Tak přeji krásné ráno z Lisabonu, je úterý 29.6.2021. Dnes se probouzíme do prosluněného dne bez mráčku. A co nás dnes čeká a co jsme prožili, si můžete přečíst v následujícím článku.
Po snídani jsme sedli na MHD a vyrazili směr přístaviště, kde jsme nasedli na loď, která nás dopravila do městečka jménem Almada, které je kousek od Lisabonu, a kde na útesu pod řekou Tejo stojí socha Krista Krále, který shlíží na celý Lisabon, který je rozprostřený na protějším břehu.
Na dopravu přímo k soše jsme využili, tam i zpět za 20 euro (ukázalo se to jako absolutně nejrychlejší přeprava) mini vozítko, které tady nazývají TukTuk. Zážitek to byl úchvatný vyvézt se výtahem na podstavec a téměř se dotýkat nohou Pána Ježíše Krista.
Asi za hodinu už jsme museli zpět, poněvadž v 13:55 jsme ve stanici Lisbon oriente nasedli na vlak a cca dvě hodiny uháněli směr Fatima. (Pro ty co se chystají navštívit toto dechberoucí místo upozorňuji, že vlakové nádraží se sice jmenuje Fatima, ale do té opravdové Fatimy, kde se tolik krásného děje, to je ještě cca 16 km. Tak možná doporučuji zvážit jiný druh dopravy než vlak.) Naštěstí jsme se při cestě dali do řeči s mladou Francouzskou a podělili se o taxík, který nás dopravil přímo do Fatimy.
Po ubytování jsme proběhli pár krámku se suvenýry a pak šly na vytoužené svaté místo. Dokonce jsme zde stihli mši svatou, při které jsem zjistil, že i když já nerozumět jedinému slovu i tak to byl silný prožitek. Po mši svaté jsme ještě navštívili hrob Franceska a Jacinty. Také jsme zašli k soše Panny Marie, kde se lidé modlili růženec. Při procházce poutním místem jsme na sebe nechali působit sílu tohoto poutního místa.
Jsme rádi, že jsme toto místo mohli navštívit a spolu s Míšou vám přejeme hezký večer a těšíme se, na další dobrodružství, které dá-li Pán bude pokračovat zase zítra.
