Přinášíme texty z Evangelia převedené do veršů, tak jak nám byly zaslány. Třeba osloví i Vás.
...JEŽÍŠ VZAL CHLEBY, VZDAL DÍKY A ROZDĚLIL JE SEDÍCÍM…
Ježíš odešel na druhou stranu moře Galilejského neboli Tiberiadského. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky.
Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat.
Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“
Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy, a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jisté ten Prorok, který má přijít na svět!“
Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.
(Jan 6,1–15)
o o o
Na Galilejského moře druhý břeh
odešel Pán, neb nemálo bylo těch,
co viděli jeho znamení -
jak nemocné v zdravé proměnil,
a proto ho vyhledávali.
Zakrátko svátky začínaly.
Vystoupí na jeden vrch veliký
a posadí se tam s učedníky.
Filipa osloví s tím, co třeba:
"Kde nakoupíme pro všechny chleba?"
Ptá se jen naoko, moji milí,
dobře ví, co udělá za chvíli.
"Chleba by i dvě stě denárů stálo,
aby se z něho každému dostalo."
Ondřej, aniž tuší, co se stane,
říká: "Je tu chlapec, Pane,
co dvě ryby a pět chlebů má.
Kdo by chtěl, tomu z nich on rád dá.
Ale cože je to pro tolik lidí!"
"Usaďte je do trávy, se uvidí...,"
Ježíš mu na to odpoví.
A usadilo se tam - kdo ví,
jen mužů okolo pět tisíc.
Tu vzal chleby, díky vzdávajíc
lámal je a všem z nich pak rozdával.
Stejně i z ryb, kolik chtěli, dával.
Když se nasytili, říká učedníkům:
"Zbytky posbírejte do košíků,
aby nazmar nic nevyšlo z toho!"
A nasbírali jich věru mnoho -
dvanáct plných košů až.
'To je jistě Mesiáš!'
říkali si lidi.
A když Ježíš vidí,
že udělat z něho chtějí krále,
ústraní zas hledá vytrvale.
o o o
M O D L I T B A:
Ježíši, udiví mě vždy moc,
jak velká je Tvoje moc...
Důvěru dej mi, Kriste, v stále nasycení,
vždyť Tobě, věčný Chlebe, nic nemožné není...