Bl. Alžběta Canori Mora a její proroctví - 100 let před zjevením ve Fatimě

Solar eclipse, Luc Viatour, CC BY-SA 3.0, /en.wikipedia.org

Vydání brazilského časopisu Catolicismo z května 2002 přineslo článek o soukromých zjeveních bl. Alžběty Canori Mora. Protože se tato prakticky neznámá zjevení pozoruhodně propojují se zjeveními ve Fatimě, rozhodl se web TPF přetisknout klíčové výňatky z tohoto článku.

Sto let před Fatimou obdržela blahoslavená Alžběta Canori Mora zjevení připomínající ta, jež Naše Paní poskytla třem pasáčkům v Portugalsku v roce 1917. Její prorocká zjevení jsou důvodem pro střízlivou úvahu a velkou naději v nadcházející Boží vítězství.

Blahoslavená Alžběta Canori Mora se narodila v roce 1774 a žila v Itálii až do své svaté smrti v roce 1825. Na pokyn svého zpovědníka sepsala svá zjevení, jež naplnila stovky stránek zápisníku. Dnes jsou tyto rukopisy bezpečně uchovány v archivech Otců trinitářů v San Carlinu v Římě.

Když se kopie těchto rukopisů dostala do rukou pracovníkům časopisu Catolicismo, bylo kvůli jejich případnosti a důležitosti nevyhnutelné napsat článek. Zde vidíme již na počátku 19. století, že Bůh varuje lidstvo ohledně nadcházejícího velkého trestu a nutnosti modlitby a pokání, a také předpovídá konečné vítězství Svaté Církve. Přesně tohle řekla Naše Paní třem pasáčkům ve Fatimě v roce 1917.

My nyní prezentujeme tato zjevení v duchu obezřetné zbožnosti a připomínáme trvalé napomenutí Církve neoddávat se jednostrannému a přehnanému zájmu o zjevení a mystické fenomény. Avšak pokorná a obezřetná úvaha nad slovy blahoslavené Alžběty Canori Mora vrhá cenné světlo na naši chaotickou dobu a dává nám velkou naději na lepší budoucnost.

Když papež blahoslavený Pius IX. autorizoval případ Alžběty Canori Mora ke kanonizaci, byly všechny její spisy po léta velmi úzkostlivě zkoumány kvůli naukovým omylům, aby se zajistila ochrana proti nebezpečí nechat se svést falešným mystikem. Církevní cenzor ustanovený Svatým stolcem vydal svůj oficiální soud 5. listopadu 1900. Konstatoval, že „zde není nic proti víře a dobrým obyčejům a nebyla nalezena žádná nauková novota nebo odchylka“. Alžběta Canori Mora byla beatifikována v roce 1994.

Krize v Církvi

Na Štědrý večer 1813 byla Alžběta ve vytržení přenesena na místo zářící světlem. Zde viděla nespočet svatých v adoraci před skromným žlabem. Ježíšek jí mile naznačil, aby přistoupila, ale když přišla blíž, viděla, že je nasáklý Svou vlastní Krví. „Jen myšlenka na to mě naplňuje hrůzou,“ napsala. „Zároveň jsem však pochopila, že důvodem pro takové prolévání krve byly zlozvyky mnoha kněží a řeholníků, kteří se v životě nechovají dle svého stavu, a špatná výchova poskytovaná dětem ze strany jejich otců, matek a dalších, jimž byla tato povinnost svěřena. Oni, kteří by měli zvětšovat ducha Páně v srdcích druhých svým dobrým příkladem, Jej na místo toho smrtelně pronásledují svým špatným chováním a učením.“

Blahoslavená Alžběta obdržela mnoho dalších zjevení týkajících se ničivého zmatku a úpadku, do nějž katolíci, laici i duchovní, upadnou. Vypráví, že 24. února 1814 „..viděla mnoho služebníků Páně, kteří se olupují navzájem a zuřivě trhají posvátná roucha. Viděla jsem posvátné oltáře vypleněné samotnými služebníky Božími.“

Podobně, když se 22. března 1814 modlila za Svatého otce, viděla jej „...obklopeného vlky, kteří osnovali spiknutí k jeho zradě...Viděla jsem Sanhedrin vlků, kteří obklopovali papeže (Pia VII.), a dva plačící anděly..., když jsem se jich ptala, proč jsou smutní a bědují, podívali se na Řím očima plnýma soucitu a odpověděli:´Ubohé město, nevděční lidé, Boží spravedlnost vás ztrestá.´“

16. ledna 1815 jí andělé ukázali „mnoho duchovních, kteří pronásledují Ježíše Ukřižovaného a Jeho svaté Evangelium pod pláštíkem konání dobra... Jako zuřiví vlci pletichaří, aby svrhli vůdce Církve z jeho trůnu.“ Pak jí bylo dovoleno vidět strašlivé rozhořčení, jaké tito vlci vyvolali u Boha. „V hrůze jsem nad sebou viděla spalující blesky Boží spravedlnosti. Viděla jsem budovy hroutící se v ruinách. Města, regiony a celý svět upadl do chaosu. Člověk neslyšel nic než nespočet slabých hlasů volajících po slitování. Nespočet lidí bude zabito.“

Nejvíce jí děsil Boží hněv. Viděla Jej „krajně rozhněvaného na ty, kteří Jej pronásledují. Jeho všemohoucí ruce držely planoucí blesky, Jeho tvář se skvěla rozhořčením a samotný Jeho pohled by stačil, aby spálil celý svět.“ Toto vidění trvalo jen okamžik, načež si vzpomněla, že „kdyby trvalo ještě chvíli, jistě bych zemřela.“

Pokud jde o její vidění ze 7. června 1815, psala o „divokých vlcích v rouše beránčím, vytrvalých pronásledovatelích Ježíše Ukřižovaného a Jeho nevěsty Svaté Církve...Viděla jsem zmítat se celý svět, zvláště město Řím. Jak jen mohu vylíčit, co jsem viděla ze Svatého kolegia?

Kvůli protikladným naukám byli, spolu se světským klérem, rozptýleni, pronásledováni a vražděni bezbožnými... Normální klérus netrpěl úplným rozptýlením, ale byl také decimován. Nespočet mužů všech stavů zemřelo v tomto hromadném zabíjení, ale ne všichni byli zatraceni, protože mezi nimi byli i ti, kteří byli slušných obyčejů, a jiní svatého života.“

Přestává slitování pro svět

Na Vánoce 1816 viděla blahoslavená Alžběta Naši Paní, která se jevila nesmírně smutná. Když zjišťovala proč, Naše Paní odpověděla: „Pohleď, má dcero, na tak velikou bezbožnost.“ Blahoslavená Alžběta pak viděla „odpadlíky bezostyšně se snažící vyrvat jejího Nejsvětějšího Syna z jejího náručí. Když Matka Boží čelila takovému pobouření, přestala žádat slitování pro svět a namísto toho požadovala od Věčného Otce spravedlnost. Oděný ve Své neúprosné Spravedlnost se obrátil ke světu.“

„V tuto chvíli se celá příroda začala otřásat, svět ztratil svůj normální řád a byl naplněn nejstrašnější představitelnou pohromou. Bude to něco tak hrozného a otřesného, že to svět přivede do nejhlubších hlubin sklíčenosti.“

Na svátek svatého Petra a Pavla 29. června 1820 viděla svatého Petra sestupovat z nebe oblečeného v papežských rouchách a obklopeného legií andělů. Se svou biskupskou berlou učinil velký kříž nad celým světem a rozdělil jej do čtyř čtvrtin. V každé z těchto čtvrtin pak dal vzniknout stromu klíčícímu novým životem. Každý strom byl ve tvaru kříže a byl obklopen nádherným světlem. Všichni dobří laici a řeholníci se utekli k ochraně pod tyto stromy a byli ušetřeni toho ohromného trestu. „Běda! Běda těm nedbalým řeholníkům, kteří pohrdají svými svatými řeholemi. Všichni zahynou ve strašlivém trestu spolu se všemi, kteří se oddají zhýralosti a následují falešné zásady své zavrženíhodné současné filozofie!“

„Obloha na sebe vzala chorobně modrou barvu, která děsila každého, kdo se na ní podíval. Všude vál temný vítr. Vzrušený a truchlivý jekot naplnil atmosféru jako strašlivý řev divokého lva a rozléhal se nad celou zemí v ozvěnách, z nichž tuhla krev.“

„Všichni lidé a zvířata byli plní hrůzy. Celý svět se zmítal a každý nemilosrdně zabíjel jeden druhého...“

„Až tento krvavý boj nadejde, Boží ruka pomsty dopadne na tyto osudem předurčené a se Svou všemohoucností bude trestat pyšné za jejich nerozvážnost a nestydatou drzost. Bůh použije síly temnoty, aby vyhladil tyto sektářské, zavrženíhodné a zločinné lidi, kteří pletichaří, aby vymýtili katolickou Církev, naši Svatou Matku, tím, že Ji vytrhnou z jejích nejhlubších kořenů a zahodí ji na zem.“

Bůh se jim bude smát

„Bůh se bude smát jejich zlobě a pouhým mávnutím Své všemohoucí pravé ruky ztrestá zlé. Silám zla bude dovoleno opustit peklo a ohromné davy démonů vpadnou do celého světa. Způsobí velkou zkázu, čímž vykonají příkazy Boží spravedlnosti, jimž jsou také podřízeny. Budou trestat majetek lidí, města, bídná velkoměsta, paláce, domy a vše, co na zemském povrchu existuje, přesně do té míry, jak Bůh nařídí...“

„Bůh dovolí, aby byli zlí lidé krutě trestáni nelítostnými démony, protože se dobrovolně podřídili ďáblovi a přidali se k němu v jeho útoku na Svatou katolickou Církev...“

„Viděla jsem hrozivé vězení, peklo. Zde jsem viděla démony, kteří budou vypuštěni na zemi, aby všude vykonali svou zlou zkázu. Budou decimovat každé místo, kde byla praktikována modloslužba, do takové míry, že po něm nezbude žádná stopa.“

Začíná velká obnova

Ne všechno však skončí v této smrti a zničení. Po těchto očistných trestech viděla svatého Petra vrátit se na majestátním papežském trůně spolu se svatým Pavlem, který procházel světem a spoutával démony a přiváděl je před svatého Petra, který je uvrhával zpět do temného podzemí, odkud vyšli. „Pak se nad světem rozprostřela ohromná nádhera, aby ohlásila smíření Boha s lidstvem.“

Malé stádo věrných katolíků, kteří našli útočiště pod stromy, bude přivedeno před svatého Petra, který „vybere nového papeže. Celá Církev bude znovu uspořádána podle skutečného příkazu svatého Evangelia. Budou znovu ustaveny řeholní řády a domovy křesťanů se stanou domovy prodchnutými vírou.“

„Tak velké bude nadšení a zápal pro slávu Boží, že vše bude podporovat lásku k Bohu a bližnímu. V okamžení bude nastoleno vítězství, sláva a čest katolické Církve. Bude všemi velebena, uctívána a obdivována. Všichni se rozhodnou Ji následovat a uznají Kristova Náměstka jako Nejvyššího pontifika.“

Počátkem roku 1821 jí Náš Pán řekl: „Obnovím svůj lid a svou Církev. Pošlu horlivé kněze, aby hlásali mou Víru. Vytvořím nový apoštolát a pošlu Ducha Svatého, aby obnovil svět. Obnovím řeholní řády skrze nové a vzdělané reformátory. Oni všichni budou mít ducha mého oblíbeného syna Ignáce z Loyoly. Poskytnu své Církvi nového pastýře, který je učený, svatý a plný Mého Ducha. Se svatým zápalem obnoví Mé stádo.“

„Řekl mnoho dalších věcí o této obnově. Mnoho panovníků bude podporovat katolickou Církev a budou pravými katolíky a složí své žezlo a korunu k nohám Svatého otce a Náměstka Ježíše Krista. Mnohá království opustí své omyly a vrátí se do náručí katolické Víry. Celé národy se obrátí a uznají Víru Ježíše Krista za pravé náboženství.“

Blahoslavená Alžběta a naše doba

Ačkoliv Alžběta Canori Mora zemřela 5. února 1825, její zjevení se zdají směřovat spíše k naší době než k její vlastní. Člověk 19. století by měl potíže uvěřit, že by lidstvo kleslo tak hluboko, jak nyní kleslo, a tudíž by nepochopilo vážnost jejích předpovědí. Navíc, zjevení blahoslavené Alžběty vytvářejí zajímavý doplněk k fatimskému poselství, protože obojí hovoří o apostazi a hříšnosti, které provokují Boží hněv, aby přinesl tresty a univerzální zničení, a obojí slibují totéž obrácení a obnovu Církve.

Spolu nám tyto dva soubory prorockých zjevení, ačkoliv jsou oddělené takřka stoletím, slouží, aby nám pomohly vytrvat s důvěrou v chaotických a zlých časech, v nichž žijeme.

Zdroj: tfp.org/a-century-before-fatima-providence-announced-a-chastisement /
Zdroj: The American Society for the Defense of Tradition, Family and Property

Překlad: D. Grof

Převzato z https://www.facebook.com/andrea.galkova.56.

Andrea GalkovaMedjugorje, 26. 4. 2021
2mcit6fe.S fdubnpao fvidn 2shhtgn2f:oorelhd4d2

Také lze najít na https://doverujem-a-verim.blogspot.com, 10. 6. 2019

http://rexcz.blogspot.com, 11. 7. 2016

a životopis Bl. Alžběty Canori Mora
https://revue.theofil.cz/krestanske-osobnosti-detail.php?clanek=2410, 10.10. 2016

Bl. Elisabeth Canori Mora, volné dílo, en.wikipedia.org

Sdílet

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Kázání z Vranova nad Dyjí 14.4.2024 (3. neděle velikonoční)
::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2018 část 24. ()
::	P. Metoděj Slavíček - Promluvy 3 (záznam promluv)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 7.4.2024 (2. neděle velikonoční)
::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2018 část 23. ()