Růženec nás může naučit ctnostem poslušnosti, pokory a odloučení. I když je růženec především modlitbou, která nás přivádí blíže k Bohu, může se také nazvat "kazatelem" a učí nás napodobovat ctnosti.
O. John Proctor ve své knize
Průvodce růžencem pro kněze a laiky vysvětluje, jak je růženec "
kazatelem i učitelem." Jako učitel mi říká, čemu mám věřit; jako kazatel mi dává najevo, co mám dělat ...
Vede člověka k poznání Kristova života a pak k následování jeho způsobů, praktikování jeho ctností, napodobování jeho života mezi lidmi."
Nejenom že nás to učí ctnosti prostřednictvím meditace o životě Ježíše Krista, ale také prostřednictvím života Panny Marie: "
Růženec nám na naše povzbuzení zjevuje Marii jako vzor všech ctností."
Proctor především navrhuje tři ctnosti, které se můžeme všichni naučit modlitbou růžence.
1. POKORA
V tajemstvích růžence se zjevuje pokora a proniká každý desátek. Pokora je základem naší duchovní stavby, bez které by se náš vnitřní chrám zhroutil.
Najdete ji v každém desátku.
Vtělení je tajemstvím nejhlubší pokory - Nejvyšší se stává nejnižším, Největší nejmenším, Nejmoudřejší dítě, Mocný Bůh slabým dítětem ...
V bolestných tajemstvích je to všechno pokora - od zahrady po Golgotu, jeden dlouhotrvající, nepřerušovaný čin nejhlubší pokory a ponížení.
I při triumfech, které si připomínáme ve slavných tajemstvích, meditujeme o povýšení Pokorného. I Maria se nám po celou dobu zjevuje jako pokorná "služebnice Páně".
2. POSLUŠNOST
Ctnost, které se často těžko učíme, je poslušnost, a ta se také objevuje v celém růženci.
Poslušnost, dvojitá ctnost pokory, která se s ní rodí se stejnou matkou, roste s ní, získává nebo ztrácí sílu, umírá nebo s ní žije - poslušnost je pro růžencové tajemství nenahraditelná.
Náš Pán přišel - proč? "
Abych konal tvou vůli, můj Bože." "
Ne má vůle, ale tvá ať se stane," bylo mottem božského života na zemi.
3. ODLOUČENÍ
Další ctností, která se zdůrazňuje v celém růženci, je odloučení, nepřipojení k pozemským věcem.
Odloučení a chudoba ducha. "
Blahoslavení chudí v duchu," řekl Ježíš, ale předtím, než to kázal slovem, kázal to příkladem života.
Stáj, poslušná matka, pracující pěstoun, chudý dům, učedníci, kteří byli lidsky nedokonalí, nahota na kříži, pohřeb v zapůjčeném hrobě. Toto vše, co si získalo srdce svatého Františka, určitě znamenalo vyznání a věrnost Matce Boží.
Zdroj: aleteia
Převzato z
https://www.verim.sk/,
článek naleznete
zde.
