Zdálo se to neuvěřitelné, ale právě velký mystik a učitel Církve svatý Alfonz z Liguori si představoval věčnou spásu své duše v modlitbě růžence.
Ve svém velmi pokročilém věku si jednou večer nemohl vzpomenout, jestli se ten den již pomodlil růženec.
Zeptal se na to bratra, který se o něho staral. Ten si myslel, že se růženec pomodlili. Ale svatý Alfons naléhal: „
Myslíte, myslíte? Ale nejste si jistý?... Nevíte, že na této pobožnosti závisí moje spása?"
Intuici o spásné hodnotě růžence měl měl i génius
Michelangelo, který jej učinil nesmrtelným ve svém nejslavnějším díle, ve fresce v Sixtýnské kapli, kde zobrazil poslední soud.
Na této fresce po pravici Ježíše, majestátního a hrozného (důstojného), mezi dušemi, které vystupují k nebi proměněné ve slávě, jsou dvě duše, které vytahuje anděl pomocí růžence, ke kterému jsou pevně připoutané.
Jiný obraz růžence jako provazu (pouta) spásy se objevuje v jednom snu
sv. Jana Bosca.
Silný jedovatý had se přibližoval, ale byl chycený a spoutaný silným provazem. Stisk smyčky hada usmrtil. Provaz byl uložený do kazety. Po jejím otevření v ní byl uložen tak, že vytvořil nápis Ave Maria.
Svatý Jan Bosco to vysvětlil takto:
Had představuje ďábla, a smyčka Ave Maria, svatý růženec, který je pokračováním Ave Maria, kterým mohou být poraženi a zničeni všichni ďáblové pekla. Je to stále aktuální pravda Boha všemohoucího: Ona rozdrtí hlavu tvou. (Gn 3, 15).
Růženec je prostředek pro záchranu duše i těla. Zachraňuje nás v boji proti nepřátelům duše, vysvobozuje nás od nebezpečí smrti, pomáhá nám uchovat nedotknutelnost víry, udržuje nás v duchovním cvičení a v obnově našeho života, jako pomáhal svatému Dominikovi v boji proti bludu albigenských, který ohrožoval křesťanství.
Také
svatá Terezka ujišťuje s přesvědčivou prostotou, že růženec je jako kvas, který může obnovit zemi. A je to pravda. Je tomu skutečně tak. Opravdu můžeme vidět celé kraje a oblasti, jak znovu duchovně rozkvétají právě díky pobožnosti svatého růžence.
Svatý Karel Boromejský ihned po Tridentském koncilu začal reformu milánské diecéze tím, že
zavedl veřejnou modlitbu svatého růžence v každé farnosti. A to přineslo velmi potěšitelné plody ve změně celého křesťanského života.
Ctihodný Vincent Orsini, arcibiskup v Beneventu si také pomohl růžencem, aby obnovil víru a zbožnost svého lidu. A mohl se jen radovat z takového výsledku.
Svatý Vincent Palotti dosvědčuje, že velký apoštolát sv. Gaspara z Bufalo byl proto tak plodný, protože se snažil propagovat mezi lidmi modlitbu růžence jako nejúčinnější prostředek ke změně mravů.
Svatý Jan Bosko, největší vychovatel mládeže, pokládal růženec za základní prostředek své výchovné metody.
Jednou, když markýz Robert de Azeglio při návštěvě oratoře obdivoval Boskovo dílo, ale dovolil si kritizovat modlitbu růžence jako nudnou a neužitečnou činnost, kterou je třeba odstranit, odpověděl mu Don Bosko důrazně, ale laskavě: Já zásadně trvám na této praxi: na ní je založena moje instituce, byl bych ochoten spíše se vzdát jiných, hodně potřebných věcí, ale této ne...
"Svatý Jan Bosko byl určitě
jedním z nejhorlivějších propagátorů růžence
jako prostředku záchrany od úkladů ďábla,
rozkvětu víry a zachování čistoty mládeže,
který ochraňuje před bludy
a pomáhá svaté Církvi."
Růženec je jedinečnou ochranou před nástrahami a neřestmi, jak bylo uvedené v denní modlitbě Církve k 7. říjnu, svátku Panny Marie Růžencové.
Kam vstoupí růženec, jsou duše zachráněné tímto sladkým řetězem, který nás přitahuje zpět k Bohu.
(Bartolo Longo)
Co říci o spáse, které dosahuje růženec tím, že způsobuje obrácení hříšníků?
Stačí říci, že
Panna Maria v Lurdech a ve Fatimě žádala především obrácení hříšníků a
doporučovala vytrvalou modlitbu růžence. Všichni světci okusili sílu růžence právě na tomto poli a bezvýhradně tuto skutečnost dosvědčují.
V osobním deníku
svatého Maxmiliána Maria Kolbeho, mariánského apoštola, který je téměř naším vrstevníkem, nacházíme odkaz tohoto krátkého hesla:
Kolik je růženců, tolik tolik je spasených duší. Jeden růženec může tedy zachránit jednu duši. Neměli bychom toho všichni využít, abychom pomohli zbloudilým bratrům?
Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfotu nás ujišťuje, že žádný hříšník mu neodolal, když si pomohl růžencem. Proto mohl napsat vzácnou knížečku s názvem:
Obdivuhodné tajemství svatého růžence jako prostředku obrácení a spásy.
Svatý Klement Maria Hofbauer byl svým způsobem specialistou, jak získat obrácení prostřednictvím růžence. Vždy měl v rukou malý růženec, který mu daroval papež Pius VII.: Když jej náhodou ztratil, byl z toho velmi smutný. Našla ho jedna sestra a on jí s radostí řekl: "
Pomohla jste mi tak s obracením hříšníků, protože pokaždé, když jsem se pomodlil růženec za nějakého hříšníka, dosáhl jsem jeho obrácení. Proto neúnavně doporučoval svým kajícníkům, aby mu pomáhali obracet hříšníky a zbloudilé modlitbou růžence. Ujišťoval, že růžencem vždy dosáhl požadovaného obrácení, i když šlo o hříšníky, kteří se vyhýbali svátostem třicet i čtyřicet let. A jeho tvář se vždy rozzářila, když mohl zvolat: "Pán mně dal další duši prostřednictvím růžence!"
Další mimořádný apoštol,
svatý farář z Arsu, si pomáhal růžencem, aby přitáhl duše a nechal na ně stékat déšť nespočetných milostí a často i zázračných obrácení.
Jednou byl pozván, aby vedl duchovní cvičení v jednom městě nedaleko Arsu. První, na co se zeptal tamního kněze, bylo, jestli je tam nějaká duše, která je schopná se velmi intenzivně modlit. Kněz mu ukázal jednu ubohou žebračku, která se uměla modlit jen růženec. Svatý farář z Arsu za ubožačkou ihned zašel a poprosil jí, aby se po dobu všech kázání usilovně modlila růženec.
Misie dopadla výborně. Došlo k mnohým obrácením a svatý farář dosvědčil s velkou radostí: "
Toto není moje dílo, ale Panny Marie, kterou žebračka vzývala svými růženci."
V naší době je známé,
že sv. Pio z Pietrelciny
se modlil růženec ve dne v noci.
A byly to tyto růžence, které přitahovaly
do San Giovany Rotondo zástupy duší,
které potřebovaly milost a světlo,
¨
a ty z nich učinily zástupy konvertitů.
V životopise
služebnice Boží Arminy Barelliové čteme
příběh obrácení, dosaženého růžencem během jízdy vlakem.
V rychlíku Miláno - Řím světice s knihou v ruce čte a rozjímá. V jednom okamžiku vytáhne z tašky růženec a začne se modlit, když si všimne, že proti ní sedí mladá žena celá bledá a smutná. Hned jí nabízí to, co pro ni znamená vždy velkou úlevu.
"
Paní, nechcete se se mnou modlit růženec?"
Neznámá je velmi překvapená, ale souhlasí. Po skončení modlitby má tvář celou zkřivenou bolestí.
"
Modlila jsem se ten růženec za vás,“ říká slečna Armida.
"
Velmi jsem to potřebovala,“ šeptá neznámá a propuká v pláč. "Utekla jsem z domova od manžela a jedu do Říma na schůzku s jiným mužem. Kdyby to tak věděla moje maminka!"
"Maminka!" Slečna opakuje toto slovo, aby zachránila potápějící se lodičku.
Když vlak projíždí Toskánskou pahorkatinou, mladá žena se vyznává ze svého dramatu a bouřky, která zachvátila její duši v době, kdy se modlila růženec při tichém opakování Ave Maria.
Slečně Armidě se podaří přesvědčit společnici k návratu k matce. A opravdu, ve Flerencii vystoupí i s nevěrnou ženou, svěří ji pod ochranu sester v jednom penzionu a napíše matce, aby přišla naproti ztracené ovečce.
Záchrana od válek a trestů.
Aby bylo dosaženo konce první světové války, Madona ve Fatimě doporučila modlitbu růžence. Aby byl nastolen a udržen mír, doporučila také růženec.
Aby zachránil křesťanství před invazí islámu, vyhlásil svatý Pius V. křížové růžencové tažení a svěřil osud rozhodující bitvy Růžencové Panně Marii: Získal tak slavné vítězství u Lepanta. Růženec zajišťuje mír, ochraňuje mír, brání válkám, přináší vítězství.
Svatý Jan Bosko ujišťoval, že tam, kde se lidé modlí růženec, nastanou dny pokoje.
Svatá Tereza ujišťuje,
že ať jsou hříchy lidstva jakkoliv těžké,
pokud se bude modlit růženec,
Bůh nemůže opustit tento svět,
protože tato modlitba má moc nad jeho srdcem.
Svatý milánský
kardinál Ildefons Schuster doporučil mobilizovat veškeré křesťanství, aby obětovalo zvláště v měsíci říjnu růženec jako generální útok proti pekelným šikům, které narušují mír, rozsévají zkázu a svolávají tresty na lidstvo.
Blahoslavený Luigi Orione, když se dozvěděl, že německé oddíly napadly Polsko (1. září 1939), tváří v tvář této tragedii vznešeného národa svolal své syny a řekl jim:
Postavte proti dělům růžence a vztáhněme sepjaté ruce místo těchto útočných zbraní.
Vidění Pátra Pia potvrzuje,
že růženec je nejsilnější ze všech zbraní
za mír a vítězství,
jakou můžeme mít v rukou.
Páter Pio vyprávěl, že viděl z okna náměstí plné nepřátel, kteří volali: Na smrt! Na smrt!.. Když se obrátil k Madoně s prosbou o pomoc, dala mu do rukou růženec, aby s ním zacházel jako se zbraní. Vyklonil se z okna s růžencem v ruce a uviděl, jak všichni nepřátelé padli poražení na zem.
Je skutečně pravdou, že
Maria dala růženci velikou moc. K obrácení hříšníků, k porážce komunistů, k zajištění míru žádala ve Fatimě růženec. Aby oddálila jak časné tresty (války), tak věčné (peklo), požadovala růženec. Jak tomu nemůžeme rozumět?
Vysvobozuje z očistce:
jedné zbožné ženě zemřel bratr. Zarmoucená touto ztrátou, která byla o to bolestivější, že její bratr nežil skutečně křesťanským životem, měla žena sen. Viděla Pátra Pia, který jí utěšoval a řekl: "
Pomodli se 200 růženců a tvůj bratr půjde rovnou do nebe." Když se žena vzbudila, vzpomněla si na sen, ale pokládala ho jen za sen. Ale další den se vydala za Pátrem Piem. Jakmile se s ním setkala, bez vzpomínky na sen, zeptala se plačíc,kde se nachází duše jejího bratra a co by mohla pro něj učinit. Páter Pio ihned odpověděl: "
Copak jsem ti to neříkal dnes v noci? Pomodli se za něho 200 růženců a tvůj bratr půjde rovnou do nebe!"
Růženec má také tuto mimořádnou moc: urychlit osvobození duší z očistce, dát jim velkou úlevu a posilu. Ten samý Páter Pio z Pietrelciny jednoho dne, když daroval růženec jedné své duchovní dceři, řekl chvějícím se hlasem: "
Svěřuji ti poklad: nauč se shromažďovat poklady."
V beatifikačních aktech
svatého Jana Massiase, dominikána, čteme, že se mu na smrtelné posteli zjevila Madona a oznámila mu, že svojí ustavičnou modlitbou růžence vysvobodil z očistce milion a čtyři sta duší. Papež Řehoř XVI. nařídil, aby se do aktů blahořečení tohoto svatého bratra zanesla tato zázračná suma k povzbuzení všech zbožných ctitelů modlitby růžence.
Svatá Terezie z Avily dala zapsat, že jednou, když začínala modlitbu růžence, byla uvedena do extáze a viděla očistec, který se podobal velké ohradě, kde duše trpěly očistcovým plamenem.
Při prvním Zdrávasu, který se pomodlila, viděla, jak chladná voda pokropila a osvěžila duše. Stejně tak při druhém, třetím a čtvrtém Zdrávasu....
Světice pochopila, jakou úlevu představuje růženec pro duše v očistci, a nechtěla s touto modlitbou nikdy přestat.
Proto také
sv. Alfons z Liguori neustále doporučoval: "
Jestli chceme pomoci duším v očistci, modleme se za ně růženec, který přináší úlevu."
Také
služebník Boží Hanibal Maria z Francie ujišťuje: "
Když se modlíme růženec Panny Marie za některou duši, tato duše cítí, jako by plameny, které jí obklopují, zeslábly a cítí rajskou úlevu."
Mimořádný apoštol růžence za duše v očistci byl
sv. Pompilius Pirotti. Svými růženci vstoupil do důvěrného styku s dušemi v očistci, které mu projevovaly velkou vděčnost za posilu, jakou jim poskytovala tato modlitba. Důvěra dosáhla takového stupně, že světec slyšel, jak odpovídají duše zemřelých druhou část modlitby: Svatá Maria, Matko Boží....
Jak velkou službu lásky můžeme poskytnout duším v očistci, když se za ně modlíme mnoho růženců!
Zdroj: Stefano Maria Manelli
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek ze 14. 10. 2020 naleznete
zde.
