A skutky těla jsou zjevné: je to smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví, nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, roztržky, rozkoly, závist, opilství, hýření a jim podobné. O tomto vám předem říkám, jak jsem už řekl, že ti, co dělají takové věci, nedosáhnou Boží království. (Gal 5, 19-21)
Kdo se chce vyzpovídat, musí se na zpověď připravit, a to se jinými slovy řekne: ZPYTOVÁNÍ SVĚDOMÍ. Zpytovat svědomí se může různými způsoby, ale cíl je vždy stejný: před Bohem a ve světle Boží pravdy, podle slov Ježíše Krista vidět svůj život, své skutky a přemýšlet o nich.
Užitečné je však zdůraznit dvě možnosti. Člověk si může zpytovat své svědomí tak, že si vzpomíná na to, co udělal, a pak to řekne. Nicméně může také zkoumat svůj stav před Bohem a sledovat, odkud přichází zlo. Možná to snadněji pochopíme, když si vzpomeneme na jednu námitku proti medicíně. Často se říká, že školská medicína sleduje jen příznaky nemoci a podává léky. Ale existují i jiné směry, jako je například homeopatický, které tolik nehledí na příznaky onemocnění, ale více hledají příčiny nemoci v těle, z nichž pocházejí příznaky onemocnění. Například někdo bere léky na bolesti hlavy, ale ta bolest hlavy může mít různé příčiny, počínaje nervozitou atd.
Tak je to i se zpovědí. Můžeme říci, že jsme se rozčilovali, ale vždy je třeba vidět, proč se rozčilujeme. Protože se nám nedaří v práci? Protože jsme sobečtí a pyšní, a tak se zlobíme na jiné, protože nedělají tak, jak to my chceme? Tedy v dobré zpovědi je třeba více hovořit o vnitřním stavu, z něhož vznikají hříchy, než o samotných hříších. Například někdo může říci, že se nemodlí a obviňuje se proto. A problém je v jeho nedostatečné víře a v nedostatečném pocitu potřeby Boha. A tak místo obvinění, že se nemodlil, by člověk měl mluvit o své víře, která se stala vlažnou, a on se nestará o skutečný duchovní růst. Když se zkoumá vnitřní stav, hned je všechno jasnější. Vždy je správná otázka: Dělám všechno pro to, aby ve mně rostla láska, víra i naděje? Tedy konkrétní hříchy jsou nám podnětem, abychom si zpytovali svědomí, ale hlavním důvodem našeho zpytování svědomí je práce na rozvíjení osobní víry a lásky. Nezkoumáme se jen proto, abychom našli hřích, ale abychom objevili lepší podmínky pro křesťanský růst.
Příprava na zpověď se provádí podle desatera Božích přikázání. Ty nám pomohou vytvořit si správný vztah k Bohu, k lidem, k věcem a k sobě samému.
Ježíš v přikázání milovat Boha a bližního dal zásadní měřítko ke zkoumání vlastního stavu. Ta dvě přikázání v sobě obsahují celý zákon i proroky. Tato přikázání jsou pro Ježíše jediným měřítkem, podle kterých bude své poznávat, odměňovat, ale také odvrhovat. Podle těchto přikázání můžeme nejlépe zjistit svůj stav, nejsnadněji vidět své vlastní přestupky i přestupky jiných, ale i nejsnáze odkrýt smysl svého křesťanského života a úsilí.
Převzato z
https://svetlomariino.sk/,
článek z 1. 1. 2021 naleznete
zde.
