POSTNÍ PÍSEŇ
4. Zastavení JEŽÍŠ POTKÁVÁ SVOU MATKU
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Kristus:
Má Matka mě vidí zbičovaného, vidí, jak mě kopají a ženou jako zvíře, počítá všechny mé rány. Ale přestože její duše pláče v agonii, žádný protest ani stížnost neunikne z jejich trů. Dokonce jí ani nevstoupí na mysl. Podílí se na mém mučednictví. A já se podílím na jejím. Neskrýváme si navzájem svou bolest a své utrpení. Protože toto je vůle mého Otce.
Člověk:
Můj Pane Ježíši, vím, co mi chceš říci. Pozorovat bolest těch, které milujeme, je těžší než snášet svou vlastní. Nesu-li svůj kříž za Tebou, musím také stát a sledovat utrpení svých drahých. Bolest srdce, nemoci i zármutek těch, které miluji.
A musím připustit, že oni také vidí mé utrpení. A přece věřím, že všem, kdo Tě milují, všechno se obrátí k dobrému. Musí se tak stát.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi!
