přes první roky života, mládí, až po současnou dobu. ...
Odevzdání všech ran, zranění, bolestí, křivd, zklamání a strachů, všech osob a událostí, které ovlivnily můj život Ježíši, uvědomění si, že on byl vždy se mnou, že mě miluje. ...
Drahý Ježíši! Pozdravuji Tě ve jménu všech zde přítomných. Je to zázračné, že jsi přišel mezi nás. Neboť bez Tebe, drahý Ježíši, bych nemohl nic udělat. Já nemůžu žádného člověka uzdravit nebo zachránit. Ale mám takovou radost, že sis mě vybral, abych tu teď mohl být pro Tebe a pro tyto lidi.
Přináším Ti, Ježíši, všechny tyto lidi (...)
Ježíši, nejprve Tě prosím, abys uzdravil všechny rány, které jsme zdědili po našich zemřelých předcích. Ježíši, ale my chceme z celého našeho srdce odpustit těmto našim předkům. Ty znáš tyto rány a nemoci. Ježíši, přetrhni každý negativní vliv našich předků na nás. Uveď je do nebe!
Ježíši, Ty jsi byl přítomen při mém početí v lůně mé matky. Ty sis mě přál. Ty jsi mě chtěl. Ty jsi byl rád, že jsem byl počat v klíně mé matky. Děkuji Ti, že jsi byl u toho. Ty jsi mojí matkou a mým otcem. Od momentu mého početí si mě ochraňoval, miloval a chtěl. Ježíši, odpouštím svým rodičům, pokud mě nepočali z lásky. Důležité je, že Ty jsi mě počal z lásky.
Potom ti, Ježíši, odevzdávám těch devět měsíců v lůně mé matky. Ty jsi byl u toho, když moje matka prožívala stresy. Když byla možná nemocná. Jestli mě možná někdo nechtěl. Ty jsi mě chtěl. Ty jsi mi řekl: „
Žij, protože já si tě žádám.“ Jsem chtěné dítě. Díky Ti, Ježíši.
Odpouštím nyní svým rodičům a všem lidem kolem mě během těchto devíti měsíců. Nyní je těchto devět měsíců s naprostou jistotou ve Tvých rukou. Teď můžu klidně dýchat, protože mám jistotu ve Tvých rukou. Jsem chtěné dítě. Ty jsi mě chtěl. Ty jsi mi pošeptal: „
Žij, já tě mám tak rád!“ Ježíši, Tvá jistota, Tvá něžnost, Tvá láska byla při mně po celých devět měsíců...
Ježíši, prosím Tě, abys uzdravil čas mého zrodu. I když to bylo obtížné, Ty jsi byl u toho. Ty jsi mě chtěl a očekával. Ty jsi byl u toho a ochraňoval jsi mě.
Odpouštím gynekologům a sestrám, pokud se mnou nezacházeli s láskou. Odpouštím všem, kteří prožili zklamání z mého narození. Ale Ty jsi byl rád, že jsem se narodil. Ty mě potřebuješ. Děkuji ti, že jsi mě ochránil a byl jsi tehdy přitom. Ty jsi byl ten pravý gynekolog a můj pravý otec. Díky Ti...
Ježíši, nyní Ti odevzdávám prvních sedm let mého života. Ty, Pane, znáš všechno, co se stalo především v prvních třech letech. To je v mém podvědomí. Ale Ty znáš každou ránu a stres. Ježíši, při každém stresu a strachu byl jsi Ty přítomen. Ty jsi byl přitom, když jsem byl sám a smutný. Spolucítil jsi se mnou.
Odpouštím všem, kteří mi v těchto prvních sedmi letech nějak ublížili. Tobě, Ježíši, odevzdávám všechna zranění z těch let, abys je uzdravil svou láskou. Děkuji Ti, že nyní může být mé dětství zcela uzdraveno. Už nemusím plakat, protože to je radost, že jsi byl i tehdy při mně a ochraňoval jsi mě. Zranění jsi dopustil, ale mě jsi neopustil. Ježíši, děkuji Ti, že je nyní uzdravuješ. Ty jsi opravdu můj nejlepší přítel a lékař. Škoda, že na to tak často zapomínám...
Potom Ti odevzdávám roky od sedmého do patnáctého. Ty jsi byl vždy u toho, když jsem chodíval do školy - i když jsem byl v pubertě, když jsem byl nejistý v důsledku pohlavního dozrávání. Ty jsi mě ochraňoval. Ty jsi ochraňoval mé tělo, mou duši a mého ducha. I když bylo něco zraněno, Ty jsi byl u toho. Teď to uzdravuješ. Děkuji.
Chci všem odpustit, kteří mi ublížili v těchto letech... Děkuji Ti, Pane, že jsi bděl nad zráním mé sexuality a něžnosti...
Potom Ti, Ježíši, odevzdávám svůj život mezi patnáctým a dvacátým pátým rokem. Když jsem byl na gymnáziu nebo na fakultě, nebo v manželství, nebo v práci. Ty jsi byl stále u toho – při každé ráně a při každém zklamání. Ty mi říkáš: „
Neboj se. Já jsem byl u tebe, i nyní jsem u tebe. Jsem pro tebe, ne proti tobě. Věříš, že tě tak miluji? Toužím po tom, abys mi opravdu uvěřil, že jsem tvým velkým přítelem. Nikdy tě nebudu soudit, ani tě neodsoudím, protože tě mám rád. Potřebuji tě. Očistím tě i uzdravím.“
Ježíši, děkuji Ti, že jsi při mně i v mém manželství, že jsi se mnou i v práci, že jsi byl při mně v mém životě, v nejtěžších chorobách. Děkuji Ti, že jsi teď tady.
Ježíši, odpouštím všem, kteří mi ublížili mezi patnáctým a dvacátým pátým rokem. Odevzdávám je do Tvých rukou. Uzdrav i je! Moje rodiče, rodiče manželského partnera, profesory, manžela/manželku, mé děti, sourozence, mé příbuzné. Ježíši, nyní je všechno ve Tvých rukou.
Nakonec Ti, Ježíši, odevzdávám svůj život od dvacátého pátého roku až do dnešního dne a až do smrti. Odevzdávám Ti každý hřích v mém životě. Všechna zklamání, rány, spory. Všechno, co jsem špatně vykonal. Odevzdávám Ti, Ježíši, všechna slova, která jsem měl proti tobě...
Ty mě znáš a miluješ mě. Zůstáváš mi věrný a dáváš mi Svůj život. Díky Ti, dobrý Ježíši.
Odpouštím všem, kteří mi v těchto posledních letech dosavadního života ublížili. Ježíši, odpouštím zejména svým rodičům, mému manželovi/manželce... Chci odpustit i mé Církvi, škole, státu... Chci odpustit i sám sobě. Díky Ti, Ježíši, nyní vím, že celý můj život je ve Tvých rukou. Vím, že jsi byl stále při mně, při každé nemoci, ráně. Ty budeš při mně i v budoucnosti, vždy i v každém nebezpečí. I když budu umírat, budeš při mně. Nepůjdu sám do smrti.
Všichni lidé mě opustí, ale Ty zůstaneš při mně. Ty jsi skutečně mým nejlepším přítelem.
Nyní Tě prosím, Ježíši, abys uzdravil celou moji rodinu...
Ježíši, uzdrav teď mé manželství...
Uzdrav, Ježíši, nyní i moji farnost...
Uzdrav všechny mé vztahy k lidem...
Díky Ti. Teď vím, Ježíši, že je život pěkný, protože Ty žiješ. Teď vím, že můžu vždy přijít k Tobě. Ježíši, děkuji Ti nyní, že jsi tady všechny uzdravil, že i v budoucnu je budeš uzdravovat. Vlož nyní, Ježíši, Své ruce na nás všechny a vypros nám od Svého Otce Ducha Svatého. Ale ještě víc, všechno ovoce Ducha. Víru, trpělivost, věrnost, lásku, radost, pokoj, pokoru a naději. Dej nám sílu Svého Ducha! Amen.
Převzato z
FC - Andrea Galkova,
článek ze 9. 4. 2022 naleznete
zde.
