Zdravím z města Vigo, kde nás jedna dobrá paní aniž bychom se na cokoliv ptali včera večer zavedla do Albergue, které otevřeli před 14 dny. Tak si myslím, že jsme byli prvními nocležníky na úplně nových postelích. Ráno nám opět přineslo již tradiční mraky a občas pár kapek.
Od dnešního dne už budou čísla na sloupkách se šipkami jen dvojciferné. A to je další důvod k tomu, abychom Pánu Bohu děkovali. Projít město Vigo dalo trochu času a sil (chvíli nás musela vést aplikace, abychom se dostali na trasu, kde už nás vedou opět žluté šipky), je to dost do kopce. Ale snažím se hledat na všem něco pozitivního, a tak si říkám, že jednou to stoupání musí přeci skončit. Samozřejmě se snažíme sbírat i razítka v kostelích, kavárnách ... do kredenciálu, abychom tento důležitý pas poutníka, bez kterého bychom spali celou trasu pod stanem do Santiaga zaplnili.
Mně dokonce přestali i pálit chodidla, tak to beru jako znamení že už do cíle dorazím. Nevím jak u Míši, ale při pohledu na její opatrné našlapování usuzuji, že puchýře už se sice nové neudělali, ale ty staré jsou stále ještě citlivé a bolí. První kostel, který jsme ještě ve Vigu navštívili byl zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie, kde nám paní kostelnice, které jsem nerozuměl ani slovo, se snažila říct něco o historii.
Po vyjití z města jsme šly krásnou přírodou a lesem celou cestu až do dnešního cíle města Redondela. V půlce cesty jsme narazili na skupinku jedenácti Portugalců směřujících také z Porta do Santiaga. Ač jsme se chtěli šetřit, když už jsme dosáhli vytoužené vzdálenosti méně jak 100 km, tak jsme ušli i dnes úctyhodných 26 km. Už to vypadalo, že by aj mohlo být pěkně na procházku městem, ale začalo nám silně pršet a navíc dneska spíme každý na jiném místě. I když jsme do cíle dorazili v 15:30 tak už všechny Albergue byli plné (kvůli covidu mají jen dost omezené počty nocležníku). Tak Míša se ubytovala v centru města a já šlapal v silném dešti skoro tři kilometry naštěstí z 99% po trase pouti na Albergue za město.
Opět vidím pozitivum v tom, že já jsem si ty tři kilometry nadešel dnes a tak se můžu o to déle zítra válet v posteli, než Míša z města sem dojde. Na trasu poutníka to mám asi deset minut chůze. Přejeme dobrou noc a my se těšíme na zítřejší dobrodružství.
