Evangelní úryvek 4. neděle (v mezidobí, cykl. B - Mk 1, 21 - 28) přináší zázrak uzdravení člověka posedlého nečistým duchem v synagoze v Kafarnaum.
První čtení ze starozákonní knihy Deuteronomium hovoří o Božím příslibu, který tlumočí ústy Mojžíše židovskému národu: "
Vzbudím jim proroka z jejich bratří podobného tobě, do úst mu vložím svá slova a bude jim říkat všechno, co mu přikáži." Novozákonní texty vidí naplnění tohoto příslibu v osobě Ježíše z Nazareta.
Den v Kafarnaum
Dnešním úryvkem vstupujeme do zajímavé kompozice evangelisty Marka, který nazýváme "Den v Kafarnaum".
Je to ukázka z denního "programu" Ježíše Krista - Božího proroka, který je mocný slovem i skutkem. Je to prorok, který se dotýká všech oblastí lidského života. Účinkuje v náboženském prostoru synagogy i ve světském prostředí soukromého domu nebo veřejného prostranství. Marek zobrazuje Božího Syna v činnosti přes den a v modlitbě v noci. Oslovuje lidi na jejich pracovišti i v soukromí.
Oslovuje vzdělané zákoníky a farizeje, ale i obyčejné rybáře, či ženu v domácnosti. Pohybuje se ve společnosti lidí, ale vyhledává i místa samoty. Představme si náš "den s Kristem". Chce být s námi v domácnosti nebo na pracovišti, ve společnosti nebo v samotě, i při modlitbě.
Svoboda
Vůbec prvním Ježíšovým zázrakem v Markově evangeliu je osvobození člověka z moci zlého ducha. Příběh tedy plní roli i jistého programového ohlášení celého Ježíšova působení. Vstupuje do synagogy a hned začíná učit. Synagoga byla místem výkladu Mojžíšova zákona. Všimněme si, že evangelista vícekrát v textu klade důraz na slova "učit" a "učení". S Kristem přichází nové období, přináší nové učení.
Ježíš přišel na tento svět, aby zvítězil nad vším, co nás zotročuje. Udělal nás skutečně svobodnými Božími syny a dcerami, abychom nesloužili zlu, ale dobru. Boží Syn má moc osvobodit dnes i nás. On dává svobodu být jeho radostným a užitečným učedníkem. Evangelijní úryvek v úvodu a na závěr vystihuje slovo "Exusía" = "moc, autorita."
Ježíšovo účinkování naplňuje Boží moc, před níž se sklání zlý duch, nemoci, smrt i přírodní živly.
Učení s mocí
Posluchači se nezamýšleli nad tím, jak je možné, že v jejich kafarnaumské synagoze je člověk posedlý nečistým duchem. Jsou však zaskočeni tím, že tesař z Nazareta poroučí nečistému duchu a jeho slovo má takovou moc, že ho okamžitě poslouchá. Odkud má tuto moc? Kdo mu ji dal?
Nečistý duch zná jeho identitu.
Ví, že Ježíš je Boží svatý, vůči němuž je totálně bezmocný. Výraz "
Boží Svatý" má několik zajímavých významů. Nápis "
Pánův svatý" nosil židovský velekněz na hlavě. Kristus tedy vystupuje jako novozákonní kněz, který má moc odpouštět hřích.
Výraz "
Boží Svatý" znamená "Ten, který patří Bohu" nebo "Ten, který pochází od Boha", což vyjadřuje zvláštní vztah mezi nebeským Otcem a Ježíšem.
Už při křtu zaznělo potvrzení exkluzivního vztahu Ježíše k Otci jako jeho milovaného Syna. Exorcismus je tedy konkrétním vyjádřením této božské moci, kterou Syn má od věčnosti.
Shromáždění v synagoze však vede o tom diskusi. Je to nové učení s mocí, s níž se dosud nesetkali ani u svých náboženských lídrů.
Tato diskuse ohledně osoby Ježíše Krista prochází napříč dějinami až do dnešních dnů. Kdo je Ježíš a má jeho učení skutečně moc? Se zpochybňováním se Boží Syn setkal od svých vrstevníků a setkává se s ním i dnes.
V dnešním úryvku stačí Ježíšovo slovo, které zcela odzbrojuje nečistého ducha. Slovo "mlčet" totiž doslova znamená "vložit náhubek". Je to odkaz pro čtenáře, abychom věřili síle Božího slova i v našem životě.
Ježíšova moc však není na ovládnutí člověka, ale pro službu. Boží slovo ve svátosti křtu vlévá Boží milost, ve svátosti smíření odpouští hříchy, v Eucharistii proměňuje chléb a víno na tělo a krev Ježíše Krista atd. Věřme v sílu Božího slova zapsaného v Písmu svatém.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 29. 1. 2021 naleznete
zde
