Nejeden čtenář si možná po přečtení názvu tohoto článku řekne, že jeho autor podléhá iluzím. Vždyť jak mohou být vyznavači islámu, kteří již po staletí bojují proti jinověrcům, velkou nadějí Katolické církve do budoucnosti!? A přece autor článku trvá na svých argumentech, které jsou precizně podloženy několikaletým systematickým studiem problematiky.
Jsme svědky masové vlny konverzí muslimů na křesťanství, především na katolickou víru, a taková nadějná poselství přicházejí z různých končin světa.
Začněme hned jednou poměrně čerstvou zprávou z masmédií. Německý
Tagespost uvádí pozoruhodný fakt: mladá generace muslimů ve světě propadá deziluzím a ztrácí víru svých předků. Generace mladých ateistů je pro muslimské země šokem, ale zároveň to je vynikající živná půda pro misijní úsilí Katolické církve. Výsledky průzkumu mezi 25 000 lidmi v deseti arabských zemích nabízejí šokující zjištění. Podíl ateistů mezi mladými muslimy zaznamenal v posledních letech rekordní růst. V Tunisku dokonce „
překračuje hranici 45 procent mezi 18- až 29-letými lidmi. Zároveň je pozorován rostoucí počet muslimských konverzí na křesťanství...“
(
https://www.die-tagespost.de/kirche/weltkirche/an-der-cote-dazur-konvertieren-viele-muslime-zum-christentum-art-217311)
Co obzvlášť překvapuje, příliv čerstvé krve do Katolické církve pozorujeme i v mimořádně sekularizované Francii, kam přicházejí mladí muslimové z arabských zemí. Ve Francii bylo v roce 2020 pokřtěno 4 468 dospělých katolíků, což podle údajů, převzatých z francouzského deníku
Le Figaro představuje nárůst o 43 procent za deset let. Jak uvádí Francouzská biskupská konference, až šest procent z těchto dospělých novokřtěnců pocházelo z muslimských rodin. Před deseti lety činil tento podíl jen čtyři procenta. Dá se tedy konstatovat, že Katolická církev roste i zásluhou bývalých muslimů.
Páter Gérard de Martigues z diecéze Nice konstatuje, že noví konvertité pocházejí především ze severní Afriky, v menším počtu i ze subsaharské Afriky. Muslimští konvertité jsou často ohrožováni na životech svými bývalými souvěrci, proto se angažovaní katolíci ve Francii rozhodli podat jim pomocnou ruku například v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur, který se nachází v jihovýchodní Francii, a obzvláště v departementu Var. Národní organizace
Jésus le Messie pro přijímání muslimů, přitahovaných katolickým učením, působí v Toulonu, kam se hrnou konvertité. Pomocnou ruku podává i
Mission Ismérie (Mise Ismérie), další organizace, iniciovaná angažovanými katolíky, která podává pomocnou ruku muslimům na cestě od islámu ke Kristu.
(Srov.
https://www.die-tagespost.de/kirche/weltkirche/an-der-cote-dazur-konvertieren-viele-muslime-zum-christentum-art-217311)
Ve Francii jsou i další podobné pastorační iniciativy, které se věnují ohlašování evangelia mezi muslimy. Obecně známá je komunita Emanuel, mezinárodní katolické společenství, uznané Svatým stolcem jako veřejné sdružení věřících.
(Srov.
https://polskieradio24.pl/5/1223/artykul/2723335,nie-mozemy-wykluczac-muzulmanow-z-ewangelizacji-we-francji-trwaja-nawrocenia-na-chrzescijanstwo)
Velkým problémem však je, že
Katolická církev trestuhodně selhává a už dávno přestala evangelizovat mezi muslimy. Oficiální struktury Katolické církve ve Francii „
dávají velký pozor, aby nebyly obviněny z šíření prozelytismu. V této píli jdou možná příliš daleko. Alespoň tak to tvrdí samotní představitelé komunit konvertitů. Někteří dokonce tvrdí, že více než muslimů se obávají reakcí některých svých francouzských bratrů a sester v Kristu, vychovaných podle zásad politické korektnosti. Faktem však je, že energickou evangelizační akci uskutečňují sami konvertité.“
(
https://www.przewodnik-katolicki.pl/Archiwum/2019/Przewodnik-Katolicki-23-2019/Wiara-i-Kosciol/Muzulmanie-przyjmuja-chrzest)
Je mimořádně ostudnou skutečností, že oficiální hierarchické struktury Katolické církve ve Francii nejenže rezignovaly na evangelizaci mezi muslimy, ale nedokážou ani uspokojit všechny zájemce o konverzi, proto muslimové, kteří chtějí přestoupit na křesťanství, vyhledávají protestantské církve, zažívající ve Francii mimořádné oživení. Podle údajů
Conseil national des évangéliques de France francouzští protestanté počtem 35 nově otevřených kostelů ročně „
většinou v problémových čtvrtích, někdy převyšují počet nově otevřených mešit.“
(
https://www.die-tagespost.de/kirche/weltkirche/an-der-cote-dazur-konvertieren-viele-muslime-zum-christentum-art-217311)
Tím se Katolická církev zpronevěřuje učení Druhého vatikánského koncilu, který ve více svých dokumentech přímo požaduje evangelizaci všech nekatolíků.
V dekretu
Ad gentes je uvedeno:
„
Proto připadá Církvi povinnost šířit Kristovu víru a spásu, a to jednak na základě výslovného příkazu, který zdědil po apoštolech sbor biskupů, jenž má na pomoc kněze, spolu s Petrovým nástupcem a nejvyšším pastýřem Církve, jednak silou života, který vlévá Kristus svým údům. ,Z něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v lásce´ (Ef 4,16). Poslání Církve se tedy uskutečňuje, když v poslušnosti Kristova příkazu a vedena milostí a láskou Ducha Svatého začíná být naplno aktivně přítomná mezi všemi lidmi a národy a přivádí je příkladem života i kázáním, svátostmi a ostatními prostředky milosti k víře, k svobodě a ke Kristovu pokoji. Tak jim otvírá volnou a jistou cestu k plné účasti na Kristově tajemství.“ (
Ad gentes, č. 5)
V dokumentu
Inter mirifica koncil deklaruje:
„
Katolická církev byla založena Kristem Pánem k tomu, aby přinášela spásu všem lidem, a proto pociťuje naléhavou nutnost hlásat evangelium.“ (
Inter mirifica, č. 3)
I v deklaraci
Nostra aetate se píše, že Katolická církev „
hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je ,cesta, pravda a život´(Jn 14, 6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou.“ (
Nostra aetate, č. 2)
A konečně v deklaraci
Dignitatis humanae je jednoznačně uvedeno, že „
jediné pravé náboženství je uskutečněno v Katolické a apoštolské církvi, které Pán Ježíš svěřil úkol přinášet je ke všem lidem, když řekl apoštolům: ,Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všecko, co jsem vám přikázal´ (Mt 28,19-20). Všichni lidé pak mají povinnost hledat pravdu, především o Bohu a o jeho Církvi, a poznanou pravdu přijmout a zachovávat.“ (
Dignitatis humanae, č. 1)
Naštěstí je nemálo horlivých angažovaných katolíků, kteří suplují oficiální hierarchické struktury paralyzované Katolické církve a z vlastní iniciativy pomáhají muslimům najít cestu k jedině pravé katolické víře. Toto je zvláště důležité ve Francii, protože podle odhadů jednu desetinu obyvatel této země tvoří muslimové.
(Srov.
https://polskieradio24.pl/5/1223/artykul/2723335,nie-mozemy-wykluczac-muzulmanow-z-ewangelizacji-we-francji-trwaja-nawrocenia-na-chrzescijanstwo)
Můžeme tedy mluvit o masových konverzích muslimů na katolickou víru. Jak uvádí jeden ze zdrojů, přibližně „
15 000... muslimů konvertuje každý rok na křesťanství ve Francii. Dvě třetiny si vybírají katolicismus, jedna třetina - protestantismus.“
(
https://www.przewodnik-katolicki.pl/Archiwum/2019/Przewodnik-Katolicki-23-2019/Wiara-i-Kosciol/Muzulmanie-przyjmuja-chrzest)
Možné však je, že konverzí je podstatně více, jenže
konvertité povětšinou své obrácení skrývají před veřejností, především kvůli obavám z represí, které jim hrozí od radikálních muslimů. Je totiž všeobecně známo, že „
islámské právo (šaría) trestá smrtí za odklon od víry proroka Mohameda. Takové praktiky jsou běžné například v uzavřených muslimských komunitách na Blízkém východě; v sekulární Francii se naštěstí vyskytují sporadicky. Alespoň nevíme nic o tom, že by se to dělalo ve větším měřítku. V posledních letech se v médiích objevily jen dva případy vraždy konvertitů islámskými manžely. Zajímavé je, že obě byly klasifikovány nikoli jako fanatické vraždy, ale jako tragické následky obyčejných manželských hádek – francouzská justice zde zjevně schovává hlavu do písku. Mnohem běžnějšími projevy pronásledování jsou ostrakizace, odsuzování nebo všemožné obtěžování našich novokřesťanských sousedů. To vše je nutí praktikovat svou víru potichu a rozhodně se k ní nehlásí v průzkumech veřejného mínění.“
(
https://www.przewodnik-katolicki.pl/Archiwum/2019/Przewodnik-Katolicki-23-2019/Wiara-i-Kosciol/Muzulmanie-przyjmuja-chrzest)
Není to však jen Francie, kde dochází k hromadným konverzím muslimů na křesťanství. I v mnoha jiných zemích jsme svědky tohoto masového fenoménu. Hovoří o tom i konvertita Haroon, bývalý pákistánský imám, který v jednom rozhlasovém rozhovoru v Polsku konstatoval: „
Dnes tisíce muslimů konvertují na křesťanství a přicházejí ke Kristu. Když přicházíme do Evropy a vidíme pravé křesťanství, máme volnost ve čtení Božího Slova a svobodu klást otázky, nacházíme pravdu a stáváme se křesťany.“
(
https://www.siodma9.pl/wiadomosci/item/2537-byly-imam-haroon-o-swoim-nawroceniu-na-chrzescijanstwo)
Mimořádně důležitá je skutečnost, že
mnozí konvertité se sami stávají evangelizátory a snaží se přitáhnout ke své nové víře co nejvíce muslimů. Patří k nim i 34-letá Nadia Piccarreta, bývalá muslimka, která přijala křesťanství a v současnosti vyučuje katechezi na školách ve Francii. Ona sama říká: „
Nemůžeme vylučovat muslimy z evangelizace.“
(
https://polskieradio24.pl/5/1223/artykul/2723335,nie-mozemy-wykluczac-muzulmanow-z-ewangelizacji-we-francji-trwaja-nawrocenia-na-chrzescijanstwo)
Nadia Piccarreta překvapuje i dalšími pozoruhodnými myšlenkami. Přízvukuje například, že obrácení jí samé skončilo teprve tehdy, když ona sama začala evangelizovat. Avšak nejpozoruhodnější je její přesvědčení, že
Panna Maria může být mostem, vedoucím muslimy do Církve.
(Srov.
https://polskieradio24.pl/5/1223/artykul/2723335,nie-mozemy-wykluczac-muzulmanow-z-ewangelizacji-we-francji-trwaja-nawrocenia-na-chrzescijanstwo)
Toto však není v Katolické církvi novotou. Její názor připomínají pozoruhodné myšlenky, které již před několika desetiletími evokoval blahoslavený biskup Sheen:
„
Je naším pevným přesvědčením, že obavy ohledně muslimů, kterými se někteří zabývají, se nenaplní, ale muslimové místo toho nakonec konvertují ke křesťanství – a to způsobem, jaký by některé naše misionáře nikdy nenapadl. Je naším přesvědčením, že se tak stane ne přímo prostřednictvím vyučování křesťanství, ale vyzýváním muslimů k uctívání Matky Boží.“
(
https://d2y1pz2y630308.cloudfront.net/1053/documents/2014/9/Back_to_the_Future.pdf)
Sheen rozvinul pozoruhodné úvahy. Vyjádřil přesvědčení, že
úspěšnost katolických misií mezi muslimy bude záviset na tom, nakolik využijí posvátnou mariánskou úctu u muslimů a jak horlivě budou muslimům kázat o Fatimské Panně Marii. Panna Maria podle Sheena odmění mariánskou horlivost misionářů tím, že bude přivádět muslimy ke svému Synovi. Své přesvědčení odůvodnil blahoslavený biskup poznatky z Afriky, Indie a jiných zemí, ve kterých muslimové vzdávali úctu poutní sošce Fatimské Paní. Muslimové pak navštěvovali katolické obřady k poctě Fatimské Panně Marii, povolovali náboženská procesí, ba Sheen uvedl příklad z Mosambiku, kde muslimové, kteří předtím nekonvertovali, stali se křesťany brzy poté, co u nich postavili sochu Panny Marie.
(Srov.
https://d2y1pz2y630308.cloudfront.net/1053/documents/2014/9/Back_to_the_Future.pdf)
Konverze se stávají masovými i díky tomu, že mezi konvertity jsou bývalí imámové, kteří poznali světlo pravé víry a snaží se k němu přivádět i ty, kterým dříve mluvili o islámu. A tak roli Katolické církve, která selhává při evangelizaci muslimů, nejednou suplují bývalí muslimové, kteří konvertovali na katolickou víru a snaží se přitáhnout ke své nové víře co nejvíce bývalých souvěrců.
Již citovaný konvertita Haroon, bývalý imám původem z Pákistánu, který původně přišel do Evropy s posláním obracet křesťany na islám, dokonce zde založil dvě mešity, po svém obrácení dělá přesný opak: snaží se přivést co nejvíce muslimů ke světlu pravé víry, ke které on sám přišel díky Ježíši Kristu. On sám říká: „
Kristova láska změnila můj život.“
(
https://www.siodma9.pl/wiadomosci/item/2537-byly-imam-haroon-o-swoim-nawroceniu-na-chrzescijanstwo)
V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že
největší zásluhu na nárůstu konverzí muslimů má sám Ježíš Kristus a Panna Maria, kteří se muslimům zjevují - nejčastěji ve snech - a takto je přivádějí k pravé víře. Nejednou jde o muslimy, kteří jsou znechuceni islámem a hledají pravé náboženství. Zklamání muslimů z jejich víry mají na svědomí krvavé zločiny islámských džihádistických hnutí, ale také „
rozpory v narativu Koránu: masakr židovského kmene Banu Quraiza či sňatek Mohameda s šestiletou Aishou...“
(
https://www.die-tagespost.de/kirche/weltkirche/an-der-cote-dazur-konvertieren-viele-muslime-zum-christentum-art-217311)
Mnozí muslimové jsou rozčarováni při zkoumání života proroka Mohameda, předkládaného muslimům od dětství jako „krásný vzor“, ačkoli ve skutečnosti to byl mravně zvrhlý člověk, který nechal zabít mnoho lidí jen proto, že měli jinou víru. Nejčastěji se právě takovým muslimům, zklamaným z islámu a upřímně hledajícím pravé náboženství, zjevuje Kristus a Panna Maria.
Žádný teror nemůže zastavit masové konverze muslimů na křesťanství. Část těchto konvertitů rozšiřuje řady katolíků, část z nich vstupuje do protestantských církví, protože Katolická církev na tomto poli nejednou selhává. Navzdory všem problémům počet muslimů, kteří se stávají křesťany, roste neuvěřitelným tempem. Podle skromných odhadů z roku 2020 bylo jen v Íránu „
nejméně 800 000 konvertitů a v Indonésii dokonce 6 milionů.“
(
https://www.vaticannews.va/pl/kosciol/news/2020-09/nawrocenia-muzulmanow-na-chrzescijanstwo.html)
Zprávy o hromadných konverzích muslimů na křesťanství, nejčastěji na katolickou víru, však pro znalce problematiky nejsou ničím novým. Svědectví o individuálních i masových konverzích muslimů na křesťanství je nepřeberné množství, a to dokonce i v původně muslimských zemích. Až se to někdy zdá neuvěřitelné.
Byly zaznamenány i skutečně kuriózní případy konverzí. Například známé křesťanské mediální periodikum
Christian Today informovalo před několika lety o mimořádně kuriózním případu konverze egyptského muslima na křesťanství poté, co se mu ve snu zjevil Ježíš Kristus. Muž, známý pouze pod křestním jménem Mostafa, odcestoval do Káhiry, aby tam vyhledal a zabil svého bratrance Mohammada, který konvertoval z islámu na křesťanství. Takový krok vnímají egyptští muslimové jako zradu rodiny a muslimského dědictví. Proto konverze z islámu na křesťanství vyžaduje velkou statečnost a odvahu. Konvertitům hrozí ztráta jakéhokoli kontaktu se svými rodinami a přáteli a někdy dokonce i smrt. Toto hrozilo i Mohammadovi, kterého chtěl jeho bratranec potrestat za konverzi vraždou.
Mostafa nakonec objevil svého bratrance v chrámu na křesťanské bohoslužbě a připravoval se uskutečnit svůj vražedný plán. Během bohoslužby však poslouchal modlitby a zpěvy přítomných věřících a najednou se cítil být hluboce osloven jejich nádherou. Po skončení bohoslužby se se slzami v očích přiblížil k Mohammadovi a řekl mu, že přišel ve jménu rodiny zjistit, zda skutečně přestoupil na křesťanství. Mostafa se velmi upřímně přiznal svému bratranci: „
Měl bych informovat tvou rodinu o tom, co jsem viděl, ale to nemůžu. Věřím, že ses rozhodl správně. Můžeš mi říct víc? Proč jsi opustil islám, aby ses stal křesťanem?“
(
https://www.kath.net/print/67057)
Téhož dne večer si Mostafa a Mohammad povídali o evangeliu a v noci se stalo něco neočekávaného. Mostafovi se ve snu zjevil Ježíš na kříži. Spasitel se v tom snu podíval na Mostafu a řekl mu: „
Tohle všechno jsem udělal, protože tě miluji a chci, abys byl osvobozen od svých hříchů.“
(
https://www.kath.net/print/67057)
Následující měsíc byl Mostafa pokřtěn a zcela změnil svůj život. Neoznámil však své rodině, že oba, on a jeho bratranec Mohammad, se stali křesťany. V Egyptě je to velmi nebezpečné kvůli existenci různých extremistických islamistických skupin.
(Srov.
https://www.kath.net/print/67057)
Tito bývalí muslimové naléhavě potřebují pomoc Katolické církve, jenže ta selhává v misijní činnosti mezi muslimy. Řadoví katolíci však nemohou sedět se založenýma rukama a čekat, až se Katolická církev probere z letargie. Každý katolík může přispět vlastním dílem k šíření konverzí na katolickou víru mezi muslimy. Již citovaný konvertita Haroon apeluje v rozhlasovém rozhovoru v Polsku: „
Moje prosba pro všechny věřící v Krista je, aby svými životy ukázali Ježíše. (...) Křesťané v Polsku, modlete se za křesťany v Pákistánu! Pomozte pronásledovaným křesťanům. Modlitba může způsobit velké změny v životě člověka!“
(
https://www.siodma9.pl/wiadomosci/item/2537-byly-imam-haroon-o-swoim-nawroceniu-na-chrzescijanstwo)
Je to jasný návod, ke kterému už není třeba nic dodávat.
Karol Dučák
Zdroj:
http://www.priestornet.com/2022/08/prispeju-konverzie-moslimov-k.html#more.