Naší povinností je modlit se zejména za duše naší rodiny, přátel a dobrodinců a neměli bychom zapomínat i na naše kněze. Jsme však náchylní se příliš brzy přestat modlit za naše rodiče, přátele nebo příbuzné, přičemž si s nejednou s úctou ke svatosti jejich života představujeme, že jsou osvobozeni z očistce mnohem dříve, než ve skutečnosti jsou.
Nesmíme však zapomínat, že svými modlitbami, oběťmi, utrpením a almužnou můžeme i v postním období proměňovat jejich bolest ve věčnou radost. Zkuste přeměnit zbytek svého půstu v ty nejlepší skutky, jaké dokážete, abyste jimi dosáhli osvobození svatých duší v očistci. Uvědomujete si, kolik čerstvých přímluv budete mít na Velikonoce tím, že přispějete k jejich osvobození?
Nenechme tedy v očistci žádnou duši. Darujme „ráj“ našim blízkým a přátelům na Velikonoce.
Zamyslete se, kdo vám nejvíc chybí? Pro koho byste chtěli udělat víc? Kdo vám ublížil? Kdo jsou vaši nepřátelé? Kdo potřebuje uzdravení ve vašich rodinách? Nechte za ně obětovat mši svatou!
Mše uzdravuje živé i zesnulé. Dejte sloužit gregoriánské mše za své blízké zesnulé. Gregoriánské mše odvozují svůj název od papeže svatého Řehoře Velikého, který jako první zpopularizoval tuto praxi. Svatý Řehoř ve svých Dialozích vypráví, že když dokončil sérii 30 mší za zesnulého mnicha, mnich mu zjevil, že po dokončení gregoriánských mší získal vstup do nebe.
Modlete se křížovou cestu za svaté duše. Maria stála vedle kříže, když její Syn zemřel za vykoupení duší. Během svého života měla neustále před očima práci, kterou přišel vykonat. Nyní vidí ty duše červené od božské krve, kterou byly koupeny. Láska jejího srdce objímá i očistec. Je milující Matkou duší v očistci.
I ona prošla ohněm soužení, pro který je známá jako „Utěšitelka utrápených“. Její život byl mořem smutku, chudoby, vyhnanství a pronásledování a tragického odloučení na kříži. Všechna tato utrpení byla pro ni skutečným očistcem.
Krásná legenda říká, že když Ježíš vykrvácel na kříži, anděl se ho zeptal, komu má patřit poslední kapka krve jeho srdce, a on odpověděl: „
Mé milované Matce, aby snáze snášela svůj žal.“
„
Ne, synu můj,“ řekla Maria, „
daruj to duším v očistci, aby byly alespoň jeden den v roce osvobozeny od bolesti.“
A nezapomínejte na svatého pěstouna.
Jděte k Josefovi a modlete se za svaté duše na jeho počest. Ctihodný biskup Fulton Sheen poznamenal: „
Když vstoupíme do nebe, uvidíme je, mnozí z nich přijdou k nám a poděkují. Zeptáme se, kdo jsou, a řeknou - ubohá duše, za kterou ses modlil v očistci.“
Sestře Marii Martě náš Spasitel ve svém zjevení řekl, aby nabízela Bohu Otci svaté rány Páně za potřeby Církve i kláštera, za obrácení hříšníků a zvláště za duše v očistci. Modlete se za ně
růženec ke svatým ranám. Vám to zabere 10 minut času, ale získáte několikanásobně víc.
Máme tuto velkou moc, která nám byla dána odpykat hříchy tím, že snášíme, trpíme, modlíme se za zesnulé a napodobujeme našeho Pána. Když ho napodobujeme půstem, zdrženlivostí, modlitbou a vytrvalostí, dokážeme přivést svou duši a také duše ostatních do sladce vonící milosti milosrdenství a odpuštění Našeho Pána, což je cílem Velkého půstu.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek z 8. 4. 2022 naleznete
zde.
