Při jednom ze zjevení sv. Mechtildě se jí Nejsvětější Panna ukázala s andělským pozdraven Ave Maria napsaným zlatými písmeny na srdci. Sv. Mechtilda v té době uvažovala, jakou modlitbou by nejvíce potěšila Matku Boží.
Během tohoto zjevení jí Panna Maria vysvětlila význam modlitby Zdrávas Maria ...
Jednoho dne, když se sv. Mechtilda modlila a pokoušela se přijít na slova, jakými by mohla vyjádřit svou lásku k Nejsvětější Panně ještě lépe než předtím, upadla do extáze.
Panna Maria se jí zjevila s andělským pozdraven napsaným zlatými písmeny na jejím srdci a řekla jí: "
Má dcero, chci, abys věděla, že nikdo mě nemůže potěšit víc než tím, že mě pozdraví pozdravem, kterým mě Nejsvětější Trojice pozdravila a kterým jsem byla povýšena k důstojnosti Boží Matky."
Slovem ZDRÁVAS (AVE), kterým je jméno Eve, Eva, mi bylo zvěstováno, že mě Bůh ve své nekonečné moci zachránil před vším hříchem a utrpením, kterému byla vystavena první žena.
Jméno MARIA, což znamená paní světla, dokazuje, že sám Bůh mě naplnil moudrostí a světlem, jako zářící hvězdu, aby rozsvítil nebesa a zem.
Slova "MILOSTIPLNÁ" mi připomínají, že Duch Svatý na mě přenesl tolik milostí, že sama je mohu v hojnosti dát těm, kteří o ně prosí prostřednictvím mé přímluvy.
Když se lidé modlí "PÁN S TEBOU", obnovují mou nepopsatelnou radost, když se věčné slovo ztělesnilo v mém lůně.
Když mi říkáš "POŽEHNANÁ JSI MEZI ŽENAMI", chválíš Boží milosrdenství, které mě vyneslo do tohoto vysokého stupně štěstí.
A na slova: "POŽEHNANÝ PLOD ŽIVOTA TVÉHO, JEŽÍŠ", se celé nebesa radují se mnou, že mohou vidět mého Syna Ježíše zbožňovaného a oslaveného za to, že zachránil lidstvo.
Benediktinka sv. Mechtilda se narodila v roce 1240 nebo 1241 na hradě v Helftě, poblíž Eisleben v Sasku jako hraběnka a sestřenice německého císaře. Zemřela v cisterciáckém klášteře v Helftě 19. listopadu 1298. Pocházela z jedné z nejušlechtilejších a nejsilnějších durynských rodin. Její sestra byla svatá a slavná abatyše sv. Gertruda von Hackenborn. Někteří spisovatelé se domnívají, že Mechtilda von Hackeborn a Mechtilda von Wippra byly dvě odlišné osoby, ale protože baroni z rodu Hackeborn byli i pány z Wippy, bylo zvykem, že členové této rodiny si vzali obě jména. Narodila se jako velmi slabé dítě, takže služky se bály, že by mohla hned zemřít. Vzaly ji okamžitě ke knězi, který se právě připravoval na mši. Byl to člověk s pověstí velké svatosti a po křtu dítěte řekl tato prorocká slova: "
Co se bojíte? Toto dítě určitě nezemře, ale stane se svatou řeholnicí, skrze kterou bude Bůh dělat mnoho zázraků a její dny skončí ve vysokém věku." Když měla sedm let, vzala ji matka na výchovu do kláštera ke starší sestře Gertrudě, v té době řeholnice v klášteře Rodardsdorf. Mechtilda byla tak okouzlená klášterem, že naléhala na rodiče, aby jí dovolili do něj vstoupit. Rodiče na toto velké naléhání ustoupili. Intelektově i tělesně obdařena, udělala Mechtilda pozoruhodný pokrok v ctnostech a studiích.
O deset let později (1258) tedy následovala svou sestru v duchovním povolání, která nyní působila jako abatyše v klášteře v Helftě, který získala jako majetek od bratrů Louise a Alberta. Mechtilda už jako řeholnice byla typická svojí pokorou, horlivostí a extrémní laskavostí, která ji charakterizovala již od dětství a která, jako i zbožnost, se zdála být dědičná v jejím rodě. Ještě jako velmi mladá stala se cennou pomocnicí Gertrudy, která ji pověřila dirigováním sboru. Mechtilda byla na tento úkol plně připravena, když ji v roce 1261 Bůh povolal k péči o toto pětičlenné dítě - sbor, který byl předurčen k tomu, aby klášter v Helftě proslavil. Nadaná Mechtilda s krásným hlasem byla známa zvláštním hudebním talentem, což jí přineslo přívlastek "
Domna cantrix." Celý svůj život zastávala tento post, přičemž vedla sbor s neúnavnou horlivostí. Božská chvála byla skutečností jejího života, jako je její kniha. V tomto nikdy nebyla unavená, navzdory jejímu trvalému a vážnému fyzickému utrpení. V jejích zjeveních ji Kristus označuje jako "
svého slavíka". Mechtilda byla přirozeně i nadpřirozeně bohatá, vždy milostivá, milá ke všem, kteří přišli do okruhu její svatosti a okouzlující osobnosti. Není divu, že tato panna se snažila skrývat svůj zázračný život. Duše, které hledaly útěchu nebo cestu za světlem, vyhledávaly její rady. Učení Dominikáni s ní konzultovali různé duchovní záležitosti.
Když sv. Mechtilda umírala, modlila se velmi horlivě k Marii za klášter a sestry jejího společenství a tehdy si Panna Maria vzala její ruku do své, přičemž naznačila, že od ní přijala prosbu o péči o klášter. Náš Pán dal Mechtildě náhrdelník nádherné krásy se třpytícími se drahokamy, který přestavoval slávu věčnosti v Jeho Nebeském Království. Tělo svaté Mechtildy se nachází stále v Helftě, ačkoli přesné místo není známo. Památka na tuto světici se slaví 19. listopadu.
Zdroj:
https://modlitba.sk/?p=11567, 30. 12. 2017
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 22. 4. 2021 naleznete
zde.
