Dobré ráno tak máme konečně 1.7. – čtvrtek. Jsme ve městě Póvoa de Varzim a my se už druhý den probudili, do zamračeného rána, ale nějak zvlášť nás to netrápí.
Rackové nás volali na pláž, a tak jsme z Albergue vyšli 8:10 hod. A bylo to velmi příjemné, když od oceánu foukal vítr a pěkně nás osvěžoval. Mají tu přizpůsobené dřevěné chodníky se zábradlím, aby člověk nemusel šlapat po písku. Někdy mě případne, že ta cesta je dělaná tak, aby poutníka navedla ke každému kostelu a historickému místu. Někdy bych ani neměl chuť si do centra zacházet, ale zase ztratit ty aspoň pro nás nepostradatelné značky mušle se šipkou, nebo jen žlutou šipku je stresující.
Včera jsme čtyři hodiny ani jednu nepotkali a mně to trochu začalo zneklidňovat. Dnešní den tedy dodržujeme a posloucháme tichého průvodce.
V cíli dnešního dne jsme zase měli možnost zúčastnit se mše svaté. Je úžasné, jak to Pán Bůh řídí.
Po mši svaté se rozhodujeme, zda se ubytujeme za 20 euro v Albergu, nebo zda zůstaneme přes noc venku. Je krásné počasí a tak se nakonec rozhodujeme pro noc pod širákem v areálu krásného kostela. Alespoň tu karimatku nebudu táhnout nadarmo.
Dnes už jsme s pomocí Boží, a pod ochranou svatého Václava, Josefa a dalších došli do cíle. Ušli jsme za 10,5 hodiny 33,6 km.
