Sv. Terezie z Lisieux a její modlitba k Panně Marii...
Hle, nebeský posel nabídku ti skýtá,
by ses Matkou stala vždy věčného Pána,
vidím, že tvá duše víc panenství vítá,
jemuž před mateřstvím přednost tebou dána,
Panno bez poskvrny! Chápu, že tvá duše
milejší jest Pánu než nebeské sídlo.
V ní dlí Spásce světa, sladký Ježíš, tuše,
bezměrné že lásky v duši té jest zřídlo.
Láskou planu k tobě, malou zvouc tě pannou
Boha, jehož mocně tvá pokora jala.
Pokora tvá Pánu libou byla manou,
pokorou jsi paní všemocnou se stala.
Svatý Duch zastínil tebe lásky mocí,
Otci rovný Syn se vtělil ve tvém těle.
Mnoho bratří hříšných vytrh z hříchů noci:
Prvorozeným tvým zvát jej mohu směle.
Matičko, ty víš, že vzdor své nehodnosti
jak ty svého Boha v hloubi srdce chovám,
nechvěji se však, ač žádné nemám ctnosti.
Tvojím dítkem jsem – tu čest jak poklad schovám.
Tvým jsem navždy dítkem, ó Královno milá.
Nemohu tvých ctností svými v lásce zváti?
Když v mé přijde srdce Hostie ta bílá,
nemíní tvůj Syn, že u tebe jest, Máti?
(Z knihy Celá krásná – Pocta evropské poezie Matce Boží.
Překlad básně Anděla Janoušková. Uspořádal Josef Hrdlička.
Vydala Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc 2004.)
Vyšlo v časopise Světlo 2. ČÍSLO / XXVII. ROČNÍK
