Při mši svaté několikrát slyšíme zvolání kněze „Pán s vámi“.
Vzhledem k tomu, že jsme to slyšeli již mnohokrát, se může stát, že se nad tím ani nepozastavíme. Jaksi automaticky odpovíme „I s tebou“. A ve skutečnosti jde o něco velmi podstatného. Slovy „Pán s vámi“ nám kněz připomíná, že při bohoslužbě je s námi nejvyšší Pán, Hospodin, Adonaj. Tato připomínka zvláštní přítomnosti Pána – můžeme to vztáhnout i na Pána Ježíše – nás má naplnit hned několika pocity: posvátnou bázní, vděčností, radostí a důvěrou. Vždyť platí: „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Řím 8, 31) Vědomí, že Pán je s námi, nás může o to víc vtáhnout do posvátného dění při bohoslužbě. Sv. Terezie z Avily zmiňuje, že veškeré potíže při mši svaté plynou z toho, že si málo uvědomujeme, že Bůh je přítomen.
Slova „Pán s vámi“ mohou být vnímána i jako přáni „Ať je Pán s váni“. Co lepšího můžeme přát než prožitek blízkosti nejvyššího a milujícího Pána. To pak může proměňovat život. Při mši svaté to máme znovu a plně zakoušet.
To, že je Pán s námi, máme pak nést i dál po skončení mše svaté. Když domyslíme, jak velká milost se nabízí v tom, že Pán je s námi, tak je jen logické, že chceme tuto jedinečnou skutečnost přát i všem dalším, v první řadě tomu, kdo nám ji sám připomenul – knězi. Proto odpovídáme, že totéž přejeme i jemu: „I s tebou“.
Ať je tedy Pán s vámi!
