P. Dominik Chmielewski SDB:
Žádná online bohoslužba nenahradí účast na slavení eucharistie.
Kardinál Sarah: Nesmíme si zvyknout na bohoslužby v televizi a na internetu. Bůh si vzal tělo.
On není virtuální přítomnost. Liturgie online skrývá nebezpečí i pro kněze. Protože během mše mají kněží hledět na Boha. Při přenosech mají sklon hledět do kamery, jakoby šlo o divadlo. Tak to už nesmí jít dál.
Vídeň, 18.2.2021 (kath.net - časopis VISION2000) 027 215
- Uvádíme Výběr z homilie
"Síla Eucharistie":
To, že jsme už potřetí vyloučili věřící ze slavení mší svatých, ohromilo dokonce i světské pozorovatele! Je nejvyšší čas tento Církev ohrožující stav ukončit!
Poslední boj mezi Bohem a satanem bude bojem o zničení Eucharistie - o tom není pochyb.
Připomeňme si vizi sv. Jana Boska, který viděl armádu nepřátelských lodí, která se pokoušela zničit papežskou loď. Podaří se jí papeže usmrtit a vypadá to, jakoby se všechno skončilo. A v té chvíli zavede nově zvolený papež loď ke dvěma pilířům - jednomu vyššímu - Eucharistii a jednomu nižšímu - Panně Marii. Jakmile loď přistane, vše se uklidní.
Armáda nepřátelských lodí bojuje proti sobě navzájem, potápí se a mizí v moři. Církev bude zachráněna, papež zachován, Církev triumfuje!
Zde se jasně ukazuje, že v posledních časech bude boj o Církev. Církev se vzdálí od těch dvou pilířů, nebude zakotvena v Eucharistii, ani v mimořádné zbožnosti k Matce Boží.
Nepochybuji, že
vize sv. Dona Boska právě probíhá před našima očima a že víra katolíků byla skrze virus obnažená! Kvůli zachování zdraví za každou cenu jsme Ježíše nechali ve Svátosti samotného.
Bojíme se nemoci, která - jako i jiné choroby - dříve či později povede k tomu, že zemřeme. Ale s jakou škodou pro duši musíš počítat, když celé týdny, možná roky, nebudeš přijímat Toho, který je pokrmem pro život věčný? Když nebudeš přijímat Toho, který je zárukou tvého věčného vykoupení?
Nemějte strach před virem!
Nemějte strach ped virem, který může usmrtit tělo, mějte mnohem větší strach před tím, který může tělo a duši uvrhnout do pekla. To druhé je jediným strachem, který by měl poznačit křesťana: strach před věčným zavržením a ne strach před onemocněním, ani jen před smrtí. Musíme chápat, že ďáblovi jde o to, zničit Eucharistii v Církvi.
Kardinál Robert Sarah, který je v Římě zodpovědný za svátosti Církve, říká přesně to samé!
Když Ježíš v 6. kapitole evangelia sv. Jana mluví o Eucharistii, hovoří o tom, že kdo jí jeho Tělo a pije jeho Krev, bude mít věčný život. Přijímáním Kristova Těla a Kristovy Krve má již věčný život v sobě! V poslední den vstane z mrtvých. Tak důležité je přijímání Kristova Těla a Kristovy Krve. Můj věčný život od toho závisí!
(...) A sv. Jan dodává: Ježíš věděl, kdo v něho nevěří a kdo ho zradí. Začátek Jidášovy zrady začíná v 6. kapitole evangelia sv. Jana. V tom bodě, když pochybuje o reálné přítomnosti v Eucharistii. A on dokoná zradu při Poslední večeři - při prvním slavení Eucharistie vstane a opustí místnost - a byla noc, říká sv. Jan. Tam zradu dokonal.
Eucharistie není jedna z mnoha náboženských praktik v Církvi. Ona je život Církve. Církev žije z Eucharistie, říká sv. Jan Pavel II. Pokud je Církev od Eucharistie odloučená, když jsou miliony katolíků od Eucharistie odloučeni, Církev umírá - přinejmenším je hrozně oslabená.
U proroka Daniela a ve Zjevení sv. Jana čteme, že když přijde antikrist, uvidíme hrůzu pustošení na svatých místech. Jeho zjevení bude možné odstraněním každodenní oběti - Eucharistie. Toto proroctví je pečetí konce časů. To proroku Danielovi anděl jasně a zřetelně řekl.
„
V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy. A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží.“
Antikristovi bude dána vláda nad světem a Církví, protože bude odstraněna Eucharistie. Do té doby ho od toho zdržuje každodenní oběť. Duch Svatý v Eucharistii mu v tom brání. Ale když se odstraní každodenní oběť, bude Církev tak slabá, že antikrist dostane moc uskutečnit svůj ďábelský plán - svůj globální plán.
Eucharistie není jednou z mnoha modliteb, které se můžeš modlit, ale nemusíš. "
Sacrosanctum Concilium", důležitý dokument koncilu o liturgii, hovoří o tom, že Eucharistie je vrchol, na který Církev spěje, pramen, ke kterému se celá Církev ubírá, pramen, z něhož vyvěrá celá její moc.
Situace je alarmující
Pod záminkou viru se zavírají kostely, katolíci jsou odstřižení od Eucharistie. To je alarmující. Žádná online bohoslužba nenahradí reálnou přítomnost na mši svaté, kde fyzicky přijímáš Tělo a Krev Boha.
Kardinál Sarah:
Online bohoslužby jsou důležité pro všechny, kteří nemohou jít do kostela - zejména pro nemocné. Ale nesmí se dát na jednu úroveň s osobní účastí na Eucharistii. Online bohoslužby v sobě skrývají nebezpečí, že se vzdálíme od osobního a intimního setkání s Bohem. On se za nás vydal a sice ne virtuální! On říká: "
Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, ten zůstává ve mně a já v něm."
Kardinál Sarah dále uvádí, že fyzický kontakt s Pánem Ježíšem je potřebný a nenahraditelný klíčový postoj a nemůže ho nahradit žádný přenos online. A kardinál prosí, aby kněží jasně poukazovali na potřebu eucharistické adorace.
Adorace nám poskytuje pokoj
Když denně chodím na adoraci Nejsvětější svátosti, sám prožívám, jak roste celá moje důvěra v přítomnost Ježíše v Eucharistii a neuvěřitelná láska! Daruje nám to nepředstavitelný pokoj v srdci. A přesně o tom hovoří Evangelium:
Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi, a já vás posilním ... a najdete odpočinek pro svou duši (Mt 11, 28-29). Já vás posilním, dám vám nového Ducha, ducha síly, ducha lásky, ducha rozvahy. Nepochybuji o tom, že ti, co denně chodí na adoraci, nemají žádné problémy s důvěrou v sílu Boha v Eucharistii.
Prosím vás, usilujte o to, aby se eucharistická adorace stala zásadním místem, na kterém se vaše víra v reálnou přítomnost Krista v Eucharistii posiluje. Jsou to dvě strany medaile - Slavení Eucharistie a eucharistická adorace Ježíše.
Kardinál Sarah:
Nesmíme si zvyknout na bohoslužby v televizi a na internetu. Bůh si vzal tělo. On není virtuální přítomnost. Liturgie online skrývá nebezpečí i pro kněze. Protože během mše svaté mají kněží hledět na Boha. Při přenosech mají sklon hledět do kamery, jakoby šlo o divadlo. tak to už nesmí jít dál.
A kardinál pokračuje:
Při pronásledování křesťanů v r. 303 po Kristu se křesťané sešli v Abiteně v severní Africe každou neděli na slavení Eucharistie. Věděli, že jim hrozí smrt. Zatčení císařskou gardou stáli tváří v tvář smrti. Na otázku, proč porušili zákon, odpověděli: "
Bez neděle - tedy bez Eucharistie - nemůžeme žít".
Eucharistie je život Církve. Ty a já - my jsme Církev a bez Eucharistie nemůžeme žít. Tito lidé v mukách odevzdali svůj život, protože Eucharistie byla pro ně vším. Zvolili si raději smrt než život bez Eucharistie. Ducha těchto mučedníků bychom měli v sobě obnovit, abychom žili ve vědomí, že bez Eucharistie nemůžeme žít.
Nemějte strach. Vzhledem k událostem, které patří k posledním věcem, se postoj kardinálů, biskupů a také laiků změní. Myslím tu na předsedu italského episkopátu - kardinála Gualtiera Bassettiho.
V říjnu mu diagnostikovali koronavirus a šel do nemocnice. A tam napsal dopis, který mnohé překvapil. Jeho titul:
Eucharistie musí být v centru života katolíka.
Kardinál, který se obrátil
Co bylo na tom tak překvapující? Když přišla první vlna pandemie, požádal kardinál věřící, aby na Velikonoce nešli na mši. Označil to jako chvályhodný čin. Řekl, že italská církev jde tím směrem, neboť zdraví věřících je to nejdůležitější. (...) Tehdy byla taková rétorika velmi "in". Jak jednoduché bylo pro duchovní věřícím říct: Zůstaňte doma! Dokonce i když omezení nebyla tak přísná, říkalo se - zůstaňte doma, to je největší projev lásky. Kdo miluje bližního, zůstane doma. Eucharistický Ježíš zůstal sám - láska k bližnímu nad láskou k Bohu! A přitom pouze Bůh má moc uzdravovat, posilovat, občerstvit.
(...) Při těžké nemoci s možností zakrátko stát před Bohem, se věci rychle mění, mění se myšlení.
Kardinál Bassetti v listě píše, že Eucharistie musí být v centru života každého katolíka:
"
V mé nemoci mám možnost denně přijímat Eucharistii. Denně mi ji nosí v maličké schránce ke dveřím. Zkušenost nemoci byla nutná, abych si uvědomil, jak pravdivá jsou slova Zjevení sv. Jana, kde Ježíš říká andělu v Laodiceji:
, Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.'
Především v tomto těžkém úseku našeho života se nesmí Eucharistie vytlačit na okraj našeho života, ale musí se s ještě větší mocí postavit do centra křesťanského života. Eucharistie je duše světa a bod, který sjednocuje celý vesmír. Eucharistie je život a vykoupení světa."
Neuvěřitelná jsou tato slova obráceného kardinála.
(...) Ježíš Kristus je tentýž - včera, dnes a navěky. Ježíš, o kterém hovoří Evangelium, je stejný jako v Nejsvětější svátosti. Už 2000 let Církev učí, že konsekrací se plná substance chleba stane plnou substancí Těla a plná substance vína se stane plnou substancí Krve. Vždyť přece věříme, že Ježíš vzal všechny naše nemoci na kříž. Tím zlomil moc těchto chorob. To platí i pro koronu. A tuto moc a sílu přijímáme ve svatém přijímání.
To neznamená, že Ježíš nás vždy a všude uzdraví. Ale On to může!
Proč to tak říkám? Protože ne zdraví je to nejdůležitější, ale přijímání Boha, jeho Těla do našeho těla, jeho Krve do naší krve. Pokud ho z celého srdce miluji, nechci sedět sám před televizí. Chci být s ním, a i když zemřu, zemřu z lásky, protože On za mě zemřel z lásky. Není nic důležitějšího. Za to byli usmrceni první křesťané.
Vyšlo jako příloha
Život Cirkvi vo svete 7/2021, 19. 2. 2021 na stránce
https://modlitba.sk/
