Krásné svědectví, jak Bůh řídí naše kroky v našich životech nám poslal náš dlouholetý spolupracovník Stanislav Jurčík, který píše, jak jemu konkrétně vstupuje Bůh do života na jeho pracovních cestách s kamionem.
V naší farnosti jsem nový. Do Bílovic jsem se přestěhoval před rokem a žije se mi tady moc dobře. Jsem velmi vděčný za naše kněze i jáhna Dominika. Vážím si jejich velkého úsilí zvláště v době pandemie. Nejvíce si vážím otevřených kostelů, které je možno kdykoliv navštívit... I toho, že když nemohly být mše sv., nebo jen ve velmi málem počtu, mohli jsme kdykoliv na faru pro sv. Přijímání.... Velké díky naší milí a obětaví otcové...
Pracuji jako řidič kamionu v mezinárodní dopravě. Rád bych se s Vámi rozdělil o svou zkušenost s "náhodami" na svých cestách. Velmi rád čtu životopisy světců. U mnohých z nich jsem vnímal velkou lásku k Eucharistii. Fascinovalo mě, že blízkost Ježíše tak krásně proměňuje, naplňuje nadějí, pokojem a hlavně láskou. U světců to vidíme zvlášť výrazně. Řekl jsem si, že to chci taky. A tak jsem začal vyhledávat Boží přítomnost v kostelích, kdekoliv jsem byl.
V Německu mají na některých odpočívadlech Autobahnkirche - dálniční kostely. Po celém Německu je jich asi 70. Některé jsou cca 1-2km od dálnice ve vesnicích. Tam se bohužel nedá zaparkovat kamion. Je fajn, že ty mé oblíbené-se svatostánkem, jsou na hlavních tazích, kudy se často projíždí. Jeden z nich je na A5 mezi Karlsruhe a Strassburgem(viz foto)
Takže kolem tohoto kostela projíždím vždy, když jedu do Francie nebo Španělska.
Jako řidiči kamionu máme dost přísné předpisy o dodržování doby jízdy. Můžeme pracovat - a zaměstnavatele to po nás vyžadují - 15 hodin denně. Tato pracovní doba je složená z 10 hodin čistého času jízdy + náklady, výklady, stání v kolonách a 45 min pauzy po 4,5 hodinách jízdy.
Je velmi pozoruhodné, že zmíněný dálniční kostel leží v takové vzdálenosti, že k němu téměř vždy stihnu přijet. Většinou je to např. odjetých 9h.55 min z 10 hod. možných. Ale nejinak je to i s jinými kostely např. u bavorského Augsburgu. Tento kostel mám obzvláště rád, strávil jsem u něj i v něm i několik víkendů. Mají tam v neděli 3 mše svaté, protože slouží i jako farní kostel. Úžasné je, ale i to, že je otevřený 24hod. denně a je v něm teplo. Pokaždé jsem k němu přijel z jiné strany, ale vždycky to vyšlo těsně před koncem 15.hodiny výkonu, nebo 10. hod. jízdy. Obojí je nutno dodržet. V opačném případě hrozí, v některých státech pokuty v řádu tisíců Eur.
Protože mám rád památky a zvláště ty sakrální, je-li to možné, navštěvuji kostely, katedrály, ale i obyčejné vesnické kapličky. Je pozoruhodné, jak často se mi stává, že zrovna trefím mši svatou, abych se mohl s Kristem setkat ve svatém Přijímání. Těch zvláštních "náhod" jsem za cca 10 let na cestách po Evropě zažil tolik, že nemohu věřit, že jsou pouhými náhodami. Bylo by jich na knihu.... Dnes už vím, že je to Bůh se svojí prozřetelností, který mi otevírá dveře a čeká na mne, aby mě přivítal, obejmul, povzbudil a posílil. Ví, že já jsem s Ním rád a On se na mne vždy těší. Dokáže všechno načasovat tak, aby to vyšlo.
V březnu jsem měl možnost strávit celou neděli(tu jedinou musíme povinně odpočívat) v Santiagu de Compostela a v dubnu v Římě. Na svých cestách jsem navštívil stovky, možná i tisíce kostelů a téměř vždy jsem nestačil žasnout, jak krásně si to Bůh zařídil. Často musím nechat kamion na okraji města v průmyslové zóně a dojít pěšky. Někdy 3, 5 ale i 10 km, to mi však nevadí. Setkal jsem se s mnoha úžasnými lidmi. Např. ve francouzském městě Soissons, se mě přišel zeptat jeden pán, zda jsem turista. Když zjistil, že jsem řidič kamionu, po mši sv. mě pozval k sobě domů na oběd. Nutno podotknout, že umím jen trochu německy a on si z němčiny ze školy téměř nic nepamatoval. Ale tehdy jsme si asi do 17 hod. povídali a řekli si téměř všechno, co jsme chtěli. Jak? Upřímně, ani sám nevím... Ale od té doby jsem jej asi 3x navštívil. Naposledy letos koncem března. Byl jsem zvědavý, zda ještě tento pohostinný pan žije.. Při našem prvním setkání před 5 lety mu bylo 77 let a když jsem jej viděl naposled, nebyl na tom zdravotně nejlépe. Mají v tom městě nádhernou gotickou katedrálu ze 12.století. Moc jsem si ji zamiloval, je nádherná. Protože bylo kolem 17hod.,šel jsem prvně do katedrály, aby mi ji nezavřeli. Jaké bylo moje překvapení, že jsme se s Dominikem potkali u vstupu do katedrály! Jak úžasná radost..... No řekněte sami. Náhoda? Určitě ne, Boží prozřetelnost.
Buď Bohu chvála.
Stanislav Jurčík
