POSTNÍ PÍSEŇ
10. Zastavení JEŽÍŠ SVLEČEN Z ŠATŮ
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Kristus
Pohleď, mé druhé já, na nejchudšího Krále, který kdy žil! Před svými tvory stojím obnažen. Ani kříž – mé smrtelné lůžko, ani ten není můj vlastní. A přece: kdo byl kdy bohatší? I když nevlastním nic, mám přece všechno. Nestarej se úzkostlivě o svůj pokrm, o svůj oděv, o svůj život!
Člověk:
Můj Pane, odpusť, nabízím Ti své srdce! Cokoliv vlastním, ano, ještě více, sebe sama.
Vzdal ode mne touhu po slávě, postavení, bohatství. Vzdal ode mne každou známku závisti, když můj bližní má víc než já.
Vysvoboď mě od nepravosti pýchy, od touhy po sebevyvyšování. A ve´d mne cestou pokory. Až když budu chudý v duchu, Pane, mohu být bohatý v Tobě!
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi!
