Španělská biskupská konference uvedla, že dynamika "vnímání", ani jiné východní meditační techniky nelze pokládat za "náležité křesťanské" praktikování modlitby.
Komise pro doktríny schválila v dubnu 2019 doktrinální orientaci na křesťanskou modlitbu pod názvem "
Po Bohu žízním, po Bohu živém". Dokument byl oficiálně publikován v září 2019.
V biskupském dokumentu se projednává "
povaha a bohatost modlitby a duchovní zkušenost, zakořeněná v křesťanském zjevení a tradici". Dokument nabízí "
kritéria rozlišování těch prvků ostatních rozšířených náboženských tradic, které nemohou být začleněny do křesťanského praktikování modlitby". Biskupové zdůrazňují zejména to, že "
žízeň po Bohu sice provází každého člověka, ale současná kultura a společnost, charakterizovaná sekulární mentalitou, zabraňuje kultivaci duchovnosti a všemu, co vede k setkání s Bohem."
"
Rytmus našeho života, poznamenán aktivismem, soutěživostí a konzumismem, vede k prázdnotě, stresu, úzkosti, frustraci a nedaří se mu uplatnit prostředky, které svět nabízí k dosažení štěstí", píší biskupové. V kontextu tohoto "
nemálo lidí pociťuje naléhavou touhu po tichu, pokoji a vnitřní vyrovnanosti". Zároveň však biskupové upozorňují, že "
jsme svědky vzkříšení duchovnosti, která reaguje na "požadavek" po emocionálním blahu, rovnováze osobnosti, radosti ze života, či vyrovnanosti při řešení problémů".
Tato spiritualita, říkají biskupové, je příliš často "
chápána jako kultivování nitra člověka, aby tak našel sám sebe, ale nevede k Bohu. Pro dosažení tohoto účinku se mnoho lidí - i tací, co vyrůstali v křesťanském prostředí - uchyluje k meditaci, modlitebním technikám a metodám, které mají svůj původ v náboženských tradicích mimo křesťanství a mimo bohatého duchovního dědictví církve".
"
V některých případech je toto doprovázeno opuštěním katolické víry, i když nevědomým. V jiných případech lidé zkoušejí tyto metody začlenit jako 'doplněk' ke své víře ve snaze dosáhnout intenzivnější zážitek. Tato asimilace se opakovaně děje bez náležitého rozlišování kompatibility daného prvku s křesťanskou vírou, s antropologií, která se z ní odvozuje a s křesťanským poselstvím o spáse", pokračují biskupové a dodávají, že "
v mnoha sférách naší společnosti je touha po nalezení vnitřního pokoje podporována šířením meditací, inspirovaných zen-buddhismem. Podstatou techniky zen je upokojení člověka do takové míry, že se uvede do jednoty jeho myšlení s celým jeho bytím. Meditační techniky odpovídají pojmu "vnímání" na západě."
Techniky, které se soustřeďují na sebe, ovšem "
mohou jen těžko být kompatibilní s křesťanskou modlitbou, v níž nejdůležitější věcí je božstvo, zjeveno v Kristu. Tyto meditační techniky, jako je i vnímání, se snaží svůj náboženský původ ukrýt a šířit prostřednictvím hnutí, které se mohou popsat jako 'new age', protože jsou navrženy jako alternativa ke křesťanské víře ". Biskupové vysvětlují i to, že takové techniky si často nevšímají rozdíl "mezi 'já' člověka a tím, co je mimo něj; mezi posvátným a profánním; mezi božím a stvořeným a vyznačují se i tím, že nerozpoznají tvář křesťanského Boha jako Osoby.
Zdroj:
https://catholicherald.co.uk/, 24. 9. 2019
Převzato z
www.lifenews.sk/,
článek z 9. 5. 2021 naleznete
zde.
