Zázraky se dějí
Nejvyšší soud USA zrušil verdikt v kauze Roe versus Wade z roku 1973, který znemožňoval zákaz umělého potratu a uznal právo ženy na zabití dítěte, které roste v jejím lůně.
Co znamenal Roe vs. Wade?
Verdikt z roku 1973 byl nepředstavitelně radikální. Před jeho vydáním byl ve 30 státech USA potrat nelegální, v 16 byl legální za specifických podmínek (znásilnění, incest, ohrožení života matky), tři státy povolovaly potrat na požádání pro své občanky. New York povoloval potrat pro všechny.
Verdikt z roku 1973 v zásadě řekl, že v prvním a druhém trimestru je potrat legální na požádání. V prvním trimestru je to jen věcí matky a zdravotníka. Následuje stadium od konce prvního trimestru po bod, kdy je již plod životaschopný mimo matčino tělo (viability). I v tomto stadiu je potrat na požádání, jenže stát může trvat na tom, aby osoba provádějící potrat měla vyšší kvalifikaci nebo aby byl potrat proveden v zařízení vyšší odborné úrovně. Co se týká schopnosti plodu přežít mimo matčino tělo, v americké praxi se za tento moment viability (životaschopnosti) považoval 24. – 28. týden těhotenství, tedy v zásadě konec druhého trimestru.
Nejvyšší soud tehdy řekl, že státy mohou potraty omezit až ve třetím trimestru. Mohou, ne musí. A tak v sedmi státech USA se dosud potraty provádějí na požádání až do narození. Potrat v Americe se stal po „
Roe“ nesmírně krvavou záležitostí.
Text verdiktu byl nesmírně voluntaristickým počinem. Odmítal zřejmou biologickou pravdu, že lidský život začíná početím a tvrdil, že to je jen jedna z více teorií. Z ústavního hlediska se odkazoval na právo na soukromí, které ústava nezná.
Ochránci života postupně začali chápat, že pár soudců dokáže svým rozhodnutím popřít morálku, kterou uznávala většina národa, a nakonec vyměnit národu jeho hodnoty za jejich pravý opak. Že zde nastupuje soudní aktivismus, lépe řečeno justiční tyranie. Mnozí začali chápat, jak důležité je personální obsazení soudů. V prezidentských volbách se lidé začali zajímat o to, jaké soudce by ten či onen prezidentský kandidát jmenoval.
Amerika zvítězila v jednom ze svých velkých duchovních zápasů
Nejvyšší soud USA dnes ještě neřekl, že nenarozený lidský život je nedotknutelný. Ale už nic nebude jako dosud. Soud totiž řekl, že
potrat není žádné lidské právo. A právě to, že to prý lidským právem je, se snažili roky namluvit přes globální vliv americké supervelmoci nesčetní představitelé jejich médií, kultury a politici Demokratické strany.
Všichni tito mohli půlstoletí šířit propotratové cítění a zákonodárství po celém světě pod heslem o „
reprodukčním zdraví“ a „
reprodukčních právech“ a mohli se přitom odvolávat na verdikt z roku 1973. Už se na něj odvolávat nemohou.
Prvním státem v historii lidstva, který zlegalizoval umělý potrat, bylo
sovětské Rusko před více než sto lety. Po zániku sovětského komunismu to byla překvapivě Amerika, která projevovala revoluční zápal a nadšení při globálním šíření legalizace potratu.
Bylo to znamení onoho rozšíření bludů bolševického Ruska do celého světa, jak o tom mluvilo fatimské proroctví?
Amerika je supervelmocí nejen ve smyslu ekonomickém a vojenském, ale i ve smyslu kulturním. Své hodnoty i pseudohodnoty vyzařuje do celého světa. Dnešní den si proto všimne celý svět.
Vladimír Palko
více se dočtete zde:
https://dennikstandard.sk/220807/zazraky-sa-deju-roe-v-wade-je-zruseny/
Přinášíme vám přehled základních otázek a odpovědí k tomu, co přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v případě Dobbs vs. Jackson Women's Health Organization, kterým se v USA ruší nárok na potrat jako federální právo.
O čem byl případ Roe vs. Wade?
Případ
Roe vs. Wade je soudním sporem z roku 1973, ve kterém Američanka vystupující pod pseudonynem Jane Roe (její pravé jméno bylo Norma McCorveyová) žalovala stát Texas, protože jí bránil podstoupit potrat. Jane Roe si stěžovala, že stát tím zasahuje do jejího práva na soukromí. Nejvyšší soud nakonec rozhodl v poměru 7:2, že Jane Roe, jakož i ostatní ženy v USA, mají právo podstoupit potrat po dobu, kdy plod není schopen přežít mimo tělo matky, tedy přibližně do 22. týdne života plodu. Toto velmi kontroverzní a od začátku velmi kritizované rozhodnutí Nejvyšší soud potvrdil v roce 1992 ve sporu
Planned Parenthood vs. Casey, což byl spor státu Pennsylvánie a místní potratové kliniky, která stát zažalovala poté, co přijal zákon, který vyžadoval informovat manžela o tom, že jeho manželka chce podstoupit potrat.
Jak je možné, že Nejvyšší soud zrušil právo na potrat?
Dne 17. května 2021 Nejvyšší soud přijal k pojednání případ
Dobbs vs. Jackson Women's Health Organization, který je sporem mezi státem Mississippi (v zastoupení Thomasse E. Dobbse, který zastupuje tamní úřad státního zdravotnictví) a poslední potratovou klinikou v tomto americkém státě. Ta napadla zákon, který zakazuje potraty po 15. týdnu těhotenství a nepovoluje je ani v případě incestu či znásilnění, jen v případě zdravotních komplikací matky. Potratová klinika se ve své žalobě odvolávala právě na rozhodnutí
Roe vs. Wade a Planned Parenthood vs. Casey. Nejvyšší soud však nyní zrušil rozhodnutí v obou těchto případech a umožnil státům znovu regulovat potraty.
Více o případě
Dobbs vs. Jackson Women's Health Organization jsme psali
v samostatném článku.
Jaké jsou argumenty soudu pro zrušení práva na potrat?
Soudce Samuel Alito, autor většinového rozhodnutí, v něm uvádí, že rozhodnutí z roku 1973 vymyslelo právo, které se nikde v americké ústavě nezmiňuje a navíc se snažilo rozhodnout spornou politickou otázku soudní cestou. „
Ústava nezakazuje občanům každého státu regulovat nebo zakazovat umělé přerušení těhotenství… Roe a Casey si tuto autoritu přisvojili,“ píše Alito. „<,i>My nyní tato rozhodnutí rušíme a vracíme tuto pravomoc lidem a jejich voleným zástupcům,“ dodává.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu také kritizuje kritérium životaschopnosti plodu, které je jedním z ústředních principů rozhodnutí v případě
Roe vs. Wade. „
Dělat rozdíl mezi plody, které nejsou schopny žít mimo dělohu, a těmi, které to dokážou… nemá smysl,“ píše se v rozhodnutí.
V případě soudních precedentů, tedy toho, že soudy nerozhodují v rozporu s předchozími rozhodnutími, se rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolává na velké množství jiných případů, ve kterých došlo ke změně rozhodnutí. Soudci například jmenují případ
Brown vs. Board of Education z roku 1954, který zrušil rasovou segregaci ve školách. Více o rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme psali v samostatném
textu. O tom, jak probíhal výslech argumentů před Nejvyšším soudem, si zase můžete přečíst v
tomto článku.
Jak je možné, že Nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí právě nyní?
Toto rozhodnutí přišlo právě teď díky tomu, že prezident Donald Trump vyměnil až tři soudce Nejvyššího soudu (z celkového počtu 9). Trump tak svými nominacemi změnil poměr liberálních soudců ke konzervativním na 6:3. Trump v roce 2016 po smrti soudce Antonina Scalii nominoval k Nejvyššímu soudu Neila Gorsucha. V roce 2018 nominoval k soudu Bretta Kavanaugha, který nahradil Anthonyho Kennedyho, který odešel v důchod. V roce 2020 zase nominoval soudkyni Amy Coney Barrettovou, která nastoupila na místo zesnulé Ruth Bader Ginsburgové. Konzervativní většinu kromě nich u soudu zajišťují soudci Clarence Thomas (nominovaný Bushem st.), Samuel Alito (Bush ml.) a John Roberts (Bush ml.), který však v minulosti často hlasoval s liberály. Dalším důvodem je to, že američtí pro-life politici nepřestávali předkládat návrhy, které by regulovaly potraty, i přesto, že jim je v minulosti soudy vždy zrušily.
Jsou nyní potraty v USA nelegální?
Ne. Nejvyšší soud svým rozhodnutím nezakázal ani nekriminalizoval provádění potratů v USA.
Jediné, co soud udělal, je, že ponechal jednotlivým státům právo rozhodnout o tom, jak bude potraty regulovat. To znamená, že ve státech jako New York bude i po tomto rozhodnutí nadále možné podstoupit potrat až do narození dítěte. Na druhé straně, státy jako Mississippi budou moci ponechat v platnosti svá omezení potratů. Připomeňme však, že
i po těchto úpravách budou USA patřit k nejliberálnějším zemím na světě, protože ve většině států bude i nadále možné podstoupit potrat až do 22. týdne těhotenství, což je kromě USA legální jen v Číně a Severní Koreji. V extrémně liberálních státech, jako je New York, Oregon, New Jersey, Washington či Delaware, to bude nadále možné až do narození dítěte.
ZDROJ: DENNÍK ŠTANDARD,
Celý článek najdete na:
https://dennikstandard.sk/220731/co-znamena-zrusenie-rozsudku-roe-v-wade-otazky-a-odpovede/
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 27. 6. 2022 naleznete
zde.
