Už vás někdy napadlo všimnout si při mši svaté slůvka „Amen“ a spočítali jste si, kolikrát je při mši svaté vyslovujeme?
Známé slovíčko „Amen“ vyslovujeme během dne při modlitbách asi nejčastěji a při mši svaté dokonce 10krát i vícekrát. Hned ne začátku říkáme „Amen“ při úvodním kříži. A pak to pokračuje např. při modlitbách, které končí slovy: „…skrze Krista našeho Pána“. Často to říkáme tak nějak automaticky, bez většího rozmyslu a uvážení.
„Amen“ znamená „Potvrzuji, stojím za tím, beru to vážně, tak to je,…“ Existují i různé výklady, kde se toto staré slovo objevilo. Mně se líbí jeden z méně známých výkladů, který mi však přijde přiléhavá a výstižný. Staří židé bydleli ve stanech. A když stan stavěli, zatloukali do země kolíky, kterými celou konstrukci zpevňovali. Ze všeho nejdůležitější byl kolík, který se zatloukal jako poslední. Když ho zatloukli do země, stan pevně stál, naopak když ho ze země vyndali, stan spadl. Říkali mu „Amin“. Podobně naše „Amen“ má stvrdit to, co bylo vysloveno.
A tak je zde malý tip. Zkuste se při některé mši svaté víc soustředit na každé „Amen“ a uvědomte si, když to „Amen“ vyslovujete, k čemu se vyjadřujete a co tímto slovem potvrzujete a přijímáte za své. Možná budete překvapeni, jak pozornost na toto „obyčejné“ slůvko může přinést velký užitek.