Přestože je Krakov centrem úcty k Božímu milosrdenství, původní obraz a velká část
Deníčku sestry Faustiny vznikly jinde.
Jak ještě v roce 2017
přiblížilpro agenturu CNA arcibiskup litevského Vilniusu Gintaras Grusas, už dávno před zjeveními sestře Faustine byla Matka milosrdenství patronkou Vilniusu.
V roce 1600 byl ve městě neznámým autorem namalován obraz Panny Marie Ostrobramské, který v roce 1928 kanonicky korunoval za Matku milosrdenství papež Pius XI.
Tento obraz, který si uctívají nejen v Litvě, ale také v Polsku, je považován za zázračný. Arcibiskup Grusas považuje za velkou milost, že ve městě, které léta uctívá Matku milosrdenství, vznikl i první obraz Božího milosrdenství.
Původní obraz byl vlastnictvím kněze
Svatá sestra Faustína složila první sliby v polském městě Plock v roce 1931, kde se jí začal zjevovat Ježíš Kristus. Po složení věčných slibů představené poslali Faustinu do Vilniusu, který byl v té době součástí Polska.
Sestra Faustína si v dnešním hlavním městě Litvy našla i duchovního vůdce kněze Michala Sopočka. Právě s jeho pomocí našla malíře, který splnil Ježíšovu žádost, kterou dal Faustine v jednom z vidění: „
Namaluj obraz podle vzoru, který vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji ti.“
Úkolu se zhostil v roce 1934 malíř Eugeniusz Kazimierowski, který namaloval pod vedením sestry Faustiny první obraz Božího milosrdenství. Po jeho namalování se sestra podílela na všech úpravách a změnách.
Sestra Faustina ve svém Deníčku zaznamenala i Ježíšův příslib, že „
duše, která bude uctívat tento obraz, nezahyne. Také slibuji vítězství nad jejími nepřáteli už zde na zemi, zejména v hodině smrti. Sám budu bránit tu duši jako svou vlastní slávu“.
Když byl obraz dokončen, uložili ho na chodbu kláštera sester bernardýnek u kostela sv. Michaela, kde byl otec Sopočko rektorem.
V roce 1936 sestra Faustína onemocněla tuberkulózou a představení ji dali převést zpět do Krakova, kde v říjnu 1938 zemřela ve věku 33 let. „
Obraz Božího milosrdenství však zůstal ve Vilniusu, protože byl majetkem jejího duchovního vůdce, který ho zaplatil,“ vysvětlil pro CNA arcibiskup Grusas.
Když už byla Faustína v Krakově, v jednom vidění Ježíš vyjádřil přání, aby byl obraz umístěn na čestném místě nad hlavním oltářem v kostele, což se také stalo.
Otec Michal Sopočko pak šířil úctu a povědomí o Božím milosrdenství i po smrti sestry Faustíny.
Obraz zůstal zapomenut
Po druhé světové válce se Vilnius stal součástí Sovětského svazu, komunistická vláda Kostel sv. Michaela, kde byl obraz vystaven, zavřela. Mnohé posvátné předměty a umělecká díla byly přesunuty do jiného chrámu, aby je zachránili před zničením.
Obraz Božího milosrdenství však zůstal v původním chrámu. V roce 1951 se našly dvě ženy, které zaplatily správci kostela, aby jim obraz vydal, a tak ho zachránily. Následně ho daly do úschovy jistému knězi.
O pět let později byl obraz převezen do Běloruska, kde byl v jednom kostele více než deset let. V roce 1970 však i tento kostel zavřeli a vydrancovali, ale obraz zůstal nedotčen.
Nakonec byl obraz opět tajně převezen do Litvy a umístěn do Kostela Ducha Svatého, kde byl až do začátku 21. století.
Poté, co bylo v Krakově v roce 2002 požehnáno Sanktuárium Božího milosrdenství, byl původní obraz Božího milosrdenství v roce 2003 zrestaurován a přenesen do Kostela Nejsvětější Trojice ve Vilniusu. Zároveň byl chrám prohlášen za Svatyni Božího milosrdenství v Litvě.
Obraz Božího milosrdenství, který se nachází v Krakově a jeho kopie je známá po celém světě, vznikl až pět let po smrti sestry Faustiny Kowalské. Namaloval ho Adolf Hyła v roce 1943 jako poděkování, že přežil do té doby s rodinou druhou světovou válku.
Obraz maloval podle zápisků v Deníčku sestry Faustiny a podle fotky originálu. Verze od Hyły byla poněkud odlišná, protože zobrazovala Ježíše Krista v pohybu a s upřeným pohledem na diváka. Hyła k obrazu přidal také pozadí s loukou a květinami, které však v roce 1954 přemaloval na tmavé.
Později byla tato kopie umístěna v konventu v Łagiewnicích u Krakova, kde sestra Faustína zemřela. Tento obraz později umístili i do poutního areálu v Łagiewnicích a postupně se stal nejznámějším obrazem Božího milosrdenství.
Zdroj: postoj.sk
Převzato z www.lifenews.sk/spravy,
článek z 28. 4. 2022 naleznete
zde.