Je obdivuhodné, co všechno dnes lékařská věda dokáže. A když nedokáže, tak poprosíme. Když to nepomůže, tak to neuškodí.
Vždyť Bůh dal svým učedníkům příkaz, aby léčili. Tento dar je třeba znovu objevit, jak vyzývá jeden lékař.
Ohlížím se na čtyřicet let svého
lékařského působení. Od roku
1981 jsem šťastně ženatý
se svojí ženou Marlies. Jsa ovlivněn rodiči – otec byl lékař, matka učitelka – začal
jsem už brzy v rámci svého povolání pořádat přednášky, nejprve na čistě lékařská témata. Můj impulzivní charakter vedl
k rostoucímu zatížení v povolání, které
vedlo po skončení studia dětí, navzdory
mému předsevzetí konečně méně pracovat
a navzdory opakovanému varování
mojí ženy, nevyhnutelně k přepracování
a zničení mého zdraví.
Od Boha jsem se hříšně odloučil, nedbal
jeho nejdříve tichých a později i hlasitějších
znamení a hřál jsem se na slunci
svých odborných úspěchů. Bůh, přesahující
všechno lidské pomyšlení, zasáhl v roce
2008 hromem do mého života: diagnóza rakovina prostaty, operace, jenom tři
dny v nemocnici (!), neochvějné pokračování v práci – v pohledu nazpět nepochopitelné.
Pokračování nádorového onemocnění
navzdory lékům proti rakovině vyžadovalo
v roce 2010 intenzivní ozařování trvající
měsíc, což mi nebránilo v tom, abych
denně nepracoval, místo abych přemýšlel,
co mi On chce říci. Ozařování neodstranilo
rakovinu, vedlo spíše k těžkým poškozením,
včetně krvácivému zánětu střeva.
V roce 2012 došlo k akutnímu odvozu
do nemocnice, přímo z ordinace (!) kvůli
značné ztrátě krve. Na příští den byla stanovena
operace k zavedení umělého vývodu
střeva bez možnosti zpětné operace.
V noci předtím jsem se modlil s pohledem
na Ukřižovaného v nemocniční
kapli: Ať mě mine tento kalich! Bůh musel
mne odbojného přinutit předstoupit
před svoji tvář.
Moje žena vyvolala modlitební řetězec. Když operatér chtěl příští den ráno
přistoupit k operaci, krvácení se zastavilo.
Bylo to vyslyšení modliteb?
Krvácení se brzy obnovilo. Dnes vím,
že Ježíš by mě nemohl jinak donutit ke
kázni. Několik měsíců mě vozili denně
sanitkou ke speciálnímu ošetření na kliniku,
dostával jsem stále krevní konzervy.
Moje žena objednala pouť k Matce Boží
do Fatimy. Odmítl jsem, umřít bych mohl
také doma. Marlies ale na tom trvala, neustále
se modlila, já jsem dostal před odletem
dvě krevní konzervy.
Matka Boží musela přímluvu přijmout,
protože od té doby jsem už žádnou konzervu
nepotřeboval. Sice jsem začal připravovat
jako poděkování první přednášku o lékařsky nevysvětlitelných uzdraveních, ale
začal jsem znovu se svojí lékařskou praxí,
pohrdaje už tak výraznými Božími znameními.
Teprve když se v roce 2014 dostavila
velmi bolestivá poškození následkem ozáření na močovém měchýři spojená s krvácením
a když onemocněli a zemřeli na
rakovinu známí, začal jsem chápat Boží
znamení a vedení – buď vůle Tvá! – a dal
jsem se jako lékař do služby hlásání především
zázračných skutků Pána.
„Heiland“ (Spasitel) je odvozen od
staroněmeckého slova „heilant“, což znamená
uzdravovat. Uzdravující Ježíš stojí
ve středu zájmu, protože pořádám tyto
přednášky o uzdravování k větší slávě
Boží, abych oslavoval Boha, jenom jeho.
„Já jsem Hospodin, jenž tě uzdravuje.“
(Ex 15,26)
Ve Starém zákoně jsou nemoci a smrt
následky viny a hříchu, konečně hříchu
dědičného. Přesto se také zde ukazuje milosrdný
Bůh tím, že nám dává naději na
odpuštění hříchů a na uzdravení. V Žalmu
103 čteme: „Veleb Hospodina, má duše… nezapomínej na žádné z jeho dobrodiní...
jenž ti odpouští všechny urážky, jenž
tě léčí z každé nemoci.“
V Novém zákoně se zjevuje Bůh ve
svém Synu Ježíši Kristu jako uzdravující
Bůh na zemi. „Všichni, kdo měli nemocné
postižené rozličnými chorobami, mu
je při západu slunce přiváděli, on vkládal
ruce na každého z nich a uzdravoval je.“
(Lk 4,40) Jednoznačné poukázání na to,
jak důležité bylo pro Ježíše uzdravování
nemocných, a jak si v následujícím objasníme,
je důležité také v našich dnech.
Jak velmi bych si přál, aby v kázáních
a církevní praxi byly zázraky Ježíšových
uzdravení – které nejsou vůbec jenom symbolické,
ale opravdu skutečné – odpovídajícím
způsobem doceněny. Uzdravení se
dnes považuje za primární úkol moderní
medicíny – jaký základní omyl! Staří lékaři znali ještě rčení: „Medicus curat, Jesus
sanat“ (lékař léčí, Ježíš uzdravuje).
My lékaři jsme nástroji Božími, nic méně, ale také nic více!
Poslání moderní medicíny, práce vědců,
lékařská věda jsou částí stvoření Božího, které ještě není ukončeno. Abychom
si to ujasnili: Bez Božího působení by se
nemohla vyléčit ani tak malá zranění, jako
jsou odřeniny nebo řezné rány. Pak nastupuje
uzdravovací proces Boží léčivou silou.
Zázračná uzdravení, která se udála skrze
učedníky jako nástroje Ježíšovy, jsou
nápadnými svědectvími této božské léčivé síly, jak dosvědčuje Písmo: „Cestou
uviděl jednoho člověka od narození slepého.
Jeho učedníci se ho zeptali: »Rabbi,
kdo zhřešil, on, anebo jeho rodiče, že
se narodil slepý?« Ježíš odpověděl: »Ani
on, ani jeho rodiče nezhřešili, ale mají se
na něm vyjevit Boží skutky.«“ (Jan 9,1–3)
Jednoznačněji to nejde vyjádřit.
Zázračná uzdravení jsou tedy zjeveními živého Boha. Když sám Jan Křtitel,
strádající v Herodově žaláři, zapochyboval
o Ježíšově božství, dal mu Ježíš osobně
na vědomí, že právě zázračná uzdravení
jsou důkazy Boha: „Právě v té chvíli
uzdravil mnoho lidí z nemocí, od neduhů,
od zlých duchů a navrátil mnoha slepým
zrak. Potom odpověděl poslům: »Jděte
a vyprávějte Janovi, co jste viděli a slyšeli:
slepí vidí, chromí chodí, malomocní
jsou očišťováni a hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst.“
(Lk 7,21–22)
Ježíš věděl, že jeho pozemské poslání
skončí na Golgotě, požádal a zmocnil proto
učedníky, aby pokračovali v jeho zvěstování
slovem i činem (zázračnými uzdraveními!)
… „Svolal Dvanáct a dal jim sílu
a moc nade všemi zlými duchy a k léčení
nemocí. A poslal je hlásat Boží království
a uzdravovat.“ (Lk 9,1–2) „Oni pak vyšli
a všude kázali a Pán působil s nimi a slovo
dotvrzoval znameními, jež je doprovázela.“ (Mk 16,20)
Po staletí známe zázraky uzdravení.
Svatý Augustin podává zprávu o 70 zázračných uzdraveních během dvou let,
kdy byl biskupem v Hippo. Mnoho světců,
abychom vyjmenovali Františka z Assisi,
Antonína z Padovy, Ritu z Cascie ve
středověku, Otce Pia ve 20. století, uzdravovalo
za svého života a uzdravuje svojí
přímluvou také dnes.
Ve svých přednáškách o uzdravení
jsem vyprávěl o lékařsky a přírodovědecky
nevysvětlitelných, ale jednoznačně dokazatelných
uzdraveních z bezvýchodně
pokročilých rakovinových onemocnění,
o okamžitých uzdraveních z Parkinsonovy
nemoci, z oslepnutí, o uzdraveních malého
dítěte s těžkým onemocněním mozku
atd. Zázraky v Lurdech jsou lékařsky
analyzovány, zázraky uzdravení související
s Janem Pavlem II. jsou známy, jsou
to nepopiratelné důkazy pro to, že Ježíš
léčí také dnes.
Lékařská zkoumání eucharistických
zázraků z Lanciana a Lehnice jsou důkazy
pro Ježíšovu přítomnost v těle a krvi
v Nejsvětější Eucharistii. Právě v průběhu
mešní oběti se stávají působivá uzdravení.
Více víry, více důvěry, vytrvalá modlitba
a zpověď s odpuštěním by mohly způsobit
také dnes více zázračných uzdravení.
Existují objektivní doklady, že lékaři, kteří se modlí se svými pacienty, případně
za své pacienty, dosahují lepších výsledků
ve svém působení. Ježíšovo milosrdenství
a léčivá moc jsou nepřetržité, musíme
se snažit o to, abychom je ve zvýšené míře využívali k dobru mnoha nemocných
a trpících.
Z VISION 2000 – 4/2018 přeložil -mp
Vyšlo v časopise Světlo 6. ČÍSLO / XXVII. ROČNÍK
