Nabízíme k přečtení svědectví o přímluvě sv. Josefa, které může být povzbuzením k úctě k němu.
Na začátku loňského roku jsem na tom byla už dost špatně. Nevěděla jsem, co dělat, kterou cestou se vydat a vše na mě silně doléhalo. Viděla jsem, že takto už dál žít nemůžu. Proto jsem se rozhodla začít se modlit ke sv. Josefovi. Přicházel mi na mysl citát sv. Terezie Veliké, že „to, co svěříme sv. Josefovi, je už předem vyřešené.“ V této důvěře jsem se rozhodla modlit. Žádné modlitby ke sv. Josefovi jsem neměla po ruce, proto jsem zapátrala na internetu. Jako jedna z prvních na mě „vyskočila“ třicetidenní modlitba svěřující pod plášť sv. Josefa. O litaniích ke sv. Josefovi jsem věděla už z dřívějška. Začala jsem se modlit obojí. A už koncem měsíce, ještě před skončení 30ti denní modlitby, velmi nenápadně až skrytě (jak je sv. Josefovi vlastní) začal konat.
Dozvěděla jsem se o někom, kdo se hlásí na Pedagogickou fakultu. Uvědomila jsem si: „Vždyť (ač na jiný obor), bych také chtěla studovat!“ Bylo páteční odpoledne. Večer jsem si o tom hledala pár informací a první z nich byla, že další den je Den otevřených dveří. Výhodou bylo, že jsem neměla moc času na promýšlení, tak jsem se nachystala a ráno vyrazila. Návštěva školy mě povzbudila k podání přihlášky. Zároveň jsem měla naději na přijetí bez přijímacích zkoušek, ale úplně jsem si tím nebyla jistá. Brzy jsem podala přihlášku s žádostí o prominutí přij. zkoušek. A čekala jsem. Rozhodnutí o přijetí bez zkoušek mělo přijít během března. Byla už polovina, tak jsem si říkala, že už je na čase, aby rozhodnutí přišlo. A 19. března, na sv. Josefa přišlo! Žádost nepřijali a dostala jsem pozvánku k přijímacím zkouškám. Na slavnost sv. Josefa! Měla jsem velkou radost. Sv. Josef to vede! A zároveň jsem měla úplný klid. Pokud škola bude Boží vůlí, dostanu se a když se nedostanu, Bůh to nechce.
V červnu jsem s lehkostí a naprostým klidem udělala přijímačky (a to nejsem čerstvý maturant), za týden se dozvěděla rozhodnutí o přijetí a už se těšila, až začne akademický rok. Někteří si ze mě dělali legraci, že takové studenty, kteří se nemohou dočkat semestru, by si měli vystavit, tak jsem se smála spolu s nimi.
Nyní už mám první semestr za sebou a vidím, že škola byla Boží vůlí a vše se stalo na přímluvu sv. Josefa. V modlitbě k němu s vděčností pokračuji. A velmi mě těší, že papež František vyhlásil rok sv. Josefa, protože úctu k němu mohu díky tomu prožívat společně s ostatními!
Tereza
