taktické aliance poněkud připomínající pakt Hitlera a Stalina: bylo jasné, že si tito dva tyrani půjdou po krku, ale nejprve se chtěli připravit na boj tím, že pohltí menší a slabší.
Moderní liberální levice chce využít muslimy jako nástroj ke konečnému rozdrcení a likvidaci zbytků západní civilizace a věří, že se jí pak podaří islám „polidštit“ či otrávit stejnou dávkou skepticismu, jako to udělali s křesťanstvím. Honba za požitkem, neustálá a neomezená spotřeba by podle nich měla zabít i islám. Muslimové si to nemyslí a do budoucna hledí s nadějí: dříve než levice rozpustí islám,
islám si podmaní Evropu.
Přestože kritici masové imigrace zejména z muslimských zemí poukazují na to, že vpuštění kultur, které absolutně neakceptují LGBT osoby, do otevřených evropských společností nejen způsobí společenské problémy, ale v některých případech
může vést k otevřenému násilí v první řadě právě vůči sexuálním menšinám, progresivní síly zůstávají hluché vůči těmto hlasům. Například v Radě Evropy v listopadu 2021 byla spuštěna kampaň na oslavu „
svobody v hidžábu“ financovaná Evropskou unií v rámci programu ve výši
439 milionů eur. Pro změnu
v dokumentu ze dne 1. března 2022 vydala šedesát doporučení pro boj proti
„
antimuslimskému rasismu“ – jak co nejlépe vycházet vstříc islámu, které jsme stručně komentovali v článku pod názvem
Budúcnosť Západu? Medzi kalifátom a homolandom…
Myslím, že odpověď je jasná, proč navzdory tomu, že v islámském náboženství je trest smrti za homosexualitu a proč navzdory nesčetným fyzickým útokům ze strany muslimských migrantů na osoby LGBTI liberální levice islám všemožně podporuje, zatímco křesťanství nenávidí proto, že nelže, nezatajuje před nimi pravdu a opíraje se o Písmo svaté představuje homosexuální vztahy jako velmi závažnou zvrácenost. Církev prostřednictvím Katechismu (
KKC 2357) vždy hlásala, že „
homosexuální úkony jsou svou vnitřní povahou nezřízené“. „
Jsou proti přirozenému zákonu.
(KKC 2333) (…).
V žádném případě je nelze schvalovat.“
Ale také
dodává: „
Je třeba je přijímat s úctou, soucitem a jemnocitem a vyhýbat se jakémukoli náznaku nespravedlivé diskriminace vůči nim.“ (KKC 2358)
Argumentovat katechismem je však házení hrachu na zeď. Proč? Právě proto, že progresivní revolucionáři víc nenávidí Církev, křesťanství a křesťanskou civilizaci, než jim záleží na dobru a opravdových „právech“ LGBT osob.
Mikuláš Hučko
Převzato z
www.christianitas.sk/,
článek z 2. 11. 2022 naleznete
zde.