V roce 1990 dnes už svatý Jan Pavel II. napsal sérii promluv o tom, jaký by měl být kněz pro 3. tisíciletí. Protože ani po letech neztratily jeho myšlenky nic ze své aktuálnosti, přinášíme je zde jako inspiraci pro bohoslovce, kněze a možná i další..
Chudoba
"Hladové nasytí dobrými věcmi, bohaté propustí s prázdnou." Těmito slovy z Magnificat sv. Panna všem připomíná zvláštní Boží lásku k chudým. Bůh Otec ve své dobrotě rád zahrnuje svou milostí lidi, kteří nejsou bohatí pozemskými statky, a nehledají v nich štěstí.
Ti, kdo jsou povoláni ke služebnému kněžství, mají dosáhnout vnitřní svobody a nelpět na penězích a světských statcích. Je ovšem jisté, jak to podotkl koncilní dekret presbaterorum ordinis, že i kněží potřebují prostředky pro svůj osobní život, a plnění svého poslání. Ať jsou tedy vděčni za vše, co jim nebeský Otec uštědřuje k tomu, aby byli řádně živi.
Je však nutné, aby ve světle víry posuzovali všechny pozemské statky, s nimiž přicházejí do styku, a tak byli vedeni k jejich správnému užívání, jak to odpovídá Boží vůli, a odmítali vše, co škodí jejich poslání.
Seminaristé mají být připravováni ke kněžské službě tak, aby v jejich smýšlení převládaly obětavá služba a nezištnost. Druhý vatikánský koncil dále připomíná, že spíše se vzývají, aby vzali na sebe dobrovolnou chudobu, kterou se připodobňují Kristu a stávají se pohotovější k Boží službě.
Kristus se přece pro nás stal chudým, ačkoliv byl bohatý, abychom zbohatli z jeho chudoby. Apoštolové pak svým příkladem potvrzovali, že Boží dar, který zadarmo obdrželi, mají zadarmo dávat, s tak být s to žít v blahobytu i v odříkání.
Seminární výchova má uvést kandidáty kněžství na cestu chudoby, kterou Kristus sám snášel, a kterou si přál i pro ty, kterým svěřil první pastýřský úkol ve své Církvi. Bude je vést k tomu, aby nebažili po hmotném bohatství a vychovával z nich svědky duchovního království. Aby měli zálibu v prostém životě, aby se nedali zlákat přepychem a přílišným pohodlím.
Je to důležité svědectví, které je třeba vydávat ve světě často ovládaném boji o dílčí zájmy a peněžními konflikty.
Posláním kněze je ukazovat, že lidský úděl nespočívá v hromadění pozemských statků, protože jsou tu i jiné, mnohem větší hodnoty, o které máme vytrvale usilovat, to znamená ty, jež zušlechťují člověka jako osobu a vedou ho k životnímu společenství s Bohem.
Kněžská formace se bude též snažit, aby povzbuzovala v seminaristech touhu pomáhat chudým a hlásat jim radostnou zvěst podle Kristova příkladu a učení. Bude je i podněcovat k sympatiím, aby dávali přednost těm nejpotřebnějším.
Prosme Pannu Marii, aby ukázala správnou cestu, jak účinně vychovávat kněze k evangelní chudobě.
Jan Pavel II.
