V modlitbě sv. růžence najdeme sílu, pomoc, ale i úlevu a objasnění životních situací, ve kterých se nacházíme. Její význam a hodnota se nedá ničím jiným nahradit. Květen je měsícem posvátného růžence. Velký ctitel P. Marie, sv. Ludvík Maria Grignion, říká:
"Maria je nejrychlejší cesta k Ježíši." Zároveň vyzýval lidi, aby se každý den modlili růženec. "Nic neposiluje Boží království v nás víc, než rozjímavá modlitba růžence."
Růženec je biblickou modlitbou:
Otčenáš dal apoštolům Ježíš jako vzor každé modlitby. V modlitbě
Zdrávas se spojují dvě biblické scény. První je pozdrav od anděla: "
Zdrávas (Maria), milosti plná, Pán s tebou" (Lk 1,28). Druhou je odpověď Alžběty na Mariin pozdrav: "
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého" (Lk 1,42). Modlitba
Zdrávas se původně skládala pouze z těchto dvou vět. Až dva kartuziánsští mniši přidali jméno Ježíš a k němu různé invokace (zvolání) ze života Ježíše a Marie.
Středem modlitby Zdrávas je jméno Ježíš. Proto můžeme růženec nazvat kristocentrickou modlitbou, čili zaměřenou na Krista. Zásadní věc ve vývoji růžence udělal dominikán bl. Alan de la Roche, který 150 Zdrávasů rozdělil na 15 desátků a ty na tři skupiny, což byl jakýsi zárodek růžence radostného, bolestného a slavnostního. Až v 16. století papež Pius V. definoval růženec a schválil i druhou část:
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás ... Od té doby se modlitba růžence už neměnila. Poslední změnu provedl sv. Jan Pavel II., když v roce 2002 zavedl růženec Světla, obsahující tajemství Ježíšova veřejného působení. Podle legend Panna Maria odevzdala růženec sv. Dominikovi. Ale tato skutečnost není historicky potvrzena, ale je jisté, že dominikáni byli a jsou nejhorlivější ohlašovatelé a šiřitelé modlitby růžence.
Růženec je rozjímavá modlitba, zaměřená na uvažování nad Božím slovem. Zároveň je to modlitba, kterou si uctíváme Pannu Marii. Svatý Dominik byl velkým mariánským ctitelem a také byl fascinován Božím slovem. V tomto smyslu ho můžeme považovat za duchovního původce modlitby růžence. Sv. Jan Pavel II. nás povzbuzuje:
"Církev této tradiční modlitbě vždy připisovala mimořádnou sílu a jejímu společnému a vytrvalému odříkání svěřila ty nejtěžší problémy ... V dobách, kdy samotné křesťanství bylo v ohrožení, síle růžence přičítáno vysvobození z nebezpečí a růžencová Panna Maria byla oslavována jako zprostředkovatelka záchrany ... Naše naléhavá prosba adresovaná Matce Boží přes Zdrávas stojí na důvěře, že její mateřská přímluva v Srdci Syna zmůže všechno."
Mohli bychom uvést citace o vztahu k růženci u mnohých svatých. Ale stačí, když řekneme, že růženec pomáhá, stát se svatým. Nezapomínejme také na slova P. Marie z Fatimy:
"Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí! Ale modlete se růženec, dělejte pokání a zasvěťte se mému Neposkvrněnému Srdci ... Denně se modlete růženec, abyste vyprosili světu mír a konec války."
Sestra Lucie z Fatimy o růženci řekla:
" Odkdy dala P. Marie modlitbě růžence tak velkou moc, neexistuje žádný materiální ani duchovní, žádný národní ani mezinárodní problém, který by se nedal vyřešit růžencem a našimi oběťmi."
Vírou v tyto pravdy žily již mnohé generace obyčejných, upřímně věřících lidí, kteří přes modlitbu růžence svěřovali P. Marii své životy, starosti, radosti, trápení.
Udělejme tak i my.
S. Stolárik, biskup
Převzato z:
List kráľovnej pokoja, č. 10, uveřejněno: září 2020
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 27. 4. 2021 naleznete
zde.
