POSTNÍ PÍSEŇ
3. Zastavení JEŽÍŠ PADÁ POD KŘÍŽEM POPRVÉ
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Kristus:
Bůh, který učinil vesmír a udržuje ho v existenci jen svou vůlí, stal se člověkem, a to člověkem příliš slabým, než aby mohl unést těžký kmen kříže. Jak lidský je ve své slabosti Syn člověka.
Můj Otec to tak chtěl. Jinak bych nemohl být tvým vzorem. Jestli chceš být mé druhé já, tedy také musíš přijmout bez nářku svou lidskou křehkost.
Člověk:
Pane Ježíši, jak bych se mohl zdráhat? Ochotně přijímám svou slabost, podrážděnost i nálady, bolest hlavy i únavu, všechny nedostatky těla, mysli i duše.
Uděl mi, Pane, ať jsem spokojen se svými ztrátami. Protože tyto obtíže mé přirozenosti jsou pro mě projevem Tvé vůle, snesu je rád.
Ale dej mi sílu zápasit jako Ty!
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi!