Ježíš nás mohl spasit i za menší cenu, lehčím způsobem. Nemusel zemřít na kříži. Stačilo jednoduché chtění jeho svaté vůle, stačil by jednoduchý úsměv Dítěte - Boha své Matce. Ale...?
Ale pochopili bychom v takovém případě "
délku a šířku, výšku i hloubku" jeho božské lásky k nám?
Ale on se zcela vydal za mě, za každého z nás.
Potřebovali jsme velké poučení. Potřebovali jsme kříž mezi nebem a zemí, jehož stín nikdy nezmizí z očí naší víry, i navzdory slabosti našeho srdce.
Nyní je však čas, abychom odplatili Ježíši láskou za jeho lásku, to jest, abychom ho postavili nad každou sebelásku, abychom mu obětovali své osoby, své životy.
Očekává od nás dar v celosti i v jednotlivostech, dar vnějšku i vnitřku.
I my se musíme vydat za něj,
když se on vydal za nás.
Musíme se mu vydat,
a stát se tak jeho vlastnictvím.
Musíme zůstat v jeho lásce.
Musíme si osvojit jeho city,
opakovat jeho činy a ve svém srdci
a přes své srdce vylévat lásku,
která hoří v jeho Srdci.
Musíme být zcela k dispozici jeho vůli
a odevzdat se vedení jeho Ducha v nadšené radosti.
"NEDEJ, PANE,
ABYCH SE OD TEBE NĚKDY ODLOUČIL."
otec Tibor Šuba
Převzato z jeho internetové skupiny
Sviatosť lásky,
příspěvek (z 11. 6. 2021) najdete
zde
