Na slavnost Ducha Svatého byla v Šumné pouť. Mimo jiné zazněla již tradičně také myšlenka o sv. Josefovi, tentokrát na téma "Josef a jeho pokora".
Přestože se v Písmu sv. o pokoře sv. Josefa nedočteme, dá se usuzovat, že ji měl v poměrně velké míře. Z čeho tak můžeme soudit? Bůh mu několikrát změnil jeho plány přesně proti jeho očekávání. Právě v těchto situacích vidíme, že nezareagoval jako ten, kdo nemá pokoru, tedy jako pyšný, ale právě naopak. Pyšný by totiž byl zasažený ve své důležitosti: „Já jsem si to představoval jinak…“ U někoho to vyvolává reakci vzteku, u jiného sebelítost, malomyslnost, smutek, uraženost, nebo dokonce výčitky Pánu Bohu. Nic z toho u sv. Josefa nevidíme. On přijal Boží způsob jednání s ním tak, jak to přicházelo. Byl si vědom, že platí: ne já, ale Ty, Bože, rozhoduješ a já mám přijímat a ochotně plnit Tvou vůli.
Právě naše reakce v situacích, které jsou jinak, než jsme si představovali, promýšlejme, zda také dokážeme jednat s pokorou jako sv. Josef, a pokud v tom máme ještě rezervy, máme se od něho co učit.
Heslo k zapamatování:
V Josefovi svůj vzor mám,
Boží vůli přijímám.
Josef se svou pokorou
může nám být oporou.
