Kardinál Comastri o zrazení Pána a úloze Panny Marie během umučení
S radostí prezentujeme čtenářům meditace kardinála Angela Comastriho (79), emeritního arcikněze Baziliky sv. Petra.
Tento tichý a laskavý kardinál se stal známým během pandemie každodenní modlitbou růžence u baziliky sv. Petra, když prosil Pannu Marii o pomoc a ukončení krize koronaviru.
Loni v dubnu doslova s pláčem prosil nebeskou Matku a předkládal jí agonii mnoha lidí ve světě a ukazoval nám, jak se obracet na Boží Matku v dobách soužení.
Svými pokornými a důvěryplnými slovy se vryl do srdcí mnoha lidí. V době prázdných kostelů byl kardinál Comastri trvalou přítomností Církve pro svět.
Ale kardinál projevoval současně i intelektuální sílu a odvahu. V meditaci při růženci v květnu například vysvětlil, že musíme znovu obnovit odvahu sv. Františka z Assisi, který v r. 1219 šel k sultánovi do Egypta a "pozval ho uvěřit v Ježíše":
"Všichni bychom měli mít takovou odvahu a stát se misionáři až po oběť života," řekl kardinál. Připomněl nám, že Duch Svatý nás inspiruje, abychom byli odvážnými svědky:
"Když Duch Svatý vstupuje do našich srdcí, naplňuje nás ohněm. Naplňuje nás láskou, abychom vyšli ven a stali se odvážnými misionáři dokonce až po prolití krve z lásky k Ježíši."
Při jiné příležitosti zasvětil při růženci i Itálii a svět Neposkvrněnému Srdci Panny Marie:
"Ó Neposkvrněná Maria,
jako tvé děti tobě zasvěcujeme svůj život, svou rodinu, naši Itálii a celý svět.
Ó Maria, neustále námi disponuj podle svého Srdce. A v poslední den nás uvítej ve svém náručí, prezentuj nás Ježíšovi a řekni mu: ,Toto jsou moje děti.'
Potom bude naše duše jásat a náš ráj se začne. A bude to Magnificat Bohu s tebou, ó Maria, Neposkvrněná Matko."
Ve světle tohoto katolického svědectví je přímo symbolické, že 22. března zákaz individuálních mší svatých v bazilice sv. Petra, který způsobil takové rozhořčení mezi kardinály a biskupy, přišel až po emeritovaní kardinála Comastriho.
V následujícím textu na Květnou neděli italský kardinál uvažuje o zradě a slabosti Pánových učedníků, jakož i o zářivém příkladu pokory a dobroty Panny Marie:
"Tak tady je odhodlání a závazek určený pro každého - buďte jako Maria. Jednejte pokorně a tak jako ona ho následujte na jeho křížové cestě. Je to cesta Božího triumfu a našeho vlastního vítězství. ...
Ať je nám to inspirací.
Vítěz je ten, kdo dá i svůj život za druhé, ne ten, kdo ho bere.
Cesta, kterou ukazuje Kristus, se vyhýbá moci, vede ke kříži - toto je triumf Boha. Napodobujme chování Marie - buďme pokorní a spolu s ní následujme Pána na cestě kříže. V tom spočívá i naše vítězství.
Byla doba, kdy lidé často zpívali Christus vincit, Christus regnat !, což znamená "Kristus vítězí, Kristus kraluje!" Ale co je Boží vítězství?
Je určitě velmi odlišné od toho, co si my představujeme.
K pochopení způsob Božího vítězství meditujme význam některých současných okolností. V první řadě se podívejme na to, jak se chovají masy. Masy křičí, zpívají, modlí se! Ale ony jsou vždy nevyzpytatelné. V jeden den zpívají chvály a druhý den vykřikují rouhavá slova. V jeden den tleskají rukama, druhý den nimi bijí druhé. Masy jsou hrozivé - jsou příliš vrtošivé a náladové.
A co víra? Jaká je naše reakce na Kristovo volání?
Modlitba nestačí. Chodit na mše nestačí. Ani skutky milosrdenství nestačí, abychom byli křesťany.
Ježíš řekl: "Kdo vytrvá do konce, bude spasen" (Mk 13,13).
A znovu:
"Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro Boží království" (Lk 9:62).
Praví křesťané jsou ti, kteří kráčejí v Kristových šlépějích den co den s věrností a vytrvalostí!
Ale jaký je Kristův způsob?
Podívejme se na jeho chování. Ježíš odmítl satana, když ho pokoušel mocí. Ježíš odmítl satana, protože Bůh nevítězí takovým způsobem!
Ježíš utekl, když ho lidé chtěli prohlásit za krále po jeho zázraku rozmnožení chlebů. Ježíš utekl, protože Bůh nechce vítězit takovým způsobem!
Ježíš pokáral Petra, když se pokoušel odvrátit ho od cesty do Jeruzaléma. Namísto toho Ježíš rozhodně kráčel směrem k Jeruzalému vstříc svému kříži, protože toto je Boží cesta, cesta jeho triumfu!
A dnes pozorujeme Ježíše vstupujícího do Jeruzaléma.
Přišla jeho hodina, dlouho očekávaná hodina! Jeví se pokorný, dobrotivý, klidný a očividně slabý. Tímto způsobem nás Ježíš učí, že dobrota je největší silou světa. Opravdu silní lidé jsou dobří lidé. Skutečně silní lidé jsou ti, kteří porazili násilí ve svém nitru. Vítězové jsou ti, kteří odevzdávají svůj život za druhé a ne ti, kteří berou život jiným lidem. Vzali jsme si Ježíšovu lekci k srdci? Kráčíme takovým způsobem, jak on? Poznáváme se v rozhodnutích, jaké dělal on?
V pašijích není přítomen pouze Ježíš.
Jsou tam i jiné postavy, které mají markantní vztah k Ježíši. První je Pontský Pilát - je to nerozhodný muž, protože je prázdný. Každý, kdo je vyprázdněn od ideálů, dokáže snadno odsoudit jiné ... dokonce Krista. Bylo to totéž tehdy, jako je to teď.
Pak je tam Petr. On je váhavý, protože je slabý. Slabost je nebezpečná a je základem zrady. Dnes, více než v jakékoliv jiné době, slabost převažuje a přece se věrnost Bohu platí hrdinstvím.
Je tam i Jidáš. Ten je rozhodný v páchání zla, protože je to pyšný muž. Pýcha je rakovinou duše. Pýcha je kořenem všeho násilí. Pýcha je rozšířeným zlem. Pýcha je začátek naší cesty do pekla.
Jsou tam i velekněží. Jsou to lidé, kteří znají literu, ale ne ducha Písma. Jsou to lidé, kteří používali Písmo, aby ho ohýbali podle vlastních perspektiv, zatímco se sami měli ohýbat a obrátit podle Božího slova.
A konečně je tam Maria - ta, která byla rozhodnuta dělat dobro po celé cestě směrem ke Kříži, protože Mariino srdce bylo naplněno pokorou. Během Kristova utrpení se Maria odhaluje v celé své velikosti a nám přicházejí na mysl Alžbětina slova: "Blahoslavená, která uvěřila, že se splní, co jí řekl Pán" (Lk 1,45). Maria je hluboce věřící člověk - ona je stvoření, které Bohu slepě důvěřuje.
Jaký charakter máme my v sobě?
Ježíšovo umučení je stále s námi, takže jak jednáme dnes během posledních hodin Pánovy oběti? Možná zjistíme, že se chováme jako Pilát nebo Petr, či Jidáš, nebo dokonce jako velekněží ...
Zde je řešení a závazek pro každého:
Buďme jako Maria. Jednejme pokorně a tak jako ona, následujme Pána na jeho cestě ke kříži - je to cesta Božího triumfu a naše vlastní vítězství.
Kardinál Comastri o zradení Pána a úlohe Panny Márie počas umučenia
Vatikán, 1.4.2021 (LifeSiteNews) 027 362
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak. Používáme phpRS - redakční systém zdarma.
