Hesla

Veršované vyprávění o Kristově umučení IV.

pasije Přinášíme texty z Písma týkající se Velikonoc převedené do veršů, tak jak nám byly zaslány. Třeba osloví i Vás.





... POTOM SE PODLE SVÉHO ZVYKU ODEBRAL NA OLIVOVOU HORU…

Potom se podle svého zvyku odtamtud odebral na Olivovou horu a učedníci ho následovali. Když byl na místě, řekl jim: "Modlete se, abyste nepřišli do pokušení."
Sám pak se od nich vzdálil, asi co by kamenem dohodil, klekl a modlil se: "Otče, chceš-li, odejmi ode mě tento kalich, avšak ne má vůle ať se stane, ale tvá." Tu se mu zjevil anděl z nebe a posiloval ho. Ježíš upadl do smrtelné úzkosti a modlil se ještě usilovněji; jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve.
Potom vstal od modlitby, šel ke svým učedníkům a nalezl je, jak zármutkem usnuli. Řekl jim: "Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení!"
Když ještě mluvil, objevil se houf lidí; jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi. Přiblížil se k Ježíšovi, aby ho políbil. Ježíš mu řekl: "Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?"
Když ti, kdo byli s Ježíšem, viděli, co se chystá, zeptali se: "Pane, máme zasáhnout mečem?" A jeden z nich udeřil veleknězova služebníka a uťal mu pravé ucho.
Ježíš však na to řekl: "Přestaňte! Dost!" A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
Potom řekl Ježíš těm, kteří se na něho vypravili, velekněžím, chrámovým velitelům a starším: "jako na zločince jste vytáhli s meči a kyji. Býval jsem den co den mezi vámi v chrámě, a ruce jste na mě nevztáhli. Tohle však je vaše hodina a vláda temnoty."
(Lk 22,39-53)

o o o

Ježíš své učedníky vzal,
podle zvyku pak opodál.

Potok Kedron překračují,
do zahrady pokračují,

co na Olivově hoře je.
Getsemany se jmenuje.

A když už jsou na tom místě,
dává jim pokyny jisté:

„Bděte teď a modlete se -
pokušení vyhnete se."

Pak jen trochu vzdálí se,
padá na tvář, modlí se:

„Je-li možné, Otče můj,
ať mě mine kalich můj.

Ale ne, co bych chtěl já,
ať se stane vůle tvá.“

Anděl se mu ukazuje,
útěchu mu poskytuje.

Do úzkosti upadajíc
modlí se potom ještě víc.

A pot po něm stéká poprvé
na zem jak krůpěje krve.

Když zpět k svým žákům přichází,
spát je tam všechny nachází.

Zármutek, žal je přemohli.
"Hodinu jste bdít nemohli?

Vstaňte a dál se modlete,
ať to, co přijde, zvládnete."

A v tom objeví se houf lidí.
A Jidáš s nimi. Se nestydí.

K Ježíši se přibližuje,
polibkem ho pozdravuje.

Ježíš však zná úmysly Jidáše:
"Polibkem zrazuješ Mesiáše?"

A ti, kteří s Ježíšem tam byli,
zareagují, když pochopili,

co se chystá, o co kráčí:
"Máme, Pane, s mečem začít?"

Vtom Petr v té chvíli smutné,
vezme meč a tím pak utne

služebníka ucho pravé.
Toho co stál při něm právě.

(Malchus jeho jméno bylo -
u Jana se objevilo.)

Ježíš však boj zastavuje
a ucho mu uzdravuje.

Na vážené Židů hlavy
obrátí se pak a praví:

"Jako na vraha jste táhli?
Meče a kyje vytáhli?

Přece potkat jste mě
v chrámě mohli denně.

Tam ruce na mně nik nedal.
No můj Otec teď Zlému dal

nade mnou moc na chvíli,
abyste tak činili."

o o o

M O D L I T B A :

Nauč mě říkat, můj Pane:
'Ať Tvoje vůle se stane...'

Nauč mě bdít a modlit se,
ať pokušení vyhnu se...

pasije


...PŘIVEDLI HO DO VELEKNĚZOVA DOMU…

Pak se ho zmocnili a odvedli. Přivedli ho do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi. Když rozdělali uprostřed dvora oheň a sesedli se kolem, sedl si Petr mezi ně. Jak seděl ve světle, uviděla ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: "Také ten byl s ním!"
On však to zapřel: "Neznám ho, ženo."
Za chvíli ho uviděl jiný a řekl: "Ty jsi také jeden z nich!" Petr odpověděl: "Člověče, nejsem!"
Uplynula asi hodina a někdo jiný zase tvrdil: "Doopravdy, i tento člověk byl s ním, vždyť je to Galilejec!"
Petr však řekl: "Člověče, nevím, o čem mluvíš." V tom okamžiku, když ještě mluvil, zakokrhal kohout.
Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra. A Petr si vzpomněl na to, co mu Pán řekl: "Dříve než kohout dnes zakokrhá, třikrát mě zapřeš." A vyšel ven a hořce se rozplakal.
Muži, kteří Ježíše hlídali, posmívali se mu a bili ho, zavázali mu oči a ptali se: "Když jsi prorok, pověz nám, kdo tě to udeřil." A rouhali se mu, jak mohli.
Jakmile se rozednilo, sešel se sbor starších z lidu, velekněží a učitelé Zákona, a dali ho předvést před svůj soud.
Řekli: "Jsi-li Mesiáš, pověz nám to!"
Odpověděl jim: "I kdybych vám to řekl, neuvěříte, a kdybych se vás zeptal, nedáte mi odpověď. Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha."
Všichni mu do toho vpadli: "Ty jsi tedy Boží Syn?" Odpověděl jim: "Ano, já jsem!"
Oni řekli: "Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst!"
Celé jejich shromáždění povstalo a vedli ho k Pilátovi.
(Lk 22,54-71)

o o o

Ti, kdo se ho zmocnili,
Ježíše dál vodili.

Zprvu k veleknězi Kaifáši -
zde jsou učitelé a starší.

Petr jde s nimi zpovzdálí.
Oheň na dvoře zapálí.

Sedá si tam mezi ně
ke světlu toho ohně.

Vtom se naň služka zahledí:
"I ten byl s ním, co zde sedí!"

On zapře Mistra svého:
"Ja vůbec neznám jeho!"

Po chvíli všimne si ho jiný:
"I tenhle přeci chodil s nimi!"

"Já s ním nemám nic, člověče!"
A ani hodina snad přeteče

a tvrdí další, co tam je:
"Vždyť pochází z Galileje.

Já ho znám, i on byl s ním."
Petr nesouhlasí s tím:

"Člověče nevím, o čem mluvíš!"
A v stejném okamžiku právě když

odpověď se ozývá,
poblíž kohout zazpívá.

V té chvíli se Pán otočí,
pohlédne Petru do očí.

A on vzpomene si na tu
při večeři Mistra větu:

'Než kohout bude kokrhat,
zapřeš mě, Petře, dnes třikrát.'

A tak z nádvoří vychází.
Hořký pláč lítost provází...

ooo

Muži, co Krista hlídali,
posměch si z něho dělali.

Oči mu zavázali,
bili ho, pak se ptali:

"Kdo udeřil tě? Hádej, nuž
když prorok jsi, Boží muž!"

I jinými rouhání
Ježíše ještě haní.

ooo

Když rozední se, velerada
odsoudit Ježíše by rada.

Předvést si ho dají,
hlas na něj zvedají:

"Řekni, je pravda, nebo není?
Jsi ty Mesiáš přislíbený?"

"Když vám to povím - ani tak,
neuvěříte mi nijak.

A když tu otázku položím vám -
odpovědět si budu muset sám.

No od této chvíle, ať to víte,
po pravici Boží uvidíte

Syna člověka sedět."
dostávají odpověď,

"u Všemohoucího On bude."
"Tak přece to tak bude,

že Božím Synem jsi tedy?"
"Ano jsem!" - slova odpovědi.

"Netřeba více svědků nám,
vždyť přiznal se nám teď on sám!"

A celé jejich shromáždění dále
vede ho k Pilátovi vychytrale...

o o o

M O D L I T B A :

Kriste, víš, že mám Tě rád,
nedovol mi Tě zapírat...

Otče, ráč mi milost dát -
svůj hřích umět litovat...

pasije


... VYDALI HO PILÁTOVI...

Hned zrána velekněží se staršími a učiteli Zákona, to je celá velerada, vynesli rozhodnutí, dali Ježíše v poutech odvést a vydali ho Pilátovi.
Pilát se ho otázal: "Ty jsi židovský král?"
On mu odpověděl: "Ano, já jsem!" Velekněží proti němu přednesli mnoho žalob.
Pilát se ho znovu zeptal: "Nic neodpovídáš? Hleď, co všechno na tebe žalují!"
Ježíš však už vůbec nic neodpověděl, až se Pilát divil.
O svátcích jim ( vladař ) propouštíval vězně, o kterého požádali. Právě byl ve vězení jistý Barabáš ještě s jinými vzbouřenci, protože se při vzpouře dopustili vraždy. Lid přišel nahoru a začal. Piláta prosit o to, co pro ně vždycky dělával. Pilát jim na to řekl: "Chcete, abych vám propustil židovského krále?" Věděl totiž, že ho velekněží vydali z nenávisti. Velekněží však poštvali lid, ať jim raději propustí Barabáše.
Pilát se jich znovu zeptal: "Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?"
Oni začali křičet: "Ukřižuj ho!"
Pilát jim namítl: "Ale co udělal špatného?"
Oni však křičeli ještě víc: "Ukřižuj ho!"
Pilát chtěl lidu vyhovět, proto jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Vojáci ho odvedli dovnitř dvora, to je do vládní budovy, a svolali celou četu. Oblékli mu rudý plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho začali pozdravovat: "Buď zdráv, židovský králi!" Bili ho rákosovou holí po hlavě, plivali na něj, klekali na kolena a holdovali mu.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu rudý plášť, oblékli mu zase jeho šaty a vyvedli ho, aby ho ukřižovali.
(Mk 15,1-20)

o o o

Když velerada hned zrána
odsoudila našeho Pána,

v poutech ho pak odvést dává
a Pilátovi vydává.

Prokurátor se ho ptal:
"Ty jsi ten židovský král?"

"Jak si řekl, tak to je!"
Ježíš výrok stvrzuje.

Žalobami starší srší.
A Ježíš jen tiše mlčí.

Pilát se až tomu diví,
že je takto zdrženlivý.

"Tolika žalobám nasloucháš
a vůbec nic na ně neříkáš?!"

O svátcích byla tradice
propouštět jednoho z věznice.

Koho si lidé vybrali,
pak na svobodu dostali.

Pro vzpouru a zavraždění
Barabáš byl ve vězení.

I s kumpány svými -
vzbouřenci jinými.

Velekněží štvou lid potají -
Barabáše ať si žádají

a pro rozvraceče národa
ani kříže nebude škoda...

Pilát se lidu vyptává,
komupak z nich přednost dává:

"Koho si vyberete,
koho propustit chcete?

Dám vám židovského krále?"
„Barabáše!“ křičí ale.

„Co tedy s Ježíšem dělat mám,
co Mesiášem je vámi zván.“

Věděl, že to z nenávisti
vydali ho lidé jistí.

Oni křičet začali:
"Ukřižuj ho!“ žádali.

Pilát brání nevinného:
„A co udělal špatného?“

Oni však křičí ještě víc:
„Ukřižuj ho!“ z plných plic.

'Marný pokus,' Pilát vidí,
'tím spíš vzrůstá rozruch lidí.'

Barabáše tak propouští,
Ježíše zbičovat pouští.

A vydává jim ho do jejich ruk,
ať na kříži trpí bolest muk.

ooo

Vojáci Ježíše pak berou
a svolávají četu celou.

Na nádvoří vládní budovy,
obléknou mu plášť purpurový.

Korunu z trní splétají,
na hlavu mu ji dávají.

Jak vládci se mu poklonkují,
"Buď pozdraven," vykřikují,

"vznešený židovský králi!"
Divný teátr začali.

S pohrdáním na něj plijí,
holí ho po hlavě bijí.

A když posměchu jim stačí,
svléknou plášť, co rány tlačí.

Obléknou mu šaty znova.
A vedou ho ukřižovat...

o o o

M O D L I T B A :

Ježíši můj, odpusť mi, prosím, viny -
posměch, rány, odsuzování jiných...

pasije


pasije


... VLOŽILI NA NĚJ KŘÍŽ…

Když ho odváděli, zadrželi jistého Šimona z Kyrény, který právě přicházel z pole, a vložili na něj kříž, aby ho nesl za Ježíšem.
Za ním šel velký zástup lidu a ženy, které nad ním naříkaly a plakaly. Ježíš se k nim obrátil a řekl: "Jeruzalémské dcery, neplačte nade mnou! Spíše nad sebou plačte a nad svými dětmi; přijdou totiž dny, kdy se bude říkat: 'Blahoslavené neplodné, životy, které nerodily, a prsy, které nekojily!' Tehdy lidé začnou říkat horám: 'Padněte na nás!' a kopcům: 'Přikryjte nás!' Neboť když se toto děje se zeleným stromem, co se teprve stane se suchým!"
(Lk 23,26-31)

o o o

Když Pána Ježíše odváděli,
jistého Šimona uviděli.

Ten z Kyrény pocházel.
Z pole právě přicházel.

Kristův kříž na něj vložili,
pomoci s ním přinutili.

Velký zástup za ním šel,
podívanou vidět chtěl.

I ženy, co moc plakaly,
nad Ježíšem naříkaly.

On se ku nim obrátí,
slovo s nimi utratí:

"Ne nade mnou naříkejte,
no spíše se podívejte

na sebe, své syny a dcery,
milé Jeruzalémské dcery.

A nad nimi roňte slzy,
vaše hříchy ať vás mrzí.

Neb blahoslavit neplodné
budou lidé jednoho dne,

ženy ty, co nerodily,
prsa, která nekojily.

Neboť když se takto krutě
s nevinným člověkem zachází,

jak potrestaný ten bude,
co v těžkých hříších se nachází?"

o o o

M O D L I T B A :

Dej mi daru toho,
pomoz mi, Bože, dost pokory mít
přijmout pomoc i toho,
komu se do ní nebude chtít....

Kriste, prosím Tě velice,
procítit dej mi vždy více
nad vlastními hříchy bolest,
než nad křížem, cos musel nést...

pasije


pasije


... SPOLU S NÍM BYLI VEDENI NA POPRAVU TAKÉ DVA ZLOČINCI...

Spolu s ním byli vedeni na popravu také dva zločinci. Když došli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jeho i ty zločince, jednoho po pravici a 'druhého po levici. Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." Jeho šaty si rozdělili losem.
Lid stál a díval se. Členové velerady se mu vysmívali: "Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený."
Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: "Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!"
Nad ním byl totiž nápis: To je židovský král.
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: "Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!"
Druhý ho však okřikl: "Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého." A dodal: "Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království."
Odpověděl mu: "Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji."
(Lk 23,32-43)

o o o

Na popravu s Kristem vedli
dva zločince. (Co vyvedli?

To nám Písmo nevzpomíná.
Důležitá je věc jiná...)

Golgota je cílem jim.
(Přelož 'lebka' – napovím.)

Když na místo dorazili,
na tři kříže je přibili.

Ty pak na vrch postavili.
Pána vprostřed umístili

a po každé straně jeho
z těch dvou zločinců jednoho.

(Dle slov, co v Písmu stáli:
'K lotrům ho přičítali.')

Ježíš k Otci zvedá hlas,
(již tehdy) prosí (i za nás):

"Nevědí, co dělají,
odpusť jim, co konají."

Vojáci, co křižovali,
Ježíšovi šaty vzali.

Ve čtvero je rozdělují,
o suknici však losují.

Přesně jak to v Písmu stálo:
'O šaty se losovalo.'

o o o

Pán na kříži strašně trpí,
kdekdo kolem ho i tupí.

Lidé se na drama dívají.
Žalobci se mu vysmívají:

"Jiným dříve pomohl,
sobě že by nemohl?

Říkáš, že jsi Mesiáš,
pomoz si, když pravdu máš!"

Vojáci mu ocet dávali:
"Zachraň sám sebe, židů králi!"

Nad ním totiž nápis stál:
'Toto je židovský král.'

o o o

Na hlavě měl z trní věnec.
Rouhal se i odsouzenec:

"Copak nejsi Mesiáš?
Zachraň sebe, a i nás!

Ten vpravo ho okřikuje,
svědomí mu vyburcuje:

"Ani ty se Boha nebojíš?
my trpíme právem - to přec víš.

Máme, co jsme si zasloužili.
Jeho však křivě obvinili.

Vždyť neudělal nic zlého."
"Ježíši, do království svého

přijmi mě, prosím, až přijdeš."
"Už dnes se mnou v ráji budeš."

o o o

M O D L I T B A :

Nauč mě, Kriste, prosím, nyní
odpouštět bližním jejich viny...

Dej mi lítost, touhu, Bože můj,
i sílu napravit vždy hřích svůj...

pasije


pasije


... U JEŽÍŠOVA KŘÍŽE STÁLA JEHO MATKA...

U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: "Ženo, to je tvůj syn." Potom řekl učedníkovi: "To je tvá matka." A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě.
(Jn 19,25-27)

o o o

U jeho kříže tři ženy stojí,
neopouští ho v posledním boji -

Marie - Matka Ježíšova,
Marie - ta Kleofášova

a Marie Magdaléna -
každá z nich moc zarmoucená.

Když Ježíš vidí v tom zmatku
opuštěnou svoji matku

a v její blízkosti stát
učedníka, co měl rád,

"Ženo, to je tvůj syn," říká.
Pak osloví učedníka:

"To je tvoje matka odteď."
A Jan si ji k sobě odveď.

o o o

M O D L I T B A :

Děkovat chci, že jsi můj Bůh a Pán,
a že v Marii i já svou Matku mám...

Zdrávas, Maria...
Pod ochranu Tvou se utíkáme,
svatá Boží rodičko...

pasije


pasije


... JEŽÍŠ VYDAL MOCNÝ HLAS A VYDECHL NAPOSLED…

Když bylo dvanáct hodin, nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne. Ve tři hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachthani?" to je v překladu: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"
Když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli kolem, řekli: "Hleďte, vo-lá Eliáše!" Jeden z nich odběhl, namočil houbu do octa, nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít; říkal přitom: "Počkejte, chceme vidět, zdali ho Eliáš přijde sejmout!" Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl naposled.
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. Když setník, který stál při tom naproti němu, uviděl, že tak vydechl naposled, prohlásil: "Tento člověk byl opravdu syn Boží!"
Zpovzdálí také přihlížely (některé) ženy, mezi nimi Marie Magdalská, Marie, matka Jakuba Mladšího i Josefa, a Salome. Ty ho následovaly a sloužily mu už tehdy, když působil v Galileji - i mnoho jiných, které spolu s ním přišly do Jeruzaléma.
(Mk 15,33-41)

o o o

Od dvanácté do třetí
tma se krajem rozletí.

Ve tři slyšet svolání:
„Eloi, lema sabachthani?“

Co znamená přeloženě:
„Bože můj, pročs opustil mě?“

Když to okolní slyšeli,
'chce Eliáše,' mysleli.

Jeden mu dal ocet pít:
"Přijde-li ho zachránit?"

Mocný hlas však vydal hned
a vydechl naposled.

(Poslední slova, co řekl Pán,
Lukaš a Jan uvedli nám:

"Otče, do tvých rukou
poroučím ducha svého."

" Dokonáno je." -
Končí se poslání jeho.)

Svědek setník prohlásil:
„To vskutku Syn Boží byl.“

o o o

A právě v tom stejném čase,
opona v chrámě roztrhla se

vpůli odshora až dolů.
A kdo s ním byl ještě spolu?

Zpovzdálí vše sledovaly,
zbožné ženy, co tam stály.

Ty, co s ním už v Galileji byly,
následovaly ho a sloužily -

Salome a dvě Marie -
Magdalská a ta co matkou je

Josefa i Jakuba mladšího.
Ani teď neopustili ho.

No i mnohé jiné - ty,
co přišli s ním na pouti.

o o o

M O D L I T B A :

Tak moc jsi nás, Kriste, miloval,
svůj život za nás obětoval...

Já chci teď chvíli v tichu stát,
tvé velké lásce díky vzdát...

Já klaním se Tvému kříži,
v kterém Bůh se ke mně sníží...

Pro bolestné utrpění Tvého Syna,
uděl tu milost, Bože Otče, svým dětem,
ať odpuštěna je každá lidská vina,
smiluj se nad námi i celým světem...

pasije


... JEDEN Z VOJÁKŮ MU KOPÍM PROBODL BOK...

Protože byl den příprav, takže mrtvá těla nesměla zůstat na kříži přes sobotu - tu sobotu totiž byl velký svátek požádali židé Piláta, aby byly ukřižovaným přeraženy nohy a aby byli sňati. Přišli tedy vojáci a přerazili kosti prvnímu i druhému, kteří s ním byli ukřižováni. Když však přišli k Ježíšovi, viděli, že už je mrtvý. Proto mu kosti nepřerazili, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda.
Ten, který to viděl, vydává o tom svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že mluví pravdu, abyste i vy věřili. To se stalo, aby se splnil výrok Písma. 'Ani kost mu nebude zlomena'. A na jiném místě v Písmě se říká: 'Budou hledět na toho, kterého probodli'.
(Jn 19,31-37)

o o o

Když Pána ukřižovali,
židé Piláta žádali

tím třem tam nohy polámat dát
a jejich těla z křížů sundat.

(Zajistí ty kosti přeražené,
že životy budou ukončené.)

Důvod k té žádosti vážný měli -
na druhý den tam vyset nesměli,

neboť sobota i den sváteční
a pro židy obzvlášť výjimečný

zítra jim právě nadchází.
A tak vojáci přichází

a lámou kosti prvému,
a pak i lotru druhému.

Když ale vidí Krista,
zjistí, že dozajista

jeho tělo už mrtvé je
a tak celkem zbytečné je,

začít lámat i jeho kosti.
Tak vědom si své odbornosti

jeden z vojáků bodá ho
kopím do boku jeho.

Vtom vyrazí krev a voda.
Svědectví o tom nám podal

svědek, co tam právě byl,
aby každý uvěřil.

Tak předpověď je naplněna,
že 'Kost mu nebude zlomená.'

A rovněž podle Písma sedí,
že 'Na probodeného hledí'.

o o o

M O D L I T B A :

Ježíši můj ukřižovaný,
ať pochváleny jsou Tvé rány,
neboť právě ony nás osvobodili
od trestů za hříchy, co jsme učinili...

Krev a voda Tvého srdce proraženého,
ať smyje všechny hříchy srdce mého...

pasije


... ULOŽIL JEHO TĚLO DO SVÉ NOVÉ HROBKY...

Když nastal večer, přišel bohatý člověk pocházející z Arimatie, jmenoval se Josef. I on byl Ježíšovým učedníkem. Došel k Pilátovi a žádal o Ježíšovo tělo. Pilát poručil, aby mu ho vydali. Josef vzal tělo, zavinul ho do čistého lněného plátna a uložil ho do své nové hrobky, kterou si dal vytesat ve skále. Před vchod do hrobky přivalil velký kámen a odešel. Marie Magdalská a druhá Marie (přitom) seděly naproti hrobu.
Druhý den, to je po dnu příprav na svátek, přišli velekněží a farizeové společně k Pilátovi a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník ještě zaživa prohlásil: 'Po třech dnech vstanu z mrtvých.' Dej tedy rozkaz zajistit hrob až do třetího dne. Jinak by mohli jeho učedníci přijít, ukradnout ho a říci lidu: 'Vstal z mrtvých.' Pak by ten poslední podvod byl ještě horší než první."
Pilát jim odpověděl: "Tady máte stráž. Jděte a zajistěte (hrob), jak uznáte za dobré." Oni šli a zajistili hrob tím, že zapečetili kámen a postavili stráž.
(Mt 27,57-66)

o o o

Jistý Josef z Arimatie,
co učedníkem Pána je,

(ač tajným - neb židů se obává,
Boží království však očekává,)

před Piláta předstupuje
a žádost mu vyslovuje:

"Dej mi tělo Mesiáše.
Novou hrobku, co je naše,

vytesanou v skále mám.
Tam ho, do ní, pochovám."

A když Pilát rozkaz dal,
ať se stane, jak žádal,

Josef tělo Pána nese,
s ním ke skále pobírá se.

Do čistého plátna lněného
zavine tělo Mistra svého

a do hrobky ho ukládá.
Slunce za obzor zapadá...

K hrobce kámen přivaluje
a pak se od ní vzdaluje...

O tom hrobě také vědí
i dvě ženy, co tam sedí -

jistá Maria a ta z Magdaly.
Kam Pána pohřbil, se dívaly.

o o o

Velekněží s farizeji
druhý den k Pilátu spějí.

Praví: „Pane, vzpomínáme,
v paměti to dobře máme,

ten podvodník, dokud žil,
sám o sobě prohlásil:

,Po třech dnech já vstanu,
v hrobě nezůstanu.‘

Vydej rozkaz, ať hrob ten
po tři dny je zajištěn.

Vždyť by mohli učedníci
ukradnout ho a pak říci:

,On z mrtvých vstal
a žije dál.‘

Udělalo by se klamem tím
ještě víc zla než všemi předtím.

A pak podvod nejposlednější
byl by horší jak ty dřívější.

Pilát jim stráž vydává,
k tomu ještě dodává:

„Zajistěte tedy hrob,
tak jak vám to bude vhod."

Hrobový kámen zapečetili
a tu stráž před něho postavili.

o o o

M O D L I T B A :

U Tvého hrobu chci dnes, Kriste, s tebou být,
Tvé oběti a lásce úctu projevit,
ticho posvátné chvíle si vychutnat,
velikost lásky, kterou měl jsi mě rád...

Za to, co přinese Noc,
děkuji Ti, Otče, moc...

pasije


pasije


pasije

Sdílet

Související články:
Nanebevstoupení Páně – Kristovo oslavení (09.05.2024)
VELIKONOČNÍ SVÍCE - PAŠKÁL (07.04.2024)
Nové důkazy o tom, že Turínské plátno pochází ze Svaté země a není podvrhem (02.04.2024)
FOTO: Velikonoční vigilie ve Vranově nad Dyjí (01.04.2024)
Velikonoční symboly (01.04.2024)
Bílá sobota: Kristův sestup do podsvětí (30.03.2024)
KŘÍŽ - HROB - SVOBODA - JEŽÍŠ (29.03.2024)
ROZJÍMÁNÍ O VÝČITKÁCH NAŠEHO PÁNA VŮČI SVÉMU LIDU (III): (28.03.2024)
Zelený čtvrtek: PROMĚNA "KOUSKU CHLEBA" (28.03.2024)
Podmínky k získání plnomocných odpustků na Velikonoce 2024 (28.03.2024)
ROZJÍMÁNÍ O VÝČITKÁCH NAŠEHO PÁNA VŮČI SVÉMU LIDU (II): (27.03.2024)
Středa Svatého týdne: Co mi dáte? (27.03.2024)
Úterý Svatého týdne: Večeradlo sa naplnilo dusnou atmosférou. (26.03.2024)
ROZJÍMÁNÍ O VÝČITKÁCH NAŠEHO PÁNA VŮČI SVÉMU LIDU (I) (26.03.2024)
Pondělí Svatého týdne: Pohleď na Marii, která si kleká k Ježíšovým nohám a pohleď na Jidáše, (25.03.2024)
“PROSTŘÍT SEBE SAMÉHO POD KRISTOVY NOHY” (24.03.2024)
Ježíš už zvítězil (02.03.2024)
Ó, PŘEBOLESTNÁ MATKO MARIA, ty jsi byla dokonale sjednocena s trpícím Kristem, nauč nás nést náš každodenní kříž (22.04.2023)
Modlitba svaté Gemmy Galgani před Božím hrobem (08.04.2023)
LIDE MŮJ, CO JSEM TI UČINIL ? NEBO ČÍM JSEM TĚ ZARMOUTIL? ODPOVĚZ MI! (07.04.2023)
Trpíme s Ježíšem Kristem na Zelený čtvrtek (06.04.2023)
P. František Trstenský: Zelený čtvrtek - den Eucharistie a kněžství (06.04.2023)
Kristův kříž - z jakého dřeva byl? (14.09.2022)
Odporují si evangelisté ve zprávách o zmrtvýchvstání? (03.05.2022)
Velikonoce v Těrlicku (20.04.2022)
Veršované vyprávění o Kristově vzkříšení (16.04.2022)
Sedm Kristových slov na kříži - Pobožnost na Velký pátek a Bílou sobotu (15.04.2022)
Velikonoce, jak jsem je neplánoval a stal se svědkem vzkříšení z covidu (15.04.2022)
Veršované vyprávění o Kristově umučení III. (15.04.2022)
Veršované vyprávění o Kristově umučení II. (13.04.2022)
Veršované vyprávění o Kristově umučení I. (13.04.2022)
P. František Trstenský: Vy jste toho svědky (3. neděle velikonoční, cykl. B) (17.04.2021)
P. František Trstenský: Velký pátek - Ave crux (02.04.2021)
Přímý přenos – Trpíme s Ježišem Kristem na Zelený čtvrtek (1.4.) od 20:00 (01.04.2021)
Anna Kateřina Emmerichová: HOŘKÉ UMUČENÍ NAŠEHO PÁNA JEŽÍŠE KRISTA (31.03.2021)
Vladyka Milan Chautur: LIDSKÁ SLÁVA - POLNÍ TRÁVA (Květná neděle) (28.03.2021)
Výzdoba kostela ve Vranově (28.05.2020)
Papežovo velikonoční poselství Urbi et Orbi (13.04.2020)
Přímý přenos na TV LUX od 16,55 h. - Na Bílou sobotu média zpřístupní modlitbu před Turínské plátnem (11.04.2020)
TV Lux: Program a programové tipy během Svatého týdne (06.04.2020)
Být ve světě, ale ne ze světa (7. neděle velikonoční, cykl. B) (12.05.2018)
Nanebevstoupení Páně (09.05.2018)
Každý máme misionářské poslání (Slavnost Nanebevstoupení Páně) (09.05.2018)
Trvalé bydliště na Ježíšově adrese (6. neděle velikonoční, cykl. B) (05.05.2018)
Křesťan nemůže "vegetovat" na vinné révě (5. neděle velikonoční, cykl. B) (27.04.2018)
Hlásání evangelia nekončí zdmi kostela (4. neděle velikonoční, cykl. B) (20.04.2018)
Blahoslavení ti, kteří neviděli, a uvěřili (Neděle Božího milosrdenství, cykl. B) (06.04.2018)
Bídný konec zrádce Jidáše Iškariotského (01.04.2018)
Velikonoční neděle - Pán vstal z mrtvých! (cykl. B) (31.03.2018)
Dopis prefekta kongregace pro východní církve k velkopáteční sbírce na Svatou zemi (28.03.2018)
Kristův nový způsob bytí s námi (25.05.2017)
Což nám nehořelo srdce? (28.04.2017)
Pán můj a Bůh můj! (23.04.2017)
Dominica in albis - touha dotknout se Krista (22.04.2017)
Den Vzkříšení! Zařme, lidé, radostí! (16.04.2017)
Aleluja (12.02.2017)
Naše jediná naděje: 25 citátů o kříži (26.03.2016)
Co lidi fascinuje na prázdném hrobě (25.03.2016)
Jak prožít Velikonoce? (20.03.2016)
Nabídka paškálů 2016 (04.02.2016)
Turínské plátno? Stopa, jež může vést ke Kristu (05.04.2015)
Bůh? Není tady.... (05.04.2015)
Urbi et orbi - velikonoční poselství svatého Otce Františka (28.04.2014)
Jak Ježíš zachránil svět (05.04.2013)
23. Diecézní setkání mládeže, Brno 2013 (04.04.2013)
Pastýřský list: Mons. Jan Graubner - Velikonoce 2013 (02.04.2013)
Bílá sobota: Turínské plátno prostřednictvím TV (30.03.2013)
Ježíšova modlitba (30.03.2013)
Do FATYMu přišlo i velikonoční přání z Prahy (30.03.2013)
Velikonoce - bl. A. K. Emmerichová (28.03.2013)
Velikonoční přání z Litoměřic (28.03.2013)
| Autor: Lenka Ripperová | Vydáno dne 15. 04. 2022 | 1140 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace