Na konci května se uskutečnila tradiční pěší pouť z Prahy do Jeníkova. Pohled slečny katechetky Lucky si můžete přečíst v následujícím článku.
Na celou pěší pouť jsem se vydala podruhé a byla pro mě zajímavější, protože se se mnou vydala kamarádka, která zatím Boha hledá, je nepokřtěná. Vnímala jsme její obavy a ostych, jak k nám zapadne. Sešla jsem se s kamarádkou v Praze a před příjezdem tramvaje mi říká: "Fakt s váma můžu jet, není to blbý?" ... zasmály jsme se.
Vnímala jsem, že jí na tuto pouť pozvala Panna Maria. Stačilo sdílet upoutávku na pouť na Facebooku, a kamarádka projevila zájem. Nepřemlouvala jsem jí.
Byla výhoda jít pouť podruhé, už jsem si také pamatovala jednotlivé zastávky na občerstvení a měla jsem se víc na co těšit. Na pouti má každý skutek od druhých mnohem větší dopad, větší účinek, poutník je víc odkázán na pomoc od lidí, na prozřetelnost Boží. (Např. počasí.) Tento rok byl pro mě přínos pouti v hlubším poznání pracovníků Fatymu i nových poutníků. Celou poutí se nesla radostná a přátelská atmosféra.
Doporučuju tuto pouť vyzkoušet a přidat se, i kdyby jen na jediný den.
