Po dvouletech opět proběhla tříkrálová sbírka ve farnosti Zabrušany.
Zdarvím čtenáře a příznivce FATYMu a rád bych se s vámi podělil o průběh a celkové dojmy z tříkrálové sbírky v severočeské farnosti Zabrušany.
Když mě Dana poprosila o spolupráci s touto krásnou akcí, tak jedniný oříšek pro mně bylo pokusit se změnit služby. To se mi náhodou povedlo a mohl jsem na pevno slíbit že se mnou může počítat. Moc zájemců o čtyřdenní chození někde ve sněhu nebylo, tak jsem zkusil zavolat otci Františkovi, zda by nezměnil svůj postoj a nejel s námi, abychom zachovali sestavu, se kterou už máme své zkušenosti. K mému překvapení otec řekl, že když pojedu já, tak že také pojede.
Odjezd na sever byl pak stanovený na pátek 7.1. S Danou jsem se potkal v brzkých ranních hodinách už v Brně a vyjeli jsme směr Vranov nad Dyjí, kde byla v 8:00 hod mše svatá a také nás tam čekal již zmíněný jáhen František a k mému překvapení ještě dva dobrovolníci a tak jsme vyrazili na daleký sever z jednou krátkou mezi zastávkou ve Štítarech.
Po příjezdu do Štítar, jsme před farou našli tatínka katechetky Táni, který nám oznámil, že si nechtěně zabouchl dveře a nechal klíče zevnitř ve dveřích. Tak se chvilku řešilo, jak se dostat do fary - až někdo dostal nápad, že se rozbije okno ze dvora do kuchyně. Tak se také stalo a pan Dohnal se dostal vymrzlý do tepla. A mi po chvíli už opravdu vyrazili na ten sever.
Po ještě jedné zastávce na oběd, jsme do Jeníkova dorazili kolem druhé hodiny odpolední. A jelikož farnost Zabrušany skýtá tři vetší vesnice a dvě malé, tak jsme se rozhodli vydat na sbírku ještě v pátek a to do obce Všechlapy. Poprvé sice bez Dany, ve složení já, Luboš a jáhen František. A vůbec poprvé s hudebním doprovodem v podobě flétny, na kterou hrál Luboš a my jsme ho doprovázeli zpěvem. Šlo nám to hezky, i u lidí jsme se setkávali (když nám bylo otevřeno) převážně s kladnou a příjemnou reakcí. Kolem osmnácté hodiny, jsme volali Daně, která plnila ještě mnoho jiných funkcí, ale pro nás byla duležitou řidičkou. Tento první večer jsme završili společnými večerními chválami a pak debatou.
Tak tu máme první probuzení v chladném severu. Tím, že jsem to měl jako dovolenou, jsem byl potěšený, že se nemuselo vstávat extra brzo a hlavně nikomu se moc nechtělo z vyhřáté postele. Ale jsme křesťanské společenství, tak jsme den zahájili ranníma chválama a bohoslužbou slova v kostele. Během dne se další obyvatelé fary věnovali vožení dřeva a udržování ohně v krbových kamnech. A naše trojka vyrazlia na sbirku tentokrát do obce Želenky. Přijmutí od lidí bylo opět velmi vlídné, jen jeden pán nám oznámil ať jdeme o dům dále. Kolem 13:00 hodiny jsme opět poprosili naši dvorní řidičku o odvoz na oběd, že zbytek doděláme odpoledne. Tohoto rozhodnutí jsme pak malinko ve večerních hodinách litovali, protože jsme si nechali na finále opravdu malý kousek, který nám zabral cca hodinu, ale naše slečna řidička je uznalá a ráda pro nás opět přijela. Večer jsme se pomodlili večerní chvály a podívali se na film o sv. Václavovi.
Nedělní den jsme započali odjezdem do Novosedlic na mši svatou a pak dopoledne trávil každý jak mu přišlo nejlépe. My jsme odpoledne vyrazili opět na sbírku, tentokrát do obce Zabrušany. Tentokrát s námi šla i Dana. Atmosféra byla velmi milá a setkali jsme se s celou řadou milých přijetí. Na konci nás jedna mila rodina pozvala na čaj a příjemné občerstvení. Po návratu na faru někteří toužili po adoraci a tak jáhen František vystavil Nejsvětější Svátost, kde jsme se nejprve společně pomodlili večerní chvály a někteří zůstali adorovat a někteří se šli koukat na film Bakhita.
V pondělí bylo naplánované bourání betlému, do kterého se mě přiznám příliš nechtělo. Tak jsem se náhradou za zmrzání venku vrhl do přípravy oběda.
A jelikož nám zbývali poslední dvě vesničky, vydali jsme se odpoledne ještě na poslední tříkrálové koledování.
A konečně jsme se probudili do úterního chladného rána a po ranních chválách a snídani byl nejvyšší čas se chystat na cestu. Z původního plánu jet společně se všemi do Prahy, jsem se nakonec rozhodl odjet z Jeníkova po vlastní ose. Jsem rád, že jsem se tříkrálové sbírky zúčastnil a těším se, že se zase někdy na sever v novém roce podívám.
