S přítelem jsme ve vztahu cca 5 let. Žijeme ve společné domácnosti, ale zatím nejsme sezdaní. Když jsem to řekla knězi ve zpovědi, tak mi nedal rozhřešení. Velmi jsem z toho smutná, rozzlobená, ale zároveň rozumím tomu, že oba žijeme v hříchu.
Já bych to velmi chtěla změnit, ale on si zakládá na tom, abychom spolu spávali. Chci se tedy zeptat, kdy můžu jít zase ke zpovědi a jestli musím říct znovu tytéž hříchy jako na předešlé zpovědi a také jestli musím říci zpovědníkovi i to, že jsem nedostala rozhřešení? Děkuji.
Odpověď:
Pětiletý vztah buď je zralým pro manželství, nebo pro rozchod. Proto je načase si uvědomit, že v takovém "provizoriu" nelze solidně něco budovat, neboť vždy zde jde o jakési nezralé vyžívání se v čemsi, co je bez odpovědnosti vůči druhému.
Pokud vám v příštím roce on řekne, že s vámi dál nepočítá, budete ještě schopna vytvořit nějaký solidní vztah, nebo to bude už jen o zklamání...?
Hodně je takových mladých lidí, kteří již nejsou schopni věřit v lásku. Proto nám
Bůh dává jasný příkaz „Nesesmilníš!“, aby nás uchránil životních omylů, kterých je dnes v této oblasti velmi mnoho a proto je i velmi mnoho nešťastných lidí.
To, že se tak „snadno“ řekne, že dnes se takto žije, nasvědčuje, že budoucnost společnosti je nejistá a věčnost mnohých velmi nešťastná. Proto
je jen logické, že vám kněz rozhřešením nemohl dát potvrzení, že „vše je v pořádku“, když žijete ve stavu hříchu bez nutné lítosti s předsevzetím, které jsou především nutné k odpuštění. Neboť bez toho ani kněžské rozhřešení nic neznamená, když není vaší vnitřní dispozice pro odpuštění.
A znovu ke zpovědi můžete jít tehdy, když jasně dáte chlapci najevo, že takhle to dál nejde a ne on bude určovat to, jestli budete dál spolu spát bez manželství, které jediné dává právo na manželský život.
Z komentářů
Velmi dobrá a laskavá odpověď. Plně ji (tu dívku,) chápu, protože v srdci touží být s Pánem, i navzdory životu v hříchu.
Teď obecně řeknu, že se velmi divím chlapům, že když už jsou ve vztahu a žijí spolu, že si to „neposichrují“ sňatkem. Pokud mám v srdci cit pro zodpovědnost, tak dívku nebudu táhat za nos a do postele, protože mé ego a uspokojení těla... ale prostě se chci starat o ni a společné děti, rodinu.
Tak to cítili otcové předchozích generací a díky tomu jsme zde nyní my a naše potomstvo. Je neštěstím pro národ, když jeho členové dovolují ředit morální principy jako pivo s rumem... a jiné gebuziny.
Chlapi, kde jste? Vy si neumíte uvědomit, že ta žena vedle vás v tajnosti srdce touží po svatebních šatech, krásné i když v některých případech skromné hostině a po jistotě, kterou hledá ve Vás – vždyť je u vás a vy si toho nevážíte!!!
Zdroj:
https://www.facebook.com/VladykaMilanOdpoveda,
