Chápeme správně poselství Vánoc?
Pro mnohé jde o čas dávání a přijímání, o běhání po obchodech a pocit frustrace co koupit tetě Sáře, která ještě nikdy nebyla spokojená s žádným dárkem.
Nebo strýci Petrovi, který obrble každý pár ponožek, který kdy od tebe obdržel.
Děti chtějí dárky a hračky, jaké si nemůžeš dovolit a manžel ti už desátý rok opakuje, že příští svátky dopadnou lépe. A pak je zde pochopitelně nezbytná hádka, u kterých rodičů letos oslavíte svátky! Pak se stává, že Vánoce přijdou a odejdou a ty jsi 'neměl čas' poslechnout si ani jednu koledu. Ve skutečnosti si je možná poslouchal celý měsíc, ale vůbec si nezachytil jejich poselství.
Jaké je tedy poselství Vánoc ve skutečnosti?
Stejně jsem se ptala i já, když jsem byla mladá. Pro dítě svobodné matky byly pro mě Vánoce pochmurným a bezútěšným časem a to bez nadsázky. Moje máma si nikdy nemohla dovolit ani vánoční stromek, ani dárky; šli jsme na oběd k babičce a pak zpátky do studeného bytu, kde se máma vždy rozplakala. Velkou oslavu, plnou vroucí něhy, radosti a zpěvu, zatlačila do pozadí realita života v osamělosti. Život bídy a odmítání, smutku a frustrace. Nejhorší na všem bylo, že neexistovala žádná naděje, že příští Vánoce budou jiné než tyto.¨
Později jsem se po sérii událostí, ve kterých mi Bůh dokázal, jak moc mě jako člověka miluje, stala
řeholní sestrou františkánského rozjímavého řádu. Teprve potom jsem si naplno uvědomila pravé a nefalšované poselství Vánoc. Při zpětném pohledu si dnes uvědomuji, že ono tam vždy bylo, jen zármutek a bohužel ho pokaždé rozmazal a zastřel.
V klášteře klademe důraz na
Dítě, které přišlo na svět, aby prožívalo tentýž žal, zármutek a stejnou bídu jako jsem prožívala já po celý svůj život. U mě to bylo proto, že mě odmítl můj otec. Ježíš si to vybral pro lásku svého Otce k lidem. Chtěl mi tím darovat konkrétní, fyzickou zkušenost takové Lásky. Otec se o mě staral tak, že poslal svého Syna, aby se se mnou dělil o mé problémy a moji frustraci.
Pro mě je tedy poselstvím Vánoc Boží dítě, se kterým dokážu čelit každému utrpení a zápasům každodenního života.
Už více neprožívám zničující osamělost, ale dobrovolnou samotu s Tím, kterého miluji a který miluje mě. Trápení, žal a smutek prožívám i nadále, ale přijímám je spolu s Ježíšem.
Nyní prožívám pokoj i uprostřed zmatku a neklidu, naději tam, kde se všechno zdá ztracené a víru v temnotě. Vědomí toho, že Ježíš žije uprostřed nás, mezi námi, mi dodává odvahu.
Takto jsem to prožívala já. Vaše zkušenost může být značně odlišná, ale důležité je, abyste nedovolili vnějšímu pozlátku tohoto období přehlušit vaši vizi. K tomu, abyste pochopili poselství Vánoc, nemusíte jít do kláštera. Ono je navždy přítomno ve vašem srdci, protože právě tam sídlí Láska.
Požehnané Vánoce,
Matka Mary Angelica
Zdroj:
https://www.churchpop.com/2021/12/24/when-mother-angelica-encountered-the-true-meaning-of-christmas-her-message-of-hope-for-everyone/
Převzato z
https://www.lifenews.sk/,
článek naleznete
zde.