Není větší bolesti matky, jako je ta, když máma vidí své dítky, že si nerozumějí a jsou rozhádané.
Přirozenou touhou každé mámy je cit pro lásku a pochopení, proto rozhádanost dětí je pro ni velmi bolestná.
Přesvatá Bohorodička už jednou plakala na tomto místě pro nenávist, se kterou vtrhli vojáci do chrámu postaveném na tomto místě. To však, že do světa vstoupilo i dnes tolik nenávisti a zloby, má mnohé kořeny. Často je to důsledkem i toho, že mámy nemají čas na své děti a už dívky ztrácejí citlivost pro povolání k mateřství, které Maria se vší vážností přijala.
Když vidíme, jak hrubě se na ulicích dívky chovají, jak nevybíravě se vyjadřují, musíme si dát otázku, odkud to mají - z rodiny nebo z médií ...?
Copak opravdu dnešní výchova v křesťanské rodině až natolik zaostává, že věřící děti nemají dost sil a vlastní pohled na život a sebevědomí, které by vzdorovalo neblahým trendům novopohanského světa ..?
Špatně pochopená emancipace se dnes projevuje v různých směrech. Zatímco za socialismu ji prezentovala žena traktoristka nebo tvrdost ženy s kulometem v rukou, tak dnes se k tomu přidaly další tvrdé postoje, až po možnost změny pohlaví a rodové anomálie. Nechci zde říkat, jestli se to dá fyzicky zvládnout vnějším vzhledem, ale spíše o tom, že vnitřně jsme již "naprogramovaní", jen je to třeba správně chápat. Proč by se pak např. sportovní výkony musely dělit na mužské a ženské v rekordech a výsledcích, když by to bylo tak jednoduché. Navenek se dá "odprezentovat" všechno, ale člověka dělá člověkem jeho nitro - rozum a cit.
Proto, dokud Bůh nezmění genetickou výbavu člověka XX a XY, darmo budou vědci sahat po genetických manipulacích a lékařství po vnějších změnách. Člověk se bude muset ztotožnit se svou "výbavou" a respektovat v sobě zákon daný Bohem, neboť jinak si ublíží a ublíží i celému lidstvu. Takto nás dnešní "domotanost" v chování mužů a žen povede k nepochopení života a k vnitřnímu chaosu, jehož důsledkem je nervozita a rozhádanost.
To, že matka trpí rozhádaností dětí, jsem vyslechl už mnohokrát, ale my potřebujeme pochopit, že
i naši Nebeskou Matku bolí svět plný násilí a zloby, která začíná už v rodinách.
To se pak z rodin přenáší do šikany na školách, do dusné atmosféry na pracovištích a do politických hádek ve společnosti.
Takže svět je i naším přičiněním takovým, jakým je a proto je třeba se dnes utíkat k naší Matce plné soucitu, která v Klokočově už kdysi plakala nad lidským neporozuměním. Ona nám i teď hned a bez složitosti řekne o léku na všechna lidská nepochopení, který je pojmenován jediným slovíčkem a to: "pokání" - tedy řecky:
metanoia, což znamená "
změna myšlení"!
Je třeba, aby chlapi změnili své postoje tvrdosti ve smyslu pevné odpovědnosti otcovství a ne hrubosti tyrana, či "ženské" změkčilosti.
Je třeba změna myšlení dívek a žen ve smyslu jemnocitu, který poráží i tvrdost chlapa, a ne v hledání vyrovnanosti hrubým chováním a oplzlým vyjadřováním.
Všichni potřebujeme vnitřní změnu v chápání a přijímání Božího zákona, který je zákonem lásky a ne nenávisti.
K tomu nás i dnes zve naše Nebeská Matka jediným slůvkem bez sáhodlouhých přednášek a tím slůvkem je "
pokání", ke kterému nás vybízí. To však za nás nikdo nemůže udělat, jen každý sám za sebe.
Proto jsou všechny ty kritiky a obviňování jiných v dnešních časech jen potvrzením toho, že
stále nechápeme pravdu o sobě a chceme se "hrabat" v životech druhých.
Bohužel dnes jsou média plná kritiky jiných a mnozí samotní kritici
se snaží své vlastní omyly skrýt za zvýrazňování chyb druhých lidí a za svědecké obviňování možná i nevinných. Takto se pokoj a shoda nedostane mezi nás, ale jen neshoda a nenávist, čímž trpí celá lidská rodina.
Je pro mě těžké poslouchat od mnohých svědectví o tom, že práce je baví, ale už nemohou vstupovat denně do pracovního kolektivu, který je drtí. Podobné a četné zkušenosti má i každý z vás dost, což svědčí o narušených vztazích na různých úrovních a o tom, že ačkoli se lidé znají, neumí se lidsky chovat.
Matku bolí rozhádanost jejich dětí, proto často si dáváme otázku, jak se dá tomu pomoci.
Jestli již nenacházíme lidský způsob, pak je třeba více obracet svůj pohled směrem nahoru. Tam je více možností, než máme my lidé, neboť Bůh je Všemohoucí.
Nesmíme rezignovat, neboť
v rezignaci nenajdeme řešení, ale spíše vlastní záhubu. Víme, že máme mocnou přímluvkyni u Boha, proto jsme sem i dnes přišli.
Jen ji prosme s důvěrou dítěte, kterému máma nikdy nic neodmítá. Mějme tu opravdovou důvěru vůči ní, vždyť sám Bůh jí projevil svou důvěru, když ji povolal za Matku svého Syna a její narození přineslo radost celému světu, jak zpíváme v Troparu nastávajícího svátku.
V přípravě na svátek Narození Panny Marie, přinesme jí dar odpuštění a porozumění se svými blízkými i se všemi lidmi dobré vůle.
+ Milan
"SLÁVA ISUSU CHRISTU!"
Převzato z
www.facebook.com/VladykaMilanOdpoveda/, 4. 9. 2021
(Na Fatym.com vydáno 4. 9. 2021; 5. 4. 2024 - 1489; 7. 9. 2024 - 1961 přečtení)
