Malá dcera Boží vůle, Luisa Piccarreta na příkaz svého zpovědníka psala zápisky. Vzniklo 36 svazků, souhrnně se nazývají Kniha nebes. V zápiscích jsou i pasáže o náročných časech, které nápadně korespondují se současným světovým děním.
Malá dcera Boží vůle, Luisa Piccarreta na příkaz svého služebníka psala zápisky. Vzniklo 36 svazků, v angličtině jsou dostupné zde, souhrnně se nazývají Kniha nebes.
Pán Ježíš Luisu seznamuje s časem třetího FIAT – oslavení, mluví o potřebě a kráse života zcela v souladu s Boží vůlí.
V zápiscích je jsou i pasáže o náročných časech, které nápadně korespondují se současným světovým děním, například:
1) Svazek 20, 29. prosinec 1926
...potom mi můj sladký Ježíš zmizel jako blesk a já jsem ho chtěla následovat, ale k mé největší hořkosti jsem v tom blesku viděla, že přijdou nakažlivé nemoci, které se rozšíří téměř ve všech národech, naši Itálii nevyjímaje. Zdálo se, že na ně mnozí umírají, a to až do té míry, že se vylidňují domy. V několika národech pohroma řádila silněji, ale dotkla se téměř všech. Zdá se, že jdou v urážení Pána všichni ruku v ruce a Náš Pán se všech dotýká stejnými pohromami. Doufám však v to, že se snad bude chtít uklidnit, takže národy budou trpět méně…
2) Svazek 12, 12. února 1918
...můj vždy milý Ježíš se ukázal velmi utrápený a já jsem Mu řekla: „Má Lásko, proč jsi tak ztrápený?" A On: „Ach, má dcero, když připouštím, že kostely zůstávají opuštěné, služebníci rozptýlení, mše svaté umenšené, znamená to, že oběti jsou pro Mne urážkou, že modlitby jsou urážkou, adorace neúctou, zpovědi zábavou a bez ovoce. Proto už nenacházím svou slávu, ale pohoršení - ani žádný užitek pro ně - neužívám je, odnímám je. Toto odtržení služebníků od svatyně však také znamená, že věci dosáhly nejošklivějšího bodu a že se rozmnoží rozmanitost pohrom. Jak tvrdý je člověk - jak tvrdý!"
3) Svazek 15, 14. červenec 1923
„Nyní chtějí národy bojovat jeden proti druhému a ti, kteří se považují za nejmocnější, se až po zuby ozbrojují, aby slabé národy zničili. Jde o naprosté zničení, má dcero. Proto jsem přišel, abys trpěla - abych ti dal onu „pětku", kterou jsem ti slíbil. Má spravedlnost dá ohni a vodě sílu úřadovat, aby zničili národy a celá města. Proto je třeba trochu tvého utrpení, aby se tresty snížily na polovinu."
4) Svazek 12, 14. říjen 1918
„Má dcero, vlády cítí, že jim chybí půda pod nohama. Použiji všechny prostředky, abych je přiměl ke kapitulaci, aby se vzpamatovaly a aby poznaly, že jen ode Mne mohou doufat v opravdový mír - a to trvalý. A tak ponižuji tu jednoho, tu druhého, tu z nich dělám přátele, tu nepřátele. Budu si počínat všelijak... budu dělat nepředvídané a nečekané věci, abych je zmátl a přiměl je pochopit nestálost lidských věcí i jich samotných - abych je přiměl pochopit, že jedině Bůh je neměnnou Bytostí, od níž mohou očekávat každé dobro, a že chtějí-li Spravedlnost a Mír, musí přijít k Prameni pravé Spravedlnosti a pravého Míru. Jinak nebudou schopni ničeho. Budou dál bojovat a když se bude zdát, že si sjednají mír, nebude trvalý a šarvátky začnou znovu a silněji. Má dcero, tak, jak se věci nyní mají, je může napravit jen můj všemocný prst. V pravý čas jím zasáhnu, ale na světě je třeba velkých zkoušek a ty se ještě objeví. Proto je třeba velké trpělivosti."
Pak ještě dojemnějším a smutnějším tónem dodal:
„Má dcero, největším trestem je vítězství zla. Je třeba více očist a jejich triumfem zlo očistí mou Církev. Pak je rozdrtím a rozptýlím jako prach ve větru. Proto se neznepokojujte nad triumfy, které slyšíte, ale plačte se Mnou nad jejich smutným údělem."
5) Svazek 12, 4. září 1918
Když jsem byla ve svém obvyklém stavu, můj vždy milý Ježíš přišel jen na chvíli a řekl mi:
„Má dcero, stvoření chtějí vyzvat Mou Spravedlnost. Nechtějí se vzdát, a proto proti nim moje Spravedlnost vystupuje. A jsou to tvorové ze všech tříd, nevyjímaje ani ty, o nichž se říká, že jsou mými služebníky - a ti možná více než ostatní. Jaký jed mají - a otravují jím ty, kdo se k nim přiblíží! Místo toho, aby do duší vložili Mne, chtějí vložit sebe. Chtějí být středem pozornosti, být známí - a Já zůstávám stranou. Jejich jedovatý kontakt, místo aby duše vzpamatoval, je ode Mne odvádí, místo aby je učinil zdrženlivými, činí je svobodněji chybujícími – a to do té míry, že lze vidět, že duše, které s nimi nemají kontakt, jsou lepší a zdrženlivější. Nemohu tedy nikomu věřit. Jsem nucen dopustit, že lidé odcházejí daleko od kostelů, od svátostí, aby je kontakt s nimi více neotrávil, aby nebyli více zlí. Můj zármutek je veliký. Rány mého Srdce jsou hluboké. Proto se modlete a spojte se s těmi několika dobrými, kteří jsou ještě nablízku, a mějte soucit s mým hořkým zármutkem."
6) Svazek 11, 23. červen 1912
„...je to nutné pro svět: kdybych chtěl s tebou přetéci a nechat tě trpět, jako jsem tě kdysi nechal trpět - tedy učinit tě spokojenou tím, že zachráním svět před tresty - víra, náboženství a spása by byly světem ještě více zapovězeny, zejména s ohledem na postoj duší v těchto dobách."
Mnoho pasáží je velmi povzbuzujících a plných naděje: mluví velkém rozkvětu křesťanství, ve kterém má Luisa Piccarreta a jí zjevená spiritualita života plně v Boží vůli své významné místo.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak. Používáme phpRS - redakční systém zdarma.
