Přinášíme další z krátkých obrázkových zamyšlení od o. Lubora Dobeše...
Představme si člověka, který má svůj krásný dům, ve kterém bydlí a jenž by zcela dobrovolně tento dům opustil, lehl by si někde do bláta na ulici a dovolil by svému úhlavnímu nepříteli, aby do domu vnikl a začal ho devastovat.
Tak něco podobného, ale mnohem horšího, udělá člověk, který zvolí smrtelný hřích, kdy opustí dům svého srdce (nenávistí, zanecháním modlitby, smilstvem, dobrovolným vynecháním nedělní mše svaté apod.), a tak vpustí do srdce svého úhlavního nepřítele – satana.
