Od prvních dnů po zmrtvýchvstání církev věří, že Marie byla vždy panna a že Ježíš neměl žádné biologické bratry ani sestry.
„
Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ (Mk 6,3)
Měl Ježíš bratry a sestry? Někteří lidé se domnívají, že Markovo evangelium právě to tvrdí.
A nejen Markovo evangelium. V Lukášově evangeliu 8,19–21 se toto téma objevuje znovu. Ježíšovi to říká zástup, který se shromáždil, aby si jej poslechl. Lidé mu řekli: „
Tvoje matka a bratři stojí
venku a chtějí se s tebou setkat.“
Ježíš však místo toho, aby pozval zbytek rodiny dál, je propouští a využívá této příležitosti k tomu, aby učil o blízkosti, kterou cítí k těm, kdo zachovávají jeho slovo.
„
Kdo je moje matka a moji bratři?“ ptá se. „
Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“
Mezi protestantskými biblisty se najdou tací, kteří poukazují na verše, jako je tento, jako na důkaz, že Maria měla s Josefem po porodu Ježíše další děti. Biblista James Tabor je uvádí na svém blogu:
Jakub, Josef, Juda a Šimon a podle některých údajů také Marie a Salome.
Katolická církev však taková tvrzení odmítá – jsou v rozporu s dogmatickým učením církve o Mariině ustavičném panenství.
Jak tedy katolíci přišli na myšlenku, že Maria nikdy neměla sex a nerodila další děti? A proč by vlastně Josef na takovou dohodu přistoupil?
Kdo je tvůj bratr?
V běžné řeči není neobvyklé označit někoho za svého „bratra“, i když mezi vámi není žádný fyzický pokrevní vztah. My křesťané jsme všichni „bratři v Kristu“. Výraz „bratr“ se může vztahovat na někoho, s kým jste pokrevně příbuzní – nebo může odkazovat na někoho, kdo není biologicky příbuzný, ale s kým vás pojí společné přátelství nebo etnické pouto.
V Písmu je tomu podobně. Řecký výraz pro „bratra“,
adelfos, se může vztahovat nejen na pokrevní příbuzné, ale také na vzdálené bratrance a sestřenice nebo šířeji na jiné osoby, s nimiž člověka pojí duchovní pouto.
Vezměme si například Genesis 13,8: „
Tu řekl Abram Lotovi: ,Ať nejsou rozepře mezi mnou a tebou a mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme muži bratři.‘“
V tomto případě je výraz „bratr“ použit pro označení Abraháma a Lota – kteří nejsou biologickými bratry, ale strýcem a synovcem.
A svatý Pavel, když píše svůj první list Korinťanům (15,6), popisuje lidi, kteří viděli Ježíše po jeho zmrtvýchvstání, včetně jeho „bratrů“: „
Poté se [Ježíš] ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud naživu, někteří však již zesnuli.“
Pavel se jistě nesnažil tvrdit, že Maria porodila více než pět set dětí!
To, že Ježíš byl jedináček, dokazují pisatelé evangelií i jinými způsoby.
Z evangelií, ze Skutků apoštolských i ze starověkých textů víme, co se stalo s Dvanácti po Kristově zmrtvýchvstání. Čteme o jejich hrdinských činech, o šíření evangelia v cizích zemích – raději podstoupili mučednickou smrt, než aby zapřeli Ježíše, o němž věděli, že je Kristus. Víme, jak zemřeli a kde jsou pohřbeni.
Říkají nám evangelia něco o Ježíšových bratrech? Ne, vůbec nic.
U paty kříže stála Maria, Ježíšova matka, další dvě Marie – Marie Kleofášova a Marie Magdaléna – a apoštol Jan. Když Ježíš umíral, svěřil Marii Janovi. Jeho slova zněla: „Ženo, hle, tvůj syn!“
A Janovi řekl: „Hle, tvá matka.“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.
(J 19,26–27)
Kdyby měl Ježíš další sourozence, nebyli by tam s ním a nestáli by po boku jeho matky? A nepřevzali by za matku odpovědnost a nevzali by ji k sobě domů?
Kdyby existoval jiný pokrevní příbuzný, který by se o Marii mohl postarat, proč by ji Ježíš svěřoval Janovi?
Další narážka: Ježíšovi „bratři“ citovaní v J 2,1 a Sk 1,14 nejsou nikdy nazýváni Mariinými dětmi, ačkoli sám Ježíš ano.
Učitelský úřad církve
Existuje však ještě jeden důvod, proč bychom měli věřit, že Maria neporodila další děti. Tím je shoda rané církve a věčného magisteria.
Nezapomeňte, že Ježíš slíbil, že pošle Ducha svatého, Parakléta, který povede jeho církev a ochrání ji před omyly. Bez tohoto Kristova příslibu by se jeho následovníci a jejich potomci mohli stále více vzdalovat od Pravdy a zcela se ztratit v důsledku falešných učení a mylných proroctví. Máme však Kristův slib, že bude s námi po všechny dny až do konce časů. Pod ochranou druhé osoby Nejsvětější Trojice a Ducha svatého si můžeme být jisti, že Církev bude věrně uchovávat zvěst evangelia.
Od prvních dnů po zmrtvýchvstání církev věří, že Marie byla vždy panna a že Ježíš neměl žádné biologické bratry ani sestry.
Nekanonické, ale velmi uznávané dílo z doby kolem roku 150 n. l.,
Jakubovo protoevangelium, tvrdí, že Marie byla od svého mládí zasvěcenou pannou. Protoevangelium vysvětluje, že svatý Josef byl starší vdovec s dětmi, který byl vybrán za Mariina manžela, aby ji střežil a chránil a zároveň respektoval její slib panenství.
Tento názor – že Josef měl děti z předchozího manželství, které se staly Ježíšovými nevlastními sourozenci – sdílel ve čtvrtém století Epifanios, biskup ze Salaminy. Věří mu i mnozí v dnešní pravoslavné církvi.
Athanasios Alexandrijský ve svých
Čtyřech rozpravách proti ariánům v roce 360 n. l. napsal:
„
Proto ti, kdo popírají, že Syn je od Otce svou přirozeností a vlastní svou podstatou, nechť popírají také to, že přijal pravé lidské tělo z Marie Věčně Panny.“
Svatý Jeroným v roce 383 v debatě s Helvidiem napsal o Mariině ustavičném panenství:
Tvrdíš, že Maria nesetrvala v panenském stavu: Já tvrdím ještě více než sám Josef, že Maria byla panna, takže se z panenského manželského svazku narodil panenský syn.
A v následujícím století pronesl papež svatý Lev I. kázání, v němž řekl:
Původ je jiný, ale podstata stejná: ne stykem s člověkem, ale Boží mocí byl počat: Panna totiž počala, Panna porodila a Pannou zůstala.
Dnes Katechismus katolické církve (501) znovu potvrzuje totéž:
Ježíš je jediným Mariiným synem. Avšak Mariino duchovní mateřství se vztahuje na všechny lidi, které on přišel spasit: „
Zrodila syna, kterého Bůh ustanovil za prvního z mnoha bratří (srov.
Řím 8,29), totiž věřících, při jejichž zrození a vychování ona spolupracuje svou mateřskou láskou.“
Kathy Schiffer
National Catholic Register
Přeložil Pavel Štička
Převzato z časopisu MONITOR
https://rcmonitor.cz/download/MONITOR-2022-17.pdf
