Přinášíme texty z Písma týkající se Velikonoc převedené do veršů, tak jak nám byly zaslány. Třeba osloví i Vás.
… KDYŽ NASTAL VEČER, ZAUJAL MÍSTO U STOLU S DVANÁCTI…
Když nastal večer, zaujal místo u stolu s dvanácti (učedníky). Při jídle jim řekl: "Amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí."
Velmi se zarmoutili a začali mu říkat jeden přes druhého: "Jsem to snad já, Pane?"
Odpověděl: ",Kdo si se mnou namáčí ruku v míse, ten mě zradí. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu člověku, který Syna člověka zradí. Pro toho člověka bylo lépe, kdyby se nebyl narodil."
Také Jidáš, který ho chtěl zradit, se zeptal: "Jsem to snad já, Mistře?"
Odpověděl mu: "Ano, ty."
Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal ho, lámal a dával ho svým učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte. To je mé tělo." Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a řekl: "Pijte z něho všichni. Neboť to je má krev (nové) smlouvy, která se prolévá za všechny na odpuštění hříchů. Pravím vám: Od této chvíle už nikdy nebudu pít z tohoto plodu révy až do toho dne, kdy z nového (plodu) budu pít s vámi v království svého Otce."
(Mt 26,20-29)
o o o
V stanovenou hodinu,
začnou večer hostinu -
Mistr a dvanáct apoštolů
usednou spolu u stolu.
A když Pán s nimi zasedá,
na zradu mysl pozvedá:
„Amen - tak je, vám pravím,
že jeden z vás zradí, vím.“
Zarmoucení ptají se:
„Se mnou zrada pojí se?“
„Ruku se mnou smáčí v míse,
ten, kdo zradou proviní se.
Písmo nás tím provází:
'Syn člověka odchází.'
Líp, kdyby se nenarodil
ten, kdo tuto zradu zplodil.“
Jidáš říká hnedka bystře:
„Jsem to snad já, můj Mistře?“
Ježíš na to odpověděl:
„Tys to," řekl. Všechno věděl.
o o o
Pak požehnal chléb, co vzal,
lámal ho a dával dál.
A z jeho úst zaznělo:
"Vezměte, toť mé je tělo,
co dává se za všechny vás.
Konejte rovněž vy tak zas,
ať přítomné je v každý čas
to, co vykonal jsem pro vás.
A potom i kalich vzal,
díky vzdal a pít jim dal.
"To je kalich nové smlouvy
zpečetěné moji krvi,
která se prolévá v tichu
na odpuštění všech hříchů.
Od teď už - to tak má být,
nebudu z plodů révy pít.
Až s vámi u Otce svého
když přijde království Jeho."
o o o
M O D L I T B A :
Děkuji Ti, Kriste,
že Tvá krev vždy jistě
mé viny mi smyje
i za dar Eucharistie -
že chléb vždy měníš na svoje Tělo...
Kéž by mi srdce po něm lačnělo...
Ježíši, příteli můj nejdražší,
v Eucharistii pokrm nejsladší,
Ty stálá si posila moje,
s Tebou nemusím se bát boje...
... VZNIKL TAKÉ MEZI NIMI SPOR…
Vznikl také mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší. Řekl jim: "Králové vládnou svým národům, a kdo mají nad nimi moc, dávají si říkat 'dobrodinci'. U vás však ať to tak není! Ale kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je představený, ať je jako ten, kdo druhým slouží. Vždyť kdo je větší: ten, kdo sedí u stolu, či ten, kdo obsluhuje? Přece ten, kdo sedí u stolu! Já však jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
Vy jste se mnou až do nynějška vytrvali v mých zkouškách. A já vám odkazuj i královskou vládu, jako mně ji odkázal můj Otec, takže budete jíst a pít u mého stolu v mém království, sedět na trůně a soudit dvanáct izraelských kmenů.
Šimone, Šimone, satan si vyžádal, aby vás směl protříbit jako pšenici; ale já jsem za tebe prosil, aby tvoje víra nezanikla. A ty potom, až se obrátíš, utvrzuj své bratry."
Petr mu řekl: "Pane, s tebou jsem ochoten jít do vězení i na smrt!"
On mu odpověděl: "Říkám ti, Petře: Ještě se ani kohout dnes neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mě znáš."
Dále jim řekl: "Když j sem vás poslal bez měšce, bez mošny, bez opánků, měli jste v něčem nedostatek?"
Odpověděli mu: "Ne, v ničem."
Řekl jim: "Nyní však, kdo má měšec, ať si ho vezme, a stejně tak mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč. Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit, co je psáno: 'A byl počítán mezi zločince'. Neboť co je o mně řečeno, už se naplňuje."
Řekli: "Pane, tady jsou dva meče." On jim odpověděl: "To stačí."
(Lk 22,24-38)
o o o
'Největší být' - touha sladká...
Mezi žáky vznikla hádka.
"To jest stálé pokušení.
Mezi vámi ať tak není.
Kdo z vás být největší touží,
ať druhým vždy s láskou slouží,"
říká učedníkům Pán.
Vždyť služebník je jim sám...
"V mých zkouškách jste vytrvali,
budete vládnout jak králi.
V království Otce jíst a pít
i kmeny soudit, věčně žít..."
o o o
Potom se k tomu obrátí,
co církev chce mu předati:
"Šimone, satan si žádá
zkoušet věrné z mého stáda.
Bůh mu dovolil dočasu
protříbit plevel od klasu.
Já prosil jsem, ať vytrváš,
a víru dále v srdci máš.
Když se pak obrátíš znova,
vzpomeň si na má slova."
Než čas blízké zrady nastal,
Petr se na chvíli chvástal:
"Jít třeba na smrt, do vězení
s tebou mi těžké, Pane, není."
"Teď mi říkáš, že mně rád máš -
ale zapřeš třikrát, že mě znáš."
o o o
"Jestlipak jste strádali,
když jste měšec nebrali?
A zda nouzi zakusili,
když bez mošny jste chodili?"
Museli mu odpověď dát:
"Fakt nebylo co postrádat."
"Nyní však doba jiná je -
kdo má měšce, ať vezme je.
A kdo nemá, ať plášť prodá,
koupit zaň meč není škoda.
Mějte to teď nachystané.
Co je psáno - tak se stane:
'Mezi zločince byl dán,
k darebákům počítán.'"
Dva meče mu ukázali.
Pán je stopnul, nechápali.
o o o
M O D L I T B A :
Tu milost si, Otče, vyprošuji,
ať se nad druhé nepovyšuji...
Uč mě, Kriste, netoužit
vládnout, ale sloužit...
O vytrvalost v zkouškách prosím Tě, můj Pane,
děkuji za odměnu, co se mi jednou dostane...
Ať nechvastám se, nemám velké řeči,
vždyť to žádnému člověku nesvědčí.
...
PROJEVIL JIM LÁSKU AŽ DO KRAJNOSTI…
Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto světa k Otci. A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do krajnosti.
Bylo to při večeři. Ďábel už vnukl Jidáši Iškariotskému, synu Šimonovu, myšlenku, aby ho zradil. Ježíš věděl, že mu dal Otec všechno do rukou a že vyšel od Boha a vrací se k Bohu. Proto vstal od večeře, odložil svrchní šaty a uvázal si kolem pasu lněnou zástěru. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat jim je zástěrou, kterou měl uvázanou kolem pasu.
Tak přišel k Šimonu Petrovi. Ten mu řekl: "Pane, ty mi chceš mýt nohy?"
Ježíš mu odpověděl: "Co já dělám, tomu ty nyní nemůžeš rozumět; pochopíš to však později."
Petr mu řekl: "Nohy mi umývat nebudeš! Nikdy!" Ježíš mu odpověděl: "Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl."
Šimon Petr mu řekl: "Pane, tak mi umyj nejen nohy, ale i ruce a hlavu!"
Ježíš mu odpověděl: "Kdo se vykoupal, potřebuje si umýt jen nohy, a je čistý celý. I vy jste čistí, ale ne všichni." Věděl totiž, kdo ho zradí; proto řekl: "Ne všichni jste čistí."
Když jim tedy umyl nohy, zase si vzal na sebe své šaty, zaujal místo u stolu a řekl jim: "Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem. Jestliže jsem vám tedy umyl nohy, já, Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy. Dal jsem vám příklad: Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy."
(Jan 13,1-15)
o o o
Čas tu na zemi před svátky,
zbýval Kristu už jen krátký.
Věděl, že brzy začíná
přejít ke Otci hodina.
Na světe svoje měl moc rád
a chtěl jim to najevo dát.
Až do krajnosti, ne málo.
Co při večeři se stalo?...
'Zraď Mistra!' - vnuká ďábel krutý
a Jidáš je už rozhodnutý.
Ten, co byl synem Šimona,
záludnou zradu vykoná.
Ježíš věděl odkud vyšel,
že od Boha na svět přišel,
že od Otce vše v rukou má
a k němu se teď vrátit má.
A tak od večeře vstává
svrchní šaty stranou dává.
Se zástěrou uvázanou
udělá věc neslýchanou -
do lavóru vodu nalije,
a učedníkům nohy myje.
A utírá jim je též sám
zástěrou, jíž je opásán.
Když přistoupí ke Šimonu,
ten se brání skutku tomu.
Nemůže to pochopit:
"Ty, Pane? Mně nohy mít?"
Mistr na to: "Mám naději,
že pochopíš to později."
"To se přec nikdy nesmí stát!
Nebudeš mi je umývat!"
"Když chceš se mnou podíl mít,
musím ti je teď umýt."
Petr změnil názor prudce:
"Tak i hlavu umyj, ruce."
"Když vykoupal se jednou muž,
ještě nohy - je čistý už.
Jedno je teď ale jistý,
ne každý je tady čistý."
Věděl totiž, kdo ho zradí,
velekněžím ho prozradí.
Když dokončil umývání,
vrátil se zpět k stolování.
Oblékl šat a u stolu,
ptá se, když sedí zas spolu:
"Chápete, co jsem udělal?
Pokračujte vy v tom dál.
Jednu velkou pravdu máte,
když mě Pánem nazýváte.
Když vám umyl nohy Pán,
jasný příklad je vám dán.
Navzájem si je umývejte,
lásku tak dál rozdávejte..."
ooo
M O D L I T B A:
Ježíši, díky za příklad,
že to podstatné je mít rád...
Uč mě, Kriste, s láskou sloužit
i nejmenší sestře, muži...
