Během zjevení sv. Markétě Marii v roce 1674 dal Ježíš dvanáct přislíbení těm, kteří ctí a šíří oddanost jeho Nejsvětějšímu Srdci, z nichž jedno bylo: "
Požehnám každý dům, ve kterém bude vystaven a uctěn obraz mého srdce."
Inspirován tímto slibem, otec Mateo Crawley-Boevey (1875-1960), narozený v Peru, začal 24. srpna 1907 propagovat nastolení Nejsvětějšího srdce jako našeho krále "
s cílem dobýt celý svět pro srdce Ježíšovo, dům po domu, rodinu po rodině."
Každý z pěti papežů, kteří měli pontifikát během života otce Matea, podpořil a požehnal jeho dílo - svatý Pius X., Benedikt XV., Pius XI., Pius XII. a Jan XXIII.
Tato stará oddanost se opět uchytila mezi mnohými katolickými rodinami. Můžeme umístit Nejsvětější Srdce Ježíšovo nad naše domovy a na jiná místa, jak se to již stalo v některých katolických diecézích, vyhlášením naší věrnosti a postavením pod Jeho božskou ochranu.
Mystické setkání exorcisty v Římě
Mons. John Esseff, kněz v diecézi Scranton v Pensylvánii, jeden z nejstarších exorcistů v zemi, ve věku 92 let a bývalý duchovní vůdce svaté Terezie z Kalkaty, zasvětil své kněžství Nejsvětějšímu srdci. Vysvětlil, že jeho oddanost Nejsvětějšímu srdci začala během návštěvy Říma v roce 1959, krátce po ceremonii odevzdání se srdci Ježíšovu v jeho farnosti.
Rozhodl jsem se navštívit dvě hlavní baziliky v Římě - St. Mary Major a nejstarší ze čtyř, St. John Lateran. Když jsem vstoupil do kaple sv. Jana v Lateránu, zažil jsem nejdrtivější zážitek z modlitby v celém svém životě. Byl jsem ohromen přítomností, majestátem, bázní a Boží mocí. Bylo to tak ohromné, že jsem nebyl schopen stát. Cítil jsem, jak jsem nucen padnout na kolena, a v okamžiku jsem až ležel na zemi před Nejsvětější svátostí. Zmocnila se mě úžasná Boží přítomnost a já jsem se třásl a plakal. Jediné, co jsem mohl Bohu říci, bylo: "
Co chceš, Pane?"
Slyšel jsem, jak Pán odpověděl: "
Charitu." Nedokázal jsem se pohnout, ani postavit. Stav extatické modlitby trval dlouho. Když jsem se zorientoval, vstal jsem a popošel blíž k oltáři Nejsvětější svátosti. Měl jsem stejnou zkušenost s Boží přítomností a věděl jsem, že to byl Pán Ježíš. Plakal jsem a křičel: "
Co chceš, Pane?"
"
Lásku," zněla odpověď. Extáze trvala velmi dlouho. Přiblížil jsem se ještě více před oltář Nejsvětější svátosti. Třetí podobná zkušenost začala. Lehl jsem si na zem v modlitbě a Pán řekl: "
Uč o lásce mého Nejsvětějšího srdce." Někdy pak jsem zaslechl: "
Zjisti více o papeži pohřbeném v této kapli."
Když jsem vstal z této zkušenosti, věděl jsem, že udělám všechno, co chce Bůh. Cítil jsem se dost omámený. Bylo brzy ráno, když jsem vešel do Svatého Jana v Lateránu, ale když jsem se připravil na odchod, bylo pozdě odpoledne. Prošla kolem mě prohlídka a slyšel jsem průvodce, který říkal lidem, že v této kapli je pohřben
papež Lev XIII. Rozhlédl jsem se kolem sebe a uviděl jsem na stěně vyvýšenou hrobku v kapli Nejsvětější svátosti. Zůstal jsem a modlil se před hrobkou. Věděl jsem, že papež Lev se zabýval mnoha sociálními otázkami, které se týkaly chudých a dělnických tříd.
Po návratu domů jsem zkoumal a dozvěděl jsem se, že posledním aktem papeže Lva bylo
zasvětit celý svět Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. V tu chvíli jsem pochopil, že oddanost Nejsvětějšímu Srdci má být významnou součástí mého kněžství. Stala se mou osobní oddaností a tou, kterou jsem povýšil nad ostatní. Přišel jsem a viděl, že
Ježíš si přeje být králem celého světa, a musím tuto oddanost propagovat všem.
Když umístíme Ježíšův obraz na čestné místo a veřejně ho vyhlásíme za Pána, je to symbol, kterým ukazujeme celému světu, že tento domov je pod Ježíšovým srdcem. Toto uznání království Kristova srdce nad námi není vyhrazeno pouze pro rodiny, ale je otevřené pro jednotlivce, farnosti, diecézi, komunity a instituce. Když uzavřeme smlouvu s Nejsvětějším Srdcem Ježíšovým, že budeme žít pod jeho královstvím, přijmeme tím jeho panství nad našimi rodinami a nad celým světem.
Nejsvětější srdce
buduje oheň lásky v každém srdci.
Pokud máme Ježíše,
máme oheň
a tím ohněm je Duch Svatý.
Položil jsem Ježíše na trůn i ve vězení a viděl jsem úžasné proměny. Každá instituce musí být transformována; justice, pečovatelské ústavy, ústavy pro duševně nemocné, školy,
celá společnost musí zažít civilizaci lásky. Nic by nemělo být vyloučeno, protože celé lidstvo touží po Boží lásce. Každé lidské srdce bylo stvořeno pro Ježíše a jeho civilizaci lásky. Všichni jsme jeden v druhém v Kristu a není nikdo, kdo by tam nepatřil.
Zdroj: registr
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek z 11. 6. 2021 naleznete
zde.
