Přinášíme další z krátkých obrázkových zamyšlení od o. Lubora Dobeše...tentokrát je to modlitba po svatém přijímání.
Pane Ježíši, vítám Tě vroucně ve svém srdci, Tebe svého nejlepšího Přítele a Spasitele! Ty, věčný Boží Synu, jsi s Bohem Otcem a Duchem svatým stvořitelem vesmíru a přišel jsi ke mně, nepatrnému tvorovi. Ty, který jsi Nejdokonalejší a Nejsvětější, jsi přišel ke mně nedokonalému a hříšnému.
Ty, který jsi pro mne podstoupil muka na kříži, jsi přišel ke mně, který jsem slabý a bojím se i malého utrpení.
V hluboké pokoře se Ti proto klaním. Ty ale přicházíš, abys mě pozvedl v mé ubohosti, abys uzdravil moje vnitřní zranění, aby ses stal ještě více mým Přítelem. Ať tedy moje srdce naplněné hlubokou vděčností. V této chvíli Tvé tajemné přítomnosti Tvoje Božské Srdce prostupuje celé moje bytí. To mne naplňuje úžasem!
Dej, Pane, skrze sílu Tvé milosti ať vždy a všude plním Tvou vůli myšlením, slovy a skutky, aby toto podivuhodné souznění mého slabého lidského srdce s Tvým Nejsvětějším Srdcem pokračovalo i v běžném životě. Ať mně v tom pomůže přímluva Tvé matky Marie. Amen.
